„Haste postupem Flashover s maximální bezpečností !“ Tento příkaz, vydaný velitelem záchranných sborů, zazněl při jednom nedávném zásahu důlního výjezdu HBZS Ostrava v souvislosti s likvidací důlního požáru. Báňští záchranáři z Hlavní báňské záchranné stanice věděli jak postupovat, pro některé zúčastněné jsou však tyto nově používané definice a postupy neznámé, proto se pokusím tento pojem přiblížit.
Nejprve trocha historie, teorie a odborných definic. V roce 1960 poprvé představuje britský vědec a specialista v požární ochraně Dr. Philip H. Thomas definici „Flashover“, neboli „přeskok plamene“. Počáteční chápání tohoto jevu bylo zpočátku nepřesné, přesto to bylo poprvé, kdy začal být respektován. Od tohoto okamžiku se rozběhl a nadále pokračuje rozsáhlý výzkum, doplňovaný mnoha experimenty. V současné době lze konstatovat, že již existuje dostatek poznatků, které umožnují pochopení všech mechanismů, souvisejících s tímto jevem.
Flashover je v současnosti definován jako: Nelineární proces – fáze rozvoje požáru, ve které všechny vystavené povrchy dosáhnou teploty zapálení přibližně stejně a požár se rozšiřuje rychle do prostoru“. Hlavní příčinou tohoto jevu je současné zahřátí všech hořlavých hmot v místnosti zplodinami hoření na takovou teplotu, při níž uvolňují ze svého objemu hořlavé plyny a páry. V momentě, kdy se koncentrace těchto plynů a par dostane nad spodní mez výbušnosti (teplota v místnosti je v tu dobu více než 800 oC), dojde k jejich okamžitému vznícení.
Pro báňské záchranáře, zasahující při likvidaci důlního požáru v podzemí hlubinného dolu, může být tento jev nebezpečný zejména v ohraničeném prostoru s přístupem kyslíku, např. požár částečně izolovaného, ale větraného důlního díla, požár v důlním skladu, v důlních dílnách, čerpacích stanicích, skladech výbušin, elektro-rozvodnách apod. Hlavní nebezpečí pak spočívá v negaci zásady, že „při počvě je menší žár“ a zasahující báňští záchranáři se mohou v okamžiku ocitnout v plamenech. Tuto situaci zažili všichni báňští záchranáři z Hlavní báňské záchranné stanice Ostrava při cvičení ve speciálním „Flashover kontejneru“, který má k dispozici Hasičský záchranný sbor.
V reálné situaci, při likvidaci požáru, je spíše nereálné odhadnout, kdy tento jev nastane. Nicméně ochlazování hořícího ohraničeného prostoru a předmětů uvnitř tohoto prostoru roztříštěným proudem vody se jeví jako účinná prevence a ochrana před vznikem této nebezpečné situace. Důležitá je tzv. pulsní intenzivní aplikace tříštivého vodního proudu. Důležité je neustále tento proud přemisťovat na hořící předměty a zpět. Zde se jeví, jako vysoce účinné použití proudnic typu RAMBOJET, TURBOJET, které jsou součástí vybavení výjezdových jednotek HBZS.
Jako v každém záchranářském zásahu je především důležité veškerou činnost při těchto nebezpečných stavech vykonávat v souladu s příkazy vedoucího likvidace havárie a velitele záchranných sborů, neboť ti na rozdíl od zasahujících záchranářů v konkrétním místě mohou posoudit situaci v návaznosti na ostatní důlní díla a v rámci celého důlního pole.
Zdroj:
The Current Knowl-edge & Training Regarding Backdraft, Flashover, and Other Rapid Fire Progression Phenomena
Gregory E. Gorbett, CFPS, MIFireE
Professor Ronald Hopkins, MS, CFPS
