Práce v přetlaku vzduchu jsou v oboru podzemního stavitelství vysoce specializovanou činností, která se provádí jen ve vybraných případech. Mezi ně spadá speciální zakládání v tzv. kesonech, konvenční ražby v prostředí stlačeného vzduchu a především práce na řezných hlavách tunelovacích strojů – mechanizovaných razicích štítů.
Uvedené postupy jsou poměrně běžně užívány v zahraničí, v České republice v uplynulém období minimálně dvaceti let použity nebyly. U tunelovacích strojů se ražba v přetlakovém režimu využívá zejména při ražbě liniových podzemních staveb v geologicky nestabilních podmínkách, v měkkých a sypkých horninách, nebo pro eliminaci přítoků podzemní vody. Přetlak může být v závislosti na typu tunelovacího stroje vytvářen upravenou zeminou (zeminový štít), bentonitovou suspenzí (bentonitový štít) nebo stlačeným vzduchem (pneumatický štít). V případě, kdy se k podepření čelby používá stlačeného vzduchu, zajišťují jeho výrobu v dostatečném množství kompresory, umístěné buď na povrchu stavby nebo v útrobách tunelovacího stroje. Hodnota pracovního přetlaku v odtěžovací komoře se řídí aktuální geologickou situací.
Za běžných podmínek je údržba a výměna řezných nástrojů na tunelovacích strojích prováděna po dosažení předem vyraženého prostoru, například v montážní jámě nebo v prostoru budoucí stanice metra. Může ovšem nastat situace, že bude nezbytné opravit řezné nástroje přímo v průběhu ražby přes úsek nestabilních hornin a tedy při přetlaku v odtěžovací komoře. Stejně tak může nastat situace, kdy bude nutno vyhodnotit aktuální geologickou situaci na čelbě. V tomto případě musí lidé do odtěžovací komory vstoupit a v přetlaku vykonat požadovanou práci.
Pro tyto případy jsou tunelovací stroje vybaveny sestavou přetlakových komor, které umožňují bezpečný řízený vstup a výstup pracovníků do hyperbarického prostředí. Jedná se o obdobný proces nutné komprese a dekomprese jako při potápění do větších hloubek pod vodní hladinu.
Bezpečný vstup, pobyt a výstup pracovníků z přetlaku je náročný proces, který může zajišťovat pouze tým zkušených odborníků a proškolených zaměstnanců včetně lékaře. Ale ani při dodržení veškerých bezpečnostních a organizačních opatření nelze při práci v přetlaku vyloučit možnost vzniku mimořádné události, zejména pracovního úrazu v odtěžovací komoře tunelovacího stroje. Proto je nutné, aby byl po dobu provádění prací na pracovišti přítomen lékař a aby byla u stroje připravena mobilní přetlaková komora pro případ potřeby okamžitého převozu zraněného do nemocnice.
Připravované ražby traťových tunelů Metra D v Praze budou místy probíhat ve velmi složitých geologických podmínkách, a tak projektová dokumentace práce v přetlaku vzduchu předpokládá. Jelikož tento segment při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí na domácím stavebním trhu chybí, rozhodlo vedení MTS TBR o zřízení speciálního střediska prací v přetlaku. Jeho úkolem je v předstihu vytvořit tým zaměstnanců technických i dělnických profesí tak, aby bylo v případě potřeby práce v přetlaku zorganizovat a bezpečně provést.
K tomu je třeba především vytipovat vhodné zaměstnance a podrobit je speciálním zdravotním prohlídkám. Ti způsobilí dále absolvují speciální školení pro osoby vstupující do hyperbarického prostředí a cvičný pobyt v hyperbarické komoře. Vyzkouší si také simulaci prací v přetlaku a současně v nedýchatelném prostředí (práce s otevřeným ohněm, svařování…) s použitím speciálního vybavení a ochranných pomůcek. Středisko navazuje na zkušenosti z ražeb tunelovacími stroji na stavbě prodloužení trasy Metra A v Praze, kdy už byla základní metodika pro vstup do prostor s přetlakem vzduchu zpracována. Protože práce v přetlaku je v souladu s platnou báňskou legislativou charakterizována jako práce se zvýšeným nebezpečím, vyzvalo vedení společnosti Metrostav TBR ke spolupráci státní podnik DIAMO, konkrétně odštěpný závod HBZS. Hlavní báňská záchranná stanice Ostrava disponuje oddílem zkušených potápěčů, kteří mají bohaté zkušenosti s prací v náročných podmínkách pod vodní hladinou. Na ZBZS Libušín, která je součástí HBZS Ostrava, pak v současné době pracuje řada báňských záchranářů, kteří mají zkušenosti se zabezpečením prací v přetlaku při ražbě traťových tunelů prodloužení trasy Metra A, především při manipulaci s mobilní komorou a transportem zraněných osob při ražbě traťových tunelů prodloužení trasy Metra A.
Zabezpečení prací v přetlaku je zajisté jedním z příkladů účinné a oboustranně prospěšné spolupráce báňské záchranné služby a razičů při činnosti prováděné hornickým způsobem. Proto státní podnik DIAMO, o. z. HBZS, a společnost Metrostav TBR a. s. uzavřely Memorandum o vzájemné spolupráci při přípravě a realizaci prací v prostředí přetlaku při ražbách tunelů pomocí strojů TBM.
Stejně tak byl vyzván ke spolupráci MUDr. Štěpán Novotný, přední český odborník na hyperbarickou medicínu a zástupce společnosti Kübeck Industry s.r.o., která v minulosti vyvinula prototyp mobilní komory pro použití v podzemí.
Jako vhodné místo pro vytvoření střediska teoretické a praktické výuky zaměstnanců pro práce v přetlaku byl vytipován a následně vybrán areál ZBZS Libušín. V nedaleké Oblastní nemocnici Kladno proběhnou některé zdravotní prohlídky a cvičné pobyty v komoře tamního Centra hyperbarické medicíny. V prostorách ZBZS Libušín pak bude probíhat teoretická a praktická část výuky. Absolventi výcviku tak nebudou muset ztrácet čas dlouhými přesuny. Pro praktický výcvik bude v Libušíně instalována autentická přetlaková komora z tunelovacího stroje TBM. Absolventi kurzu si tak budou moci v reálných podmínkách pracovního prostředí vyzkoušet vstup, výstup a pobyt v komoře, její obsluhu a ovládání. Součástí polygonu bude také mobilní komora, používaná v případě úrazu v podzemí s nutností bezodkladného převozu pacienta. Obě komory doplní kontejner, který bude sloužit pro nácvik sváření v hyperbarickém prostředí a zároveň nedýchatelném ovzduší. Bude rozdělen na dvě části se simulací vstupu do odtěžovací komory tunelovacího stroje. Ve vybavení bude i speciální svářecí kukla pro práce v nedýchatelném prostředí. Po dokončení tak bude vytvořeno unikátní výcvikové středisko, které umožní komplexní přípravu zaměstnanců pro práce v přetlaku při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí. Lze předpokládat, že tento druh prací bude v budoucnu stále častěji využíván při ražbách tunelů, kolektorů a dalších podzemních děl, zvláště v intravilánu velkých sídelních aglomerací.
Autor: Šarboch Petr velitel ZBZS Libušín
