Záchranář

Informace pro báňské záchranáře a vedoucí techniky důlních závodů

  • Úvod
  • O webu
  • Kontakty
  • Ke stažení
Jste zde: Domů / Historie / 120 let organizované báňské záchranné služby

120 let organizované báňské záchranné služby

8.1.2018, Václav Smička

 

Při neštěstích v dole si horníci na základě hornické solidarity vždy navzájem pomáhali. Od počátků hornictví až téměř do konce 19. století však v důsledku nedokonalých prostředků ochrany dýchacích orgánů a měřicích přístrojů potřebných pro bezpečný pohyb v prostředí zamořeném požárními nebo povýbuchovými zplodinami v dole byli zachránci mnohdy vystaveni vlastnímu ohrožení.

Již od konce 18. století se sice vyráběly jednoduché dýchací přístroje, buď hadicové, nebo nádržkové, ale jejich použití k záchraně postižených, které vyžadovalo volný pohyb v rozlehlém prostoru dolu, bylo velmi omezené. Úroveň vyráběných dýchacích přístrojů byla poplatná úrovní průmyslu té doby. Zrychlený technický pokrok koncem 19. století, kdy se koncem osmdesátých let začaly vyrábět bezešvé tlakové láhve, umožňující zvýšit objem dýchacího média a výroba dalších součástek, jako manometrů a vysokotlakých redukčních ventilů, dávaly výrobcům postupně nové možnosti.

Hnacím motorem pokroku byly také důlní katastrofy s velkým počtem obětí na lidských životech. U nás to byl v roce 1892 požár ve vtažné jámě v rudném dole Marie v Březových horách u Příbrami, při němž zahynulo 319 horníků. V roce 1894 po výbuchu metanu a následně uhelného prachu v Larischových dolech Jan a Františka přišlo o život 235 horníků. Rozsahem poškozených důlních děl po celkem pěti výbuších a dalších třech explozích v průběhu asanačních prací to byla největší katastrofa v uhelném hornictví. To přispělo k tomu, že se stala významným mezníkem ve vývoji báňského záchranářství. Po ní došlo ke zpřísnění bezpečnostních předpisů a na žádost ředitele Larischových komorních statků, rytíře Rudolfa Walchra von Uysdal, byl na vídeňské univerzitě ve spolupráci s profesorem Gärtnerem zkonstruován regenerační dýchací přístroj Pneumatopfor Walcher Gärtner, který se začal sériově vyrábět. Původně ho měli dostat všichni horníci jako sebezáchranný, aby se v případě výskytu nedýchatelné atmosféry mohli z ohroženého prostoru sami začít zachraňovat. K tomu bohužel z úsporných důvodů nedošlo a tento přístroj se stal základním vybavením záchranných stanic, které musely být zřizovány v Ostravsko-karvínském revíru v každém dole v blízkosti vtažné jámy na základě „Nařízení Císařsko královského báňského hejtmanství ve Vídni č. 692 ze dne 6. dubna 1897“.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Podle tohoto nařízení musel být v záchranných stanicích připravený dýchací přístroj typu Pneumatophor, nebo jiného typu schváleného báňským úřadem, v počtu 5 % osazenstva nejsilněji obsazené směny, nejméně však deset kusů, v jehož používání muselo být vycvičené záchranné mužstvo v počtu dvojnásobně větším, než byl počet přístrojů. Na záchranné stanici musely být připravené elektrické lampy, které se ještě v dole běžně nepoužívaly, brýle, aby se záchranáři mohli pohybovat v kouřích a materiál pro zřízení větrních uzávěr. Za řádný chod záchranné stanice byl určen zodpovědný úředník, nebo dozorce. Závodní dolu musel předem pověřit a seznámit určené orgány s prováděním určitých opatření v případě katastrofy, nařídit stálou službu, museli být zajištěni lékaři, dostatek obvazového materiálu, vyškolené osoby v poskytování první pomoci. Byla stanovená opatření, jak postupovat při výbuchu třaskavých plynů, uhelného prachu, při požáru v šachtě, a povinnost poskytnutí pomoci záchranným mužstvem sousedním dolům.

Letos uplynulo 120 let od vydání tohoto nařízení, které je považováno za počátek organizované báňské záchranné služby nejen u nás. Nařízení bylo soustavně upravováno na základě zkušeností získaných při likvidaci nehod a v souladu s rozvojem nové záchranářské techniky a vybavení. Mnohá z původních ustanovení platí dodnes. Podle tohoto nařízení se začala vytvářet organizovaná báňská záchranná služba i v ostatních zemích. Od dýchacího přístroje Pneumatophor se odrazil i vývoj dalších dýchacích přístrojů, který pak šel podstatně rychleji. Celé znění nařízení je publikováno v listovce Záchranář č. 1 z roku 2006 na webové stránce https://www.zachranar.cz/wp-content/ uploads/downloads/2012/08/2006-01. pdf

Autor článku: Václav Smička

Související články:

  1. Z jednání Štábu báňské záchranné služby
  2. Štáb báňské záchranné služby zasedal v Odolově
  3. Nová oblast v činnostech báňské záchranné služby
  4. Sto let Hlavní báňské záchranné stanice v Porúří
  5. Hodnocení stavu bezpečnosti a stav báňské záchranné služby v polském hornictví v roce 2016

Kategorie:Historie Štítky:BZS, historie

Nejčtenější tento týden

Rubriky

  • Historie (51)
  • Jiné nehody v hornictví (33)
  • Mezinárodní spolupráce (27)
  • Nezařazené (42)
  • Plánované zásahy BZS (14)
  • Různé (178)
  • Technika (51)
  • Výbuchy (30)
  • Výročí a vyznamenání (49)

Licence

Licence Creative Commons

Obsah webu podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česká republika

Další funkce

  • Přihlásit se
  • Zdroj kanálů (příspěvky)
  • Informace o souborech cookies

Copyright © 2023 · Outreach Pro on Genesis Framework · WordPress · Log in

[ Placeholder content for popup link ] WordPress Download Manager - Best Download Management Plugin

Spravovat Souhlas s cookies
Používáme cookies k optimalizaci našich webových stránek a našich služeb.
Funkční Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely. Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketingové
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
Spravovat možnosti Spravovat služby Spravovat dodavatele Přečtěte si více o těchto účelech
Předvolby
{title} {title} {title}