Společnost OKD představila svůj střednědobý výhled. S těžbou uhlí počítá do konce roku 2025. Poté plánuje Důl ČSM definitivně uzavřít. Tento střednědobý výhled už také schválil vlastník OKD, státem 100% ovládaná společnost PRISKO.
Podmínkou pokračování těžby v letech 2024 a 2025 je úspěšné zvládnutí procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA, anglicky environmental impact assessment – označení pro proces, jehož cílem je získat představu o výsledném vlivu stavby na životní prostředí a vyhodnocení, zda je z tohoto ohledu vhodné ji realizovat, resp. za jakých podmínek je realizace akceptovatelná).
Podle slov předsedy představenstva OKD Romana Sikory je už vyprodána veškerá produkce pro rok 2023, kdy se jedná o 1,1 milionu tun čistého uhlí. Ze zhruba 90 % je vyprodáno i pro rok 2024 a připravuje se obchodní jednání pro rok 2025. Zisk společnosti v roce 2023 se očekává kolem 6 miliard bez účetních operací souvisejících s tvorbou rezerv (stejně jako v roce 2022).
Rozhodnutí pokračovat v těžbě se ukázalo jako klíčové pro zvládnutí současné energetické krize. Cena tepla se bohužel zvýšila pro víc jak 100 tisíc domácností v Moravskoslezském kraji. Díky uhlí z OKD pro výrobu tepla neporostla tato cena tak výrazně, než kdybychom uhlí neměli a jenom dováželi. Tuto kapacitu zajišťuje svou těžbou OKD, které zaměstnává zhruba 3 300 lidí, přičemž 2 500 z nich jsou kmenoví zaměstnanci.
V únoru 2023 přijeli do těžební společnosti v rámci cesty po regionu premiér Petr Fiala společně s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou. Diskutovali o střednědobém plánu a předpokladu, že se bude nadále těžit uhlí a pomáhat tak zajišťovat energetickou bezpečnost v našem regionu. Společnost OKD je tak důležitá pro energetickou koncepci České republiky. Vloni dosáhla těžba 1,1 milionu tun čistého uhlí, průměr za poslední tři roky přitom činí 1,7 milionu tun. Na této návštěvě se vedení OKD se zástupci státu dohodlo, že další těžba po roce 2025 nedává smysl z mnoha důvodů, jako je například: technologické zázemí, stav příprav či personální kapacity.
Tento střednědobý výhled těžby souvisí s počtem pracovníků a od tohoto počtu se odvíjí i počet báňských záchranářů. Jenom pro zajímavost v roce 2010 v obvodu působností HBZS pracovalo 935 báňských záchranářů. V roce 2018 to bylo již 674 báňských záchranářů a v roce 2022 to je 497 báňských záchranářů (jenom na Dole ČSM Sever a Jih pracuje cca 200 báňských záchranářů). S útlumem a s koncem těžby černého uhlí se tento počet ještě zredukuje. Konec těžby černého uhlí v ČR se nenávratně blíží. S pozdravem „Zdař Bůh!“
Zpracoval: útvar VVaT HBZS Ostrava
