Ve dnech 24. 4. – 26. 4. 2014 se četa báňských záchranářů z HBZS Ostrava zúčastnila již tradičního společného cvičení rakouských záchranných služeb, tentokrát ve spolupráci s firmou Grander GmbH. Scénář letošního společného cvičení záchranných služeb byl situován do areálu hornického muzea Kupferplatte v Jochbergu.
Malé podhorské městečko Jochberg, s 1 560 obyvateli, se nachází 10 km jižně od rekreačního střediska Kitzbühel ve spolkové zemi Tyrolsko. V okolí Kitzbülských Alp se již kolem roku 1000 před naším letopočtem těžila měděná ruda, ale z nejasných důvodů byla později těžba zastavena. V 15. století je v okolí Jochbergu opět obnovena, a to až do roku 1875, kdy je znovu ukončena. V roce 1920 je těžba měděné rudy opětovně oživena, ale pro narůstající světový přebytek mědi ve světě je definitivně exploatace rudy pro nerentabilnost ministerstvem v červenci roku 1926 ukončena. V roce 1980 kupuje měděný důl Kupferplatte rodina Granderů a po rozsáhlé rekonstrukci je v roce 1990 otevřen pro veřejnost jako hornické muzeum.
V předvečer hlavního dne společného cvičení záchranných týmů se uskutečnil na pozvání Dr. Klause Winklera, starosty Kitzbühlu, společenský večer všech účastníků, který se nesl v duchu hornických tradic.
Námětem letošního společného cvičení bylo vykolejení vlakové soupravy s návštěvníky hornického muzea a následným požárem poškozeného elektrického kabelu na lokomotivě v průběhu prohlídky. Celkem 20 návštěvníků je zraněno a uvězněno, navíc v důsledku paniky některé osoby prchnou dále do dolu. Z důvodu masivního vývinu kouřů z hořícího elektrického kabelu a vykolejené vlakové soupravy je navíc ztížen pohyb uvězněných osob, ale i záchranných čet při evakuaci nalezených osob a transportu zraněných.
Vyhlášení poplachu provedl průvodce firmy Grander GmbH přes tísňovou linku Centra tísňového volání (dále jen CTV) spolkové země Tyrolsko prostřednictvím sdělení „Cvičení“. Požaduje hasiče, policii, báňské záchranáře, horskou službu a báňský úřad. CTV vyhlásilo poplach pro HZS Jochberg i ostatní požadované sbory a požaduje nasazení armádních vrtulníků pro dopravu báňských záchranářů a zraněných. Dále povolává službu pro katastrofy (krizový štáb) spolkové země Tyrolsko. Pro přejímku zraněných, jejich ošetření a předání RZP nebo k leteckému transportu povolává Červený kříž a krizový intervenční tým.
Společně se záchranáři HBZS Ostrava se cvičení zúčastnily čety záchranářů: Breitenau, Buchberg, EZB St. Johann, Salinen Altausee, Terra Mystica, Tirol Schwaz, Wolfram, profesionální hasiči z Innsbrucku, 2 čety z Německa (Südsalz Berchtessgaden, RAG Deutche Steinkohle), 1 četa z Polska (Centralna Stacja Ratownictwa Górniczego S.A. w Bytomi) a 1 četa z Itálie (Sterzing). S každou četou záchranářů byl přítomen mechanik dýchacích přístrojů a velitel. Každá četa prostřednictvím svého velitele byla vysílána dle požadavků vedoucího likvidace havárie k plnění konkrétního úkolu.
Úkolem šestičlenné čety HBZS Ostrava bylo zprovoznit vykolejenou vlakovou soupravu, která zabraňovala postupu evakuace a transportu postižených přes stísněné prostory ve štole. Po vystrojení dýchací technikou a vyzbrojení nezbytnou vyprošťovací technikou četa HBZS Ostrava s průvodcem nastoupila do zásahu v nasazených dýchacích přístrojích BG-4. Bylo nutno nejdříve přesunout vyprošťovací techniku přes vykolejenou vlakovou soupravu, poté zahájit nakolejení vagonku pomocí mechanického zvedacího zařízení. Po provedení této činnosti se četa HBZS Ostrava přesunula k na všechna kola vykolejené lokomotivě, pod kterou byla navíc uvízlá dřevěná fošna. Pomocí totožné zvedací techniky nejdříve nasadila kola lokomotivy na koleje a pak nadzvednutím celé jedné strany lokomotivy fošnu vyprostila. Svěřený úkol byl tímto splněn a to během velmi krátké doby. Dle mého názoru měl původní scénář simulovat vyprošťování vlakové soupravy, které mělo probíhat současně s transportem postižených, postupně docházejícím k právě probíhajícím pracem. Psychologický nátlak na pracující záchranáře za přítomnosti naříkajících zraněných by byl zřejmý. Díky vysoké profesionalitě, univerzálnosti a zručnosti jednotlivých členů čety HBZS Ostrava však původní scénář nemohl být naplněn, protože se podařilo vlakovou soupravu z únikových cest odstranit před příchodem zraněných s jejich zachránci.
Cílem společného cvičení bylo ověřit spolupráci všech báňských záchranných sborů s jednotkami veřejných zásahových sborů (horská záchranná služba, hasiči, policie, Červený kříž atd.), koordinace postupů při záchraně osob štábními pracovníky a krizovým softwarem, měření koncentrací plynů, transport pomocí slaňovací techniky a ve spolupráci se spolkovou armádou: přeprava záchranářských jednotek a postižených pomocí vrtulníků.
Prestiž akce podtrhla účast řady rakouských osobností – prezidenta hospodářské komory, šéfa generálního štábu spolkového ministerstva obrany a sportu, prezidenta hornického sdružení, členů výboru pro báňské záchranářství, předsednictva oddělení civilní obrany úřadu tyrolské zemské vlády či předsedy německého výboru pro báňské záchranářství.
Přínosem každého podobného společného cvičení pro báňské záchranáře z HBZS Ostrava je nejen ověření jazykových znalostí při komunikaci v zásahu, ale získávání nových poznatků ze strategie zásahu zahraničních kolegů, poznávání a seznámení se s novým technologickým vybavením. Záchranáři HBZS Ostrava při své účastí také předvedli kus profesionální, zručné práce a potvrdili tak, že jsme schopni zasáhnout v jakémkoliv prostředí a podmínkách.
Autor článku: Ing. Václav Brožík
