Záchranář

Informace pro báňské záchranáře a vedoucí techniky důlních závodů

  • Úvod
  • O webu
  • Kontakty
  • Ke stažení
Jste zde: Domů / Nezařazené / Záchranné komory při ražbě tunelů

Záchranné komory při ražbě tunelů

2.5.2022, Jaroslav Provázek

Současná doba přináší nové pohledy na zajištění báňské záchranné služby. Na jedné straně dochází k postupnému útlumu klasické hornické činnosti v hlubinných uhelných dolech, ale současně stoupá počet pracovišť s činností prováděnou hornickým způsobem. Zejména přibývá ražeb podzemních tunelů, ať už pro provoz nových tras metra, popř. tunelů pro silnice a železnice.

V posledních letech se v zahraničí v tunelářském průmyslu rozšířilo používání záchranných komor v šachtách nebo tunelech ve výstavbě. Na takové komory neexistuje jediný konzistentní soubor požadavků. Záchranné komory se také používají v hornictví, zejména v zahraničí, kde však mohou platit odlišné požadavky od záchranných komor používaných v ražených tunelech. Mezinárodní tunelářská asociace „ITA“: „International Tunnelling and Underground Space Association“ (pozn. autora), na svém zasedání v Helsinkách v roce 2011 prostřednictvím své pracovní skupiny č. 5. identifikovala potřebu zpracovat směrnici týkající se provozu záchranných komor při stavbě tunelů. Záchranná komora je místem relativního bezpečí v podzemí, nebo v tunelu a je místem pro čekání na záchranu. Poskytuje základní prostředky pro přežití po určitou dobu, než budou pracovníci z komory zachráněni, nebo do doby, než budou moci komoru bezpečně opustit.
Tento dokument je podle potřeby pravidelně přezkoumán a revidován ve světle praktických zkušeností s poskytováním úkrytových komor při výstavbě tunelu.

Směrnice platí pro provoz záchranných komor v mechanizovaných a konvenčních tunelech ve výstavbě. V závislosti na okolnostech může být komora umístěna také na dně velké nebo hluboké šachty. Pokyny jsou určeny pro dozorčí orgány, úřady, klienty, projektanty, dodavatele, koordinátory bezpečnosti a další, kteří se podílejí na stavbě tunelů.
Potřeba zřízení záchranných komor by měla být posouzena jako součást hodnocení rizik projektu tunelu, nicméně je doporučením ITA WG5, že každý tunel ve výstavbě by měl mít záchrannou komoru, pokud se při posouzení rizik projektu stavby tunelu neprokáže, že to není nutné.
Při procesu hodnocení rizik je nutno vzít v úvahu maximální počet osob v tunelu, pravděpodobnou požární zátěž, výskyt, trvání a vývoj kouře, předpokládaná místa vzniku požáru, detekční, poplašné a hasicí systémy. Pokud projekt obsahuje alternativní únikové cesty, jako jsou dvě odděleně větrané tunelové trouby s dostupností častých přechodů v blízkosti vyhloubené čelby, hodnocení rizik může ukázat, že není nutno záchranné komory zřizovat. Prioritně by měla být přijata opatření k zamezení výskytu kouře nebo nedýchatelného ovzduší a k zajištění prostředků pro okamžitý únik na povrch. Použití komory by mělo být považováno za poslední možnost ke zmírnění rizika plynoucího z těchto nebezpečí a v žádném případě nenahrazuje evakuaci na povrch.
Obecně tedy můžeme konstatovat, že potřeba zřízování záchranné komory v současnosti v zahraničí vzniká při ražbách u kterých to doporučí hodnocení rizik a:
• Delších než 500 m
• Které nemají možnost útěkové cesty např. druhým paralelně raženým a propojeným tubusem
• S minimálním kruhovým průměrem 3,5 m
• S nebezpečím vzniku požáru (např. absence hasicích systému na razicím zařízení)
• V tunelech s velkým profilem, kde není možno zřídit tzv. větrní přepážku s možností vytvoření přetlaku

Záchranná komora v tunelu raženém klasickou metodou

Umístění záchranné komory 
Záchranná komora by měla být k dispozici pro každou  aktivní čelbu tunelu, pokud pracoviště nejsou  dostatečně propojena nebo blízko sebe, aby sdílela  komoru. Vzdálenost od čelby tunelu by měla být  v rozmezí 150–300 m. Při ražbě tunelovacím strojem  (razícím štítem) je mnohdy záchranná komora součástí  tohoto mechanismu. V místě komory by neměl být  hořlavý materiál. Pokud je to možné, komora by neměla  být umístěna v místě stálého prosakování nebo přítoku  vody. A v neposlední řadě by měla být chráněna  od kabelových a potrubních rozvodů. Umístění a cesta  ke komoře by měla být jasně označena pomocí značek  vyrobených z retroreflexního materiálu.
  Činnost komory při plnění funkce bezpečného místa  je bezpodmínečně závislá na dodávce dýchatelného  vzduchu do komory po stanovenou dobu a na udržování  ovzduší v komoře s normální kvalitou, teplotou  a vlhkostí, v neposlední řadě je podmínkou komunikace  s povrchem. Pravděpodobně bude existovat také  požadavek na poskytování elektrické energie buď  z externího přívodu, nebo ze samostatného zdroje. 

Provozní režimy 
Komora by měla být schopna fungovat ve třech samostatných,  ale vzájemně se doplňujících režimech; 
• Pohotovostní režim 
• Provoz z externí dodávkou médií (elektrická energie,  vzduch) 
• Samostatný režim nezávislý na externích přívodech 

Pohotovostní režim 
V tomto režimu nedošlo k žádné mimořádné události  a komora je neobsazená, ale připravená k okamžitému  nouzovému použití. Není aktivován žádný  záchranný systém, ale elektřina z externího přívodu je  dodávána do nouzového napájecího zdroje, který je  udržován nabitý. Komunikační systémy jsou funkční.  Vně komory by mělo být umístěno viditelné a zvukové  výstražné zařízení, které signalizuje přerušení externího  přívodu vzduchu nebo elektrického přívodu. 

Provoz s externí dodávkou 
V tomto režimu došlo k mimořádné události a komora  je obsazena. Dýchatelné ovzduší zajišťuje spolehlivý  externí přívod stlačeného vzduchu z povrchu.  Předem by se mělo zvážit umístění vzduchového  potrubí (hadic), vzhledem k potřebě vysoké úrovně  ochrany před mechanickým poškozením a požárem.  Rychlost proudění vzduchu musí být dostatečná pro  počet osob v komoře, stejně jako proplachování komory,  aby se odstranilo přebytečné teplo, vlhkost,  vydechovaný CO2 a CO. Nouzový zdroj energie by  měl postačovat k napájení komory po dobu alespoň  24 hodin. 

Samostatný režim 
V tomto režimu došlo k mimořádné události a komora  je obsazena. Současně došlo k odpojení externího  napájení a/nebo přívodu vzduchu. Lidé v komoře  jsou nyní závislí na zdrojích v komoře. Ty by měly  mít schopnost poskytnout dodávku a udržení dýchatelné  atmosféry a schopnost udržovat tuto atmosféru  v přijatelných mezích (kvalita, teplota, vlhkost).  K napájení komory může být zapotřebí nepřerušitelné  napájení z baterií. 

Záchranná komora na konci razicího štítu TBM

Několik vybraných parametrů, které by  měla záchranná komora splňovat: 
• Reflexní označení a světelný maják u dveří komory 
• Na přívodu vzduchu z potrubí filtrace k odstranění  zápachu, v komoře ovládací prvky pro nastavení  proudění vzduchu do komory s ohledem na složení  ovzduší a přetlak v závislosti na obsazení komory 
• U nezávislého režimu je ovzduší v komoře zajištěno  pomocí baterie kyslíkových lahví a pohlcovačů CO2,  s regulací přívodu kyslíku dle počtu osob a zajištění  nezávadného ovzduší na dobu minimálně 24 hodin 
• Klimatizační jednotka s nezávislým přívodem energie  pro zajištění optimální teploty a vlhkosti v komoře 
• Dostatečná zásoba sebezáchranných přístrojů 
• Ruční hasicí přístroje vně a uvnitř komory 
• Baterie pro napájení systémů záchranné komory  s kapacitou min. 24 hodin 
• Zajištění indikace a detekce uvnitř a vně komory 
• Komunikační prostředek (důlní telefon, popř. radiostanice) 
• Počet osob, které by mohly komoru použít je stanoven  na základě osádky na pracovišti, včetně dozoru  plus případná návštěva na pracovišti. 
• V komoře by měly být k dispozici nosítka a brašna  1. Pomoci 
• Rozměry komory by měly být takové, aby poskytovaly  alespoň 0,5 m2/osobu podlahové plochy,  minimální světlou výšku 1,5 m a minimální objem 0,75 m³/osobu. Pokud je to možné, objem by měl  být 1,0 m³ na osobu 
• Ve dveřích nebo ve stěně úkrytové komory přiléhající  ke dveřím musí být okno o průměru nejméně  150 mm, aby byl umožněn vizuální kontakt 
• Dveře by měly být robustní a otevírat se směrem ven.  Mělo by být možné otevřít dveře zevnitř nebo zvenčí  komory. Dveře a jejich zavírací mechanismus by měly  v případě potřeby odolávat nárazovému zatížení 
• V další stěně nebo střeše úkrytové komory vzdálené  od dveří by měl být nouzový únikový poklop 
• Komora by měla být pod přetlakem alespoň  100 Pa, pokud je provozována v externě podporovaném  nebo samostatném režimu, ale měla by  být přijata opatření, aby tlak v komoře nepřesáhl  1 kPa. Skutečný přetlak v ochranné komoře by  měl být monitorován a indikován uvnitř uživateli 
• Komora a její poloha by měly být zvenčí snadno  rozpoznatelné. Měla by být natřena výraznou barvou  a mít kolem střední části reflexní pás široký  alespoň 100 mm. Vysoce intenzivní blikající světlo  nebo maják vně komory. Případně se doporučuje  útěkovou cestu ke komoře a z komory ven z tunelu  označit reflexním lankem (tzv. lifeline – pozn. autora) 
• Mělo by být zajištěno sezení o šířce nejméně  500 mm na osobu s opěradlem 
• V komoře by měla být uložena zásoba vody alespoň  3 litry na osobu na 24 hodin 
• Komora by měla být vybavena vhodnou toaletou  Pro správnou funkci komory je životně důležité,  aby byla komora kontrolována, funkčně testována  a udržována plně v souladu s pokyny výrobce. Ti, kdo  provádějí tuto práci, by měli být pověřeni vedením  a měli být vyškoleni a posouzeni jako způsobilí v souladu  s doporučeními výrobce úkrytové komory. Veškerá  kontrola, funkční testování a údržba by měly být  prováděny v rámci systému řízení jakosti. 

Pro bezpečnost těch, kteří budou muset komoru  používat, je životně důležité, aby byli poučeni  a proškoleni v jejím správném provozu a aby měli  pravidelnou příležitost k praktickému výcviku.
Provoz  zejména v samostatném režimu může vyžadovat  určitou úroveň kompetence v používání zařízení pro  detekci plynů a filtraci vzduchu. Mělo by být prováděno  pravidelné přeškolování a cvičné poplachy. 

Ze zahraničních zdrojů volně přeložil a upravil: 
Jaroslav Provázek,  hlavní mechanik HBZS Ostrava. 

Zdroj: 
[online].cit.2022-02-02, webové stránky, Poslední  editace 22.2.2022, URL: https://about.ita-aites.org/  publications/wg-publications/1051/guidelines-for-the  -provision-of-refuge-chambers-in-tunnels-under-construction 

Obr. : zdroj: 
[online].cit.2022-02-02, webové stránky, AuastralAsian  Mine Safety Journal, Poslední editace 8.2.2022,  URL: https://www.amjs.com.au/stratas-global-line-ofemergency-  refuge-chambers/ 

Související články:

  1. Použití hyperbarické komory při ražbě pražského metra
  2. Cvičný výjezd HBZS Praha k postiženému při ražbě tunelu
  3. Kdyby nebyly záchranné komory, všech 486 horníků by zahynulo
  4. Hodnocení stavu bezpečnosti a stav báňské záchranné služby v polském hornictví v roce 2016
  5. Sto let Hlavní báňské záchranné stanice v Porúří

Kategorie:Nezařazené

Nejčtenější tento týden

Rubriky

  • Historie (51)
  • Jiné nehody v hornictví (33)
  • Mezinárodní spolupráce (27)
  • Nezařazené (42)
  • Plánované zásahy BZS (14)
  • Různé (178)
  • Technika (51)
  • Výbuchy (30)
  • Výročí a vyznamenání (49)

Licence

Licence Creative Commons

Obsah webu podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česká republika

Další funkce

  • Přihlásit se
  • Zdroj kanálů (příspěvky)
  • Informace o souborech cookies

Copyright © 2023 · Outreach Pro on Genesis Framework · WordPress · Log in

[ Placeholder content for popup link ] WordPress Download Manager - Best Download Management Plugin

Spravovat Souhlas s cookies
Používáme cookies k optimalizaci našich webových stránek a našich služeb.
Funkční Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely. Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketingové
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
Spravovat možnosti Spravovat služby Spravovat dodavatele Přečtěte si více o těchto účelech
Předvolby
{title} {title} {title}