Podmínkou pro hornickou činnost – těžba ropy a plynu, je úspěšné navrtání ložiska uhlovodíků. Hloubení vrtů historicky sebou nese technický vývoj vrtání poznamenaný sérií havárií malého, velkého, ale taky haváriemi téměř likvidačního rozsahu. V průběhu hloubení vrtů na ropu a zemní plyn je základní podmínkou bezpečného postupu provrtávání propustných vrstev, udržení tlakové rovnováhy popř. přetlaku na sycenou porézní vrstvu. Dojde-li k porušení této rovnováhy směrem z vrstvy do vrtu, vznikne tlakový projev, který při jeho nezvládnutí přechází v nekontrolovaný výron výplachu a následně ložiskového média ropy, plynu a tlakové ložiskové vody z vrtu. Eruptující medium z vrtu – ropa s plynem a zvláště samotný zemní plyn, může být snadno zapálen (samovznícení – statická elektřina, studená jiskra ap.) a vzniká rozsáhlý a velmi nebezpečný požár na vrtném pracovišti. [Číst více …]