Polský báňský úřad (WUG) vydal zprávu o stavu bezpečnosti při provádění hornické činnosti v Polsku. Z této zprávy vybíráme:
Tabulka 1 Organizace podléhající dozoru polské státní báňské správy
Tabulka 2 Mimořádné události v polském hornictví v roce 2016
Dále zpráva uvádí popis událostí spojených s jednotlivými riziky hornické činnosti.
Nebezpečí metanu
V letech 2012 až 2016 došlo k 19 mimořádným událostem v souvislosti s metanem, při kterých zahynulo 6 horníků, 15 bylo zraněno těžce a 20 lehce. V roce 2016 byly zjištěny příčiny zapálení metanovzdušné směsi:
– jiskry z přibírky kamene dobývacím kombajnem v porubu při přechodu poruchového pásma ve dvou případech v Dole Ruda, závodě Halemba a v Dole Krupinski,
– ve dvou případech od jiskry z přibírky kamene razícím kombajnem v Dole Brzeszcze a Dole Murcki-Staszyc,
– zapálení metanovzdušné směsi od důlního požáru za uzavírací hrází v jámovém stvolu v Dole Murczki- Staszic.
Nebezpečí otřesů
V letech 2012 až 2016 došlo v polských dolech ke 14 mimořádným událostem, spojeným s důlními otřesy. Při těchto otřesech zahynulo 14 horníků, přičemž 75 utrpělo lehký úraz. V roce 2016 došlo k jednomu otřesu o energii 3,3 . 106 J v Dole Ruda, závod Bielszowice, při kterém došlo k hromadnému úrazu (1 smrtelný, 3 lehké). V rudných hlubinných dolech došlo ke třem otřesům. Dne 14. září byl v Dole Rudna otřes o energii 2,3 . 107 J. V souvislosti s tímto jevem došlo k hromadnému úrazu (1 smrtelný, deset lehkých). Dále 18. října v Dole Rudna, otřes o energii 1,1 . 108 J- způsobil hromadný úraz 6 lehkých úrazů.
K nejsilnějšímu otřesu pak došlo v tomto dole 29. 11. 2016. Tento otřes, ke kterému došlo v důlním poli XXI/1v části G-23 na úrovni 1 130m, měl energii 1 . 108 J. V souvislosti s tímto otřesem utrpělo 8 horníků smrtelný úraz a dalších 21 bylo zraněno lehce.
Polský hlavní báňský úřad podal rovněž zprávu o stavu polské báňské záchranné služby. K 31. 12. 2016 bylo zřízeno celkem 41 závodních báňských záchranných stanic a dvě tzv. stanoviště báňské záchranné služby. V organizacích dobývajících ropu a plyn je zřízeno 8 závodních báňských záchranných stanic. Celkový počet báňských záchranářů ke dni 31. 12. 2016 byl 5 332, z toho:
• 4 620 báňských záchranářů v hlubinných uhelných dolech (z toho 22 % THZ),
• 408 báňských záchranářů na rudných dolech (z toho 42 procent THZ),
• 304 ostatních báňských záchranářů (z toho 45 % THZ).
V polském hornictví existují v současnosti 3 hlavní báňské záchranné stanice:
• Hlavní báňská záchranná stanice, a.s., se sídlem v Bytomi, pod kterou patří 4 obvodní báňské záchranné stanice se stálou pohotovostí, dále zabezpečuje báňskou záchrannou službu při těžbě uhlí a jiných minerálů s výjimkou rud.
• Jednotka báňsko-hutní záchranné služby KGHM Polská měď, a.s., se sídlem v Lubině, zabezpečuje báňskou záchrannou službu především v rudných dolech, hutních provozech a dolech na hnědé uhlí.
• Báňská záchranná stanice pro vrtné a geofyzikální práce se sídlem v Krakově, zabezpečuje báňskou záchrannou službu při těžbě ropy a zemního plynu a při vrtných pracích.
HBZS Bytom, včetně svých OBZS, se účastnila celkem 14 akcí, z toho 8 při likvidaci důlních požárů, 1 akce spojené s výbuchem metanu, 3 akcí při likvidaci následků otřesu, 1 akce po průtrži uhlí a plynů a 1 akce spojené se smrtelným úrazem v jámě Dolu Wujek. Nejdelší akce s účastí HBZS Bytom trvala 25 dní a byla spojená s likvidací endogenního požáru v Dole Piast-Ziemovit.
Jednotka báňsko-hutní záchranné služby KGHM Polská měď, a. s., se zúčastnila celkem 13 záchranářských akcí, z toho 10 tzv. závalových akcí, 2 akcí spojených s likvidací požáru a 1 akce spojené s vyproštěním pracovníka, přitlačeného ke konstrukci vrtného stroje. Dne 29. listopadu 2016 došlo v Dole Rudna k největší tragédii v dějinách tohoto dolu. V čase 21.09 došlo k velmi silnému otřesu o energii 1,0 . 108 J a po cca 1 minutě došlo k dalšímu otřesu o energii 4,0 . 106 J. V souvislosti s těmito otřesy byly postiženy části důlního pole č. XXI/2 a XXI/1 v poli G-23 a dále komora důlních strojů C-23, vzdálená cca 1 400 m od epicentra otřesů. Při této události utrpělo 8 horníků smrtelné úrazy a dalších 21 bylo zraněno lehce. Záchranářská akce trvala 24 hodin za účasti 29 záchranářských čet z důlních závodů a záchranářů a velitelů z Jednotky báňsko-hutní záchranné služby KGHM Polská měď, a.s. V rámci akce byly prováděny průzkumy postižených důlních děl za účelem nalezení postižených a dále ruční probírání závalu pro jejich vyproštění. Celá akce byla ukončena 30. listopadu ve 21.20 hod.
Báňská záchranná stanice pro vrtné a geofyzikální práce, se sídlem v Krakově, se v roce 2016 nezúčastnila žádné záchranářské akce. Státní báňská správa v Polsku hodnotí pozitivně veškeré zásahy báňských záchranářů v roce 2016. V rámci těchto zásahů nedošlo k žádné mimořádné události. Báňský úřad konstatuje, že polské báňské záchranářství je na nejvyšší možné úrovni jak po organizační, tak i materiální stránce. Záchranáři se rovněž pravidelně zúčastňují odborných konferencí a mezinárodních závodů báňských záchranářů.
Ze zprávy „WUG“ volně přeložil Ing. Jaroslav Provázek
Zdroj: 1. [online]. [cit. 2017-07-05], dostupné na WWW: http://www.wug. gov.pl/bhp/stan_bhp_w_gornictwie
