V termínu od 1. 12. do 12. 12. 2014, proběhlo v Praze a Ostravě školení čínských stážistů v rámci projektu EU – Čína BOZP ve vysoce rizikových odvětvích (EUCOSH).
Školení se zúčastnilo dvanáct stážistů z oblasti Pekingu zastávající různé pracovní pozice (od dělníka až po manažery BOZP) z oblasti těžby uhlí, energetického průmyslu a chemického průmyslu. Cílem projektu bylo navrhnout a prosadit účinnou strategii BOZP na základě zásad prevence a přímého zapojení pracovníků v oblasti řízení rizik a zlepšit znalosti a schopnosti manažerů BOZP na čínských pracovních pozicích.
Značnou část školení organizovala fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB – TU Ostrava.
Delegace měla odborný program a týkal se také bezpečnosti a úrovně záchranářství v hornictví v ČR. Otázky, které členové delegace předložili při sestavování programu, byly poměrně specifické:
• Chtěli vědět, co se všechno těží v ČR a jaký je vývoj těžby historicky i do budoucnosti.
• Jaká je úroveň bezpečnosti v dolech, největší důlní havárie.
• Jak se trestně-právně hodnotí překročení bezpečnostních předpisů a jaké jsou nejvážnější kauzy.
• Kdo zodpovídá za báňskou záchrannou službu a jaká je její úroveň.
• V Hornickém areálu na Landeku se uskutečnila beseda k uvedené problematice
Pověřená pracovnice fakulty bezpečnostního inženýrství (FBI), paní Ing. Eva Beňová, PhD., požádala paní doktorku Jaroslavu Koudelkovou z HGF o spolupráci při přípravě a zodpovězení otázek. S paní doktorkou Koudelkovou dlouhodobě spolupracuji, takže mě kontaktovala a připravili jsme podrobný referát. Většinu požadovaných informací jsme měli k dispozici.
Pokud se týče záchranářství, obrátil jsem se na pana inženýra Petra Milostného z HBZS a ten mi poskytl všechno potřebné.
Jak je to dnes obvyklé, připravila paní doktorka Koudelková prezentaci v Power Pointu, ale to na úrovni, kterou všichni zúčastnění hodnotili, jako prvotřídní.
Mohl bych dlouho popisovat, jaká diskuze probíhala už k jednotlivým snímkům, a pak i po skončení prezentace, kdy musela předsedající velmi energicky vyzvat k jejímu ukončení. Paní doktorka Koudelková měla všechny snímky s čínským textem. A hned po promítnutí prvního, všichni Číňané vyskočili, chopili se svých fotoaparátů nebo kamer a začali snímky z promítacího plátna zaznamenávat.
Samozřejmě na snímcích při prezentaci český text nebyl, ten jsem napsal jenom zde pro názornost. Celkem bylo téma zpracováno na 20 snímcích a po každém následovala dlouhá diskuze.
Tu musel přerušit profesionální tlumočník, abychom mohli vůbec pokračovat. Když už jsem se dostal k překladatelům, tak FBI pozvala dva. Oba byli absolventi čínštiny na české universitě a pak prodělali dvou roční stáž na universitě v Pekingu. Překládali otázky i odpovědi.
Největší pozornost a diskuzi vyvolala informace, když jsme uvedli, že po havárii na Doubravě v roce 1949, odsoudil senát krajského soudu v Ostravě, předsedu Obvodního báňského úřadu k trestu smrti. Tady jsem musel, jako jediný pamětník této události, vystoupit s doplňujícím vysvětlením, k čemu na Doubravě došlo, a proč tak vysoký trest pro představitele Státní báňské správy. A že kromě absolutního trestu padly i další rozsudky, doživotí a několika letého žaláře, celkem asi u 5 osob.
Já jsem měl také připravenou prezentaci a už jsem myslel, že se ani ke slovu nedostanu, ale předsedající to vyřešila. Především jsem ukázal, jak obdivujeme dynamický růst těžby uhlí v Číně až na dnešních 3,2 miliardy tun, a že to je ve světovém hornictví unikát. Pak jsem uvedl, jak se systematicky snaží zlepšit bezpečnost, zejména smrtelnou úrazovost. Že zavřeli 2 500 malých dolů, kde byl stav bezpečnosti obzvláště kritický. Poznal jsem, že řadu těchto informací nemají. Asi je to u nich trochu složitější. A konečně jsem se zmínil o našich metodách degazace, kdy svádíme plyn už v předpolí porubu a 20 let jsme neměli průtrž. U nich jsou průtrže častým jevem, mnohdy s tragickými následky.
Svoji prezentaci, kterou jsem zakončil čínskou vlajkou a nápisem 感您的关注 Gǎnxiè nín de guānzhù, zůčastnění odměnili potleskem, ale na diskuzi už nezbyl čas.
Po obědě se kolem mne shromáždilo několik členů delegace a kladli mi odborné otázky k technologii a bezpečnosti na našich dolech. Šlo o poměrně kvalifikované odborníky a otázky šly na tělo. S pomocí tlumočníků jsem všechno zvládl až na jednu záležitost. Oba překladatelé nebyli schopni přeložit otázku a vysvětlovali mi to tak, že by chtěli vědět něco, jak dobýváme, ale že jim nerozumí, o co se jedná. Členkou delegace byla také číňanka, která vystudovala angličtinu, mohl jsem jí tedy požádat o pomoc. A bylo jasno. Kolegové chtěli vědět, jestli v porubech budujeme individual props, or self advancing support. Samozřejmě budujeme jen s posuvnou výztuží. Ale příklad dokazuje, že i vysoce kvalifikovaný tlumočník, nemusí zvládat odbornou terminologii.
Pak následovala prohlídka záchranářské expozice v Hornickém muzeu na Landeku a to vzbudilo mimořádnou pozornost. Zájem byl velký a všechny exponáty návštěvníky zaujali. Nejvíce času věnovali historickému záchranářskému sboru.
Všichni účastníci se shodli, že školení splnilo jejich očekávání co do obsahu i odborné úrovně přednášejících. Jsou přesvědčeni, že po návratu do své vlasti budou schopni aplikovat poznatky a nástroje získané v průběhu školení při své práci.