Těžba pod válečným jhem V důsledku Mnichovské dohody převzaly správu prosperujícího dolu Doubrava na podzim roku 1938 polské okupační orgány. Tyto přejmenovaly Doubravu na „Witkowickie Gwarectwo dla Górnictwa i Hutnictwa – Kopalnia Eleonora i Bettina“.
Z dolu na Ostravsko odešlo 484 zaměstnanců a byly zastaveny všechny rekonstrukční práce, což zapříčinilo okamžitý pokles těžby. Polští okupanti se však z nového majetku dlouho neradovali. Dne 1. září vpadla německá vojska do Polské republiky a hned další den byl závod obsazen německou policií a německými úředníky. Německá správa nejprve přejmenovala Důl na „Bettinaschacht“, pak na „Schachtanlange Olsa“ a nakonec na „Zeche Olsa“. Okupační režim zavedl v Doubravě, jako všude jinde na obsazených územích, všestrannou germanizaci. Z důvodu zvýšení těžby Němci přistoupili k dokončení rekonstrukčních prací, započatých již v roce 1937. Na jámě Bettina byla postavena nová těžní věž a o Velikonocích roku 1942 se těžba uhlí z dolu důlními vozíky změnila na těžbu pomocí skipové nádoby. Jáma Eleonora byla změněna na pomocnou jámu, sloužící k dopravě materiálu do dolu. Teprve v roce 1942 bylo ukončeno používání koní v podzemí dolu. Během války zásoboval důl vedle Vítkovických železáren i Göringwerke v Linci a plynárnu ve Varšavě. České úřednictvo bylo zcela nahrazeno Němci. V prosinci 1944, nedlouho před koncem války, pracovalo na dole 855 Čechů, 611 Němců, 211 Poláků. Do práce na zdejším dole bylo nasazeno i větší množství sovětských válečných zajatců. Roční těžba vzrostla z 515 800 tun v roce 1939 na 1 172 600 tun v roce 1944. Ani v těchto těžkých časech se dolu nevyhnuly důlní nehody. 14. listopadu 1944 došlo v sedmém patře jámy Eleonora, ve sloji Eduard, k závalu na čelbě. V době závalu pracovala v čelbě dvanáctičlenná osádka. Byli to dva místní havíři a deset sovětských zajatců. Ze závalu se podařilo vyprostit pouze čtyři mrtvé sovětské zajatce. Ostatních osm havířů zůstalo v dole pohřbeno navždy. Čest památce všech havířů a záchranářů, kteří tráví svou věčnou šichtu v podzemí našich šachet.
Četa záchranařů z Doubravy v roce 1986
