Ve dnech 16. až 18. února 2015 navštívila ostravskou HBZS skupina báňských záchranářů společnosti Ruhrkohle AG v čele s Georgem Bresserem, vedoucím Hlavní báňské záchranné stanice v Herne. Spolu s ním přijeli člen vedení dolu Prosper Haniel Miloslav Orna, který je aktivním záchranářem a velitelé báňského záchranného sboru stejného dolu Frank Kocima a Ralf Sollmann. Cílem jejich návštěvy bylo seznámit se s prováděním protizáparové prevence na dolech OKD, a.s. a zejména se zkušenostmi z nasazení pěnového agregátu firmy OneSeven, který byl vyvinut pro použití v podzemí podle požadavků HBZS Ostrava.
Po předvedení prezentací na HBZS a seznámení se způsobem provádění prevence samozáparů následovalo v pondělí fárání do porubu 139 806 na lokalitě Lazy, kde si návštěvníci mohli prohlédnout nasazení agregátu v činnosti a přesvědčit se o vlastnostech vyráběné pěny a jejich účincích. V odpoledních hodinách si pak prohlédli areál HBZS. Jejich zájem vzbudily zejména umělé plíce, na kterých mohou být testovány dýchací přístroje a jejich příslušenství. Vysoce ocenili vybavení výukových a výcvikových prostorů a výjezdových vozidel a úroveň péče o dýchací přístroje.
V úterý dopoledne byla na programu návštěva firmy Odra Gas, kde se vyrábí dusík dodávaný do centrálního dusíkovodu pro OKD. Vedoucí provozu pan Muroň jim vysvětlil postupy výroby jak kryogenní cestou tak i princip funkce membránových sít. Z těchto zdrojů je do centrálního dusíkovodu dodáváno pod tlakem 0,7 MPa 12 000 m3/hod dusíku se zbytkovou koncentrací kyslíku 1,75 % do 29 km dlouhého rozvodného potrubí na doly v karvinské části revíru. Po prohlídce výrobních zařízení se dále pokračovalo na lokalitu Darkov 3, kde je od roku 1989 zařízení na výrobu dusíku PSA, které dodává dusík vyráběný dělením na molekulových sítech. Původně bylo toto zařízení na lokalitě Barbora. Na lokalitě ČSM jih si prohlédli zařízení u firmy DALKIA pracující na principu membránových sít, které je v provozu od dubna 2014 a dodává do dolu 3 500 m3/hod dusíku se zbytkovou koncentrací kyslíku do 3 %. V odpoledních hodinách byla problematika inertizace diskutována s prof. Adamusem na VŠB TU Ostrava.
Středa dopoledne byla věnovaná prezentaci přípravy nového porubu na dole Prosper Haniel ve sloji Zollverein s nebezpečím samozáparu. V revíru se neprovádí preventivní inertizace.
V případě samozáparu je pomocí vysoce výkonných odpařovačů odpařovaný kapalný dusík. Důl Prosper Haniel má 4 200 zaměstnanců, roční těžba ze dvou pluhových a jednoho kombajnového porubu činí 3 mil tun energetického uhlí. Rozloha důlního pole je 165 km2, síť chodeb 141 km. V roce 2005 došlo na tomto dole k velkému požáru na pásové chodbě v hloubce 1 000 m. Za účelem zvýšení bezpečnosti provozu pásových dopravníků je na dole Prosper Haniel ve zkušebním provozu nasazený systém sledování změny teploty u pásových dopravníků FireFinderM od firmy GESO, se sídlem v Jeně. Jeho podstatou jsou dva kabely ze skleněných vláken umístěné pod spodní větví pásového dopravníku, které reagují na změny teploty v tomto prostoru a přenášejí je s určením místa do vyhodnocovací jednotky na řídícím stanovišti dolu.
Je záměr rozšířit tento systém sledování změny teploty ve vtažných chodbách s pásovými dopravníky, kde prochází množství větrů větší než 3 000 m3/min. V takových případech dochází k silnému zředění koncentrace CO v požárních zplodinách, což vede ke zpožděnému alarmování, protože nárůst koncentrace CO, měřené kontinuálně, je nízký. Zde se musí také vzít úvahu tolerance měřicích přístrojů. Při rychlostech větrů větších než 3 m/sec dochází navíc i k rychlému rozšíření požáru.
Georg Bresser seznámil vedoucí zaměstnance HBZS Ostrava také se současným stavem báňské záchranné služby ve společnosti RAG Deutsche Steinkohle, kde v roce 2018 skončí těžba černého uhlí v Německu. V současné době jsou v ní činné poslední tři doly Auguste Victoria, Ibbenbüren a Prosper Haniel. Na těchto třech dolech je celkem 415 dobrovolných záchranářů. Důl Auguste Victoria skončí těžbu koncem roku 2015. Tím se sníží i minimální počet záchranářů potřebných pro likvidaci nehody velkého rozsahu, který je 300. Z tohoto důvodu se již nyní vytváří z těch záchranářů, co z dolů odešli do předčasného důchodu v padesáti letech, skupina záchranářů záložníků. Jejich počet je 79. Ti si plní nadále svoje povinnosti, předepsané lékařské prohlídky, školení a cvičení, za což dostávají příslušnou odměnu. V případě potřeby by nastoupili k plnění určených úkolů při likvidaci nehody.
Georg Bresser pozval také zástupce HBZS Ostrava na 7. konferenci mezinárodního sdružení báňských záchranných služeb IMRB, která se bude konat v Hannoveru od 6. do 10. září 2015, jejímž organizátorem je německá BZS. Na závěr návštěvy si hosté prohlédli expozici báňského záchranářství v Hornickém muzeu v Landekparku v Petřkovicích.
Co říci na závěr. Kontakty s báňskou záchrannou službou v Německu mají dlouholetou tradici. Byly navázány Ing. Hájkem již v šedesátých letech a pokračují bez přerušení do současné doby. V duchu kamarádských vztahů probíhá výměna zkušeností, zejména co se týče postupů likvidace nehod, problematiky samozáparů, nasazení zkušebních, měřicích a dýchacích přístrojů, ostatní záchranářské techniky a předpisů pro BZS. I tato návštěva byla přínosem pro obě strany.
