Nehoda na Dole 1.máj, závod Barbora – 3. května 1981

Hornické podnikání provázela a provází radost z úspěšných výsledků práce, z osvojení nových poznatků o horninovém masivu a jeho chování, z technologického a technického pokroku, který horníkům usnadňuje práci a dělá ji bezpečnější. Na druhé straně toto podnikání provází, nesnáze, maléry a mimořádné události.

Záchranářskou pospolitost a hospodářské vedení OKR postihla před 30 –ti léty, v neděli 3. května 1981, tragická nehoda na závodě 1 – Barbora Dolu 1. máj. Po ohlášení fárajícího revírníka z dolu o výstupu kouřů na chodbě 40 360a ve 40.sloji – Prokop, ve 4. dobývací kře závodu 1, byl v 11:10 hod. povolán výjezd HBZS, merkaptanovou signalizací odvoláno z dolu nepočetné osazenstvo nedělní ranní směny a následně, po sfárání prvního sledu výjezdových jednotek v 11:40 hod. a jeho příchodu na chodbu 40 360b, byl zjištěn v místě uzavřených stařin nedávno uzavřeného porubu 40 304 ve spodní lávce velký výstup kysličníku uhelnatého a následný vznik otevřeného ohně. Vrchní lávka byla již dříve vyrubána technologií IHV s foukanou základkou. S ohledem na to, že oheň se rychle šířil po třídě 40 360b a přímý zásah vodou nebyl účinný, nedostatečný tlak vody v potrubí neumožňoval ani použití Turbexu dopraveného k místu zásahu 2. sledem, bylo přijato rozhodnutí uzavřít předmětný úsek porubu 40 302 vedeného ve spodní lávce a bezprostředně přiléhající chodby dvěmi výbuchuvzdornými sádrovými hrázemi a dotěsněním dřívějších uzavíracích objektů vedlejšího dokopaného porubu 40 304 ve spodní lávce. K tomu účelu byla zahájena doprava dřeva, pytlů sádry a ostatního potřebného materiálu na určená místa.

V době, kdy již probíhaly práce na stavbě hrází č. H-1 na třídě 40 360a a na hrázi č. H-2 na třídě 40 356a, došlo v 16:58 hod. k vyšlehnutí plamene – výbuchu a projevu tlakové vlny směrem k místu budované hráze H-1. V okamžiku výbuchu bylo v dole nasazeno 56 příslušníků báňských záchranných sborů. Při této mimořádné události a dalším výbuchu ze stejného prostoru v 17:31 hod. bylo zraněno celkem 26 záchranářů a ředitel důlního podniku. Ten se osobně z vlastní iniciativy a pouze se sebezáchranným filračním přístrojem ZP-4 podílel na úpravách potrubí požárního vodovodu v oblasti, kterou z titulu své dřívější provozní funkce detailně znal. Velitel oddílu HBZS byl smrtelně zraněn na místě, ředitele podniku vynesla záchranářská četa bez známek života. I přes opakované průzkumy dostupných míst požářiště u hráze H-1 nebyl nalezen jeden postrádaný člen čety HBZS ze stavby hráze. Další činnost čet se soustředila na dopravu zraněných a popálených na povrch. Kontrolou v nemocnících ověřeno v 19:47 hod, že 22 postižených je rozmístěno v Zábřehu (popáleninové centrum), v Karviné, Havířově a Ostravě. Následně svým zraněním podlehli dva záchranáři HBZS, jeden z Dolu 1.máj – Barbora a jeden z Dolu Gotwald. Celkem přišlo o život 7 osob. Dalších 11 těžce zraněných se léčilo dlouhodobě a řadě z nich zůstaly trvalé následky.

Pro zdolání požářiště bylo přistoupeno k uzavření oblasti v širším okruhu. Významně k tomu přispěla pomoc polských záchranářů s paroplynovým generátorem GAG-2. Na telefonické vyžádání ředitele HBZS v 18:26 hod. následně potvrzené telefaxem dorazili záchránaři z Bytomi s požadovaným technickým vybavením o půlnoci téhož dne na závod 1 Dolu 1. máj. Po celou dobu stavby hráze H-6 na úvodní straně požářiště pro nasazení generátoru byly vysílány průzkumné čety ke hledání pohřešovaného záchranáře. Tyto průzkumy byly bezvýsledně ukončeny 5. 5. 1981 ve 4:30 hod. Poté, ve 4:45 hod., vydal velitel záchranných sborů příkaz ke spuštění paroplynového generátoru. Po třech hodinách provozu s dvacetiminutovou pauzou bylo dosaženo snížení obsahu kyslíku na výdušné straně požářiště pod 11 %, koncentrace CH₄ pod 1 %, CO pod 0,05 % a teplota nepřesáhla 28°C. Proto se mohly zřizovat hráze H-2, 5, 7, 8.  Ty byly dokončeny 5.5.1981 ve 20:00 hod., když v průběhu odpoledne musel být ještě na jednu hodinu uveden do provozu paroplynový generátor kvůli narůstajícímu objemu kyslíku. Ve 21:00 byly uzavřeny průchozí lutny ve všech hrázích . Havarijní stav byl ukončen ve 22:00 hod. V noční směně proběhlo předfárání všech pracovišť v dole a v ranní směně dne 6.5.1981 byl obnoven provoz celého dolu přerušeného po dobu likvidace mimořádné události od 3.5. 1981. Na zdolání nehody se podílely čety všech důlních závodů OKR a v konečném součtu bylo odpracováno celkem 22 616 hodin.

Ze znaleckého posudku k dané nehodě lze vyjmout konstatace, že při likvidaci porubu 40 304 uzavřeného na výdušné straně 30.3.1981 a na úvodní straně 8.4.1981 byl registrován obsah CO ve vzorcích vzdušin, který signalizoval vznikající zápar v závalovém prostoru porubu. Obsah CO byl zjišťován i  ve vzorcích vzdušin poté odebíraných za hrází na výdušné straně uzavřeného porubu. Při samotném hašení otevřeného ohně četami dne 3.5. 1981 byl vývoj koncentrace požárních zplodin ovlivňován záparem ve stařinách porubu 40 304, ohněm u jeho uzavírací hráze na výdušné straně a přeneseným otevřeným ohněm na kříži chodeb   40 360 a  40 363b. Dosažení explosivní směsi muselo však být vyvoláno náhlou změnou větrání požářiště a přisátím dostatečného množství kyslíku. K tomuto jevu došlo těsně před výbuchem, pravděpodobně prudkým nasátím větrů do uzavřených prostor porubu 40 304 v době, kdy asi došlo k velkému plošnému závalu prohořelých boků na kříži u hráze a náhlému otevření stařin. Tím došlo i ke zvýšenému přisátí kyslíku k ohnisku požáru a vytvoření kyslíkem obohacené směsi a k jejímu výbuchu.

Každá nehoda na jedné straně způsobí škody, na druhé straně přináší poučení a doplnění taktiky vedení zásahů a upřesnění báňských bezpečnostních předpisů. Na základě této nehody byla stanovená opatření na četnější kontroly rozvodů důlního požárního vodovodu, zpřísněn postup pro vstup do dolu v době havárie, pro potřeby HBZS byl zakoupený paroplynový generátor, rozšířila se nutnost vybavení a používání obleků v protišlehové úpravě a jiné.

Připomeňme si dnes samozřejmost a oddanost s jakou báňští záchranáři vykonávají svou profesi, vzdejme úctu a čest těm, co za ni položili svůj život. Skloňme se s pokorou a obdivem před jejich rodinami, které nenadále přišly o své nejbližší a  musely dále existovat pro život svůj a svých dětí a také před těmi, kdo poznamenáni na svém zdraví a vzhledu usilovali o nové zařazení do společnosti.

Zpracováno na základě dochovaných archivních dokumentů.