„Safety First. Cherish Life, Work Hand in Hand to Build up a Better Future“. Bezpečnost na prvním místě. Ochraňujme život, pracujme ruku v ruce na budování lepší budoucnosti.
To bylo základní motto V. mezinárodní konference báňského záchranářství konané 22. – 26. října letošního roku v hlavním městě nejlidnatější země světa Čínské lidové republiky v Pekingu. Konference byla spojená se 3. mezinárodním fórem managementu rizik na pracovišti a výstavou záchranářské techniky. Pořadatelem konference byla Státní správa bezpečnosti práce (State Administration of Work Safety – SAWS) a předsedou konference byl Wang Zhijan, ředitel Státního řídícího centra báňské záchranné služby. V rámci doprovodného programu měli účastníci možnost prohlédnout si hlubinný uhelný důl, Národní báňskou záchrannou stanici a Hornické muzeum, vše ve společnosti Kailuan Group v městě Tangshan. Konference se zúčastnili delegáti z 21 zemí z celého světa, mezi nimi i zástupci HBZS Ostrava a VŠB Ostrava.
Několik vybraných dat k hostitelské zemi
Oficiální název státu: Čínská lidová republika, ČLR
Rozloha: 9 596 960 km2 (čtvrtá největší země na světě)
Počet obyvatel: 1,3 miliardy (nejlidnatější stát na světě)
Úřední jazyk: Mandarínská čínština, v některých autonomních oblastech i jazyky menšin
Hlavní město: Peking (Beijing), 17 miliónů obyvatel v r. 2009
Těžba uhlí a báňská záchranná služba
V roce 2010 bylo ve světě vytěženo celkem 6, 185 miliard tun černého uhlí (zdroj: world coal. org.), z toho v Číně, která je největším producentem uhlí 3, 162 miliard tun. Čínská vláda v rámci zlepšování bezpečnosti práce věnuje velkou pozornost báňské záchranné službě a s ní souvisejícím technologiím. Jako všude tak i v Číně hrály důležitou roli v rozvoji báňského záchranářství velké důlní nehody. V současnosti se báňská záchranná služba neustále rozvíjí společně s rozvojem techniky při dobývání. Technické vybavení a úroveň je stále na vzestupu a systém řízení, zákony a předpisy pro hornickou činnost a báňskou záchrannou službu se postupně zdokonalují. Díky systematické práci Státní správy bezpečnosti práce v jejímž čele stojí ministr Luo Lin se podařilo za poslední období výrazně snížit počet smrtelných úrazů v hornictví. V roce 2002 bylo v čínských dolech 6 995 smrtelných úrazů, v roce 2009 při 1 616 nehodách to bylo 2 631 a v roce 2010 došlo k dalšímu poklesu na 2 433.
Od založení Čínské lidové republiky v r. 1949, na základě příslušných zákonů a předpisů o bezpečnosti práce zřizovaly důlní podniky vlastní záchranné týmy. Ve vybraných velkých „uhelných“ městech a krajích sídlí báňské záchranné týmy s vojenskou strukturou řízení. V roce 1949 založily tři uhelné doly, Fushun, Fuxin a Liaoyuan první profesionální báňskou záchrannou službu s celkem 66 členy báňského záchranného sboru.
Následoval rozvoj této činnosti až po současnost, kdy ve 27 provinciích, autonomních oblastech a městech v Číně je 77 báňských záchranných stanic, 449 tzv. středně velkých záchranných týmů a 1 445 záchranných týmů. Celkový počet vycvičených báňských záchranářů, kteří se mohou přímo účastnit likvidace nehod činí 14 328. V roce 2010 zasahovali báňští záchranáři na uhelných dolech při 4 158 nehodách a podařilo se jim zachránit 11 167 horníků. Největší záchranářskou akcí, na které se podílelo více než 5 800 záchranářů byla záchrana 115 horníků uvězněných 8 dnů v zatopeném dole společnosti Huajin Coking Coal Corporation ve Wangjialingu v provincii Shanxi počátkem dubna 2010. V listopadu 2010 se podařilo zachránit 29 horníků uzavřených v zatopeném dole Batian Coal Mine v Sichuanu. 26 báňských záchranných sborů s počtem 512 záchranářů bylo také nasazeno po zemětřesení v Yushu v dubnu 2010, kde vyprostili z trosek 46 živých nezraněných a 241 zraněných.
Centrální i místní úřady investují každý rok obrovské částky na vybavení báňské záchranné služby a technologie. Čínský záchranný systém je stále rozšiřován a modernizován. V roce 1950 byla báňská záchranná služba převedena pod vojenskou správu a uvolněna z ministerstva uhelného průmyslu. Za bezpečnost dolů a báňskou záchrannou službu byla zodpovědná Státní komise pro hospodářství a obchod. Po založení Státní správy pro bezpečnost dolů (SACMS) v roce 1999 a Státní správy bezpečnosti práce v roce 2001, stanovila Státní rada povinnosti těchto dvou správ při organizování, řízení a koordinaci báňské záchranné služby a záchraně při haváriích. V roce 2002 Státní správa bezpečnosti práce a Státní správa bezpečnosti dolů dostaly za úkol posílit báňskou záchrannou službu. Byl schválený plán rozvoje národního systému báňské záchranné služby. Po několikaleté práci byl tento unikátní projekt vytvořen a je dále zdokonalován.
První právní nařízení a předpisy v oblasti báňské záchranné služby vydává v roce 1956 Ministerstvo uhelného průmyslu jako „Nařízení o báňské záchranné službě“ a „Pravidla báňské záchranné služby“. V roce 1978 Ministerstvo uhelného průmyslu vydává další předpisy pro báňskou záchrannou službu, zásady vedení záchranářského zásahu a kritéria kontroly havarijních plánů. V roce 1987 Ministerstvo uhelného průmyslu vydává nové předpisy pro „zásahový řád“ báňské záchranné služby, pravidla pro báňské záchranné sbory – vojenské a metody řízení báňské záchranné služby jako vojenské organizace. V roce 1995 ministerstvo energetiky revidovalo tři výše uvedené předpisy a začlenilo je do aktuálního předpisu o báňské záchranné službě. V roce 1993 a 2002 Čína aplikovala tzv. „Horní právo“ do zákonných norem Čínské lidové republiky.
Záchranný systém pro doly je tvořen několika úrovněmi:
- Národní centrální báňské záchranné stanice
- Provinční báňské záchranné sbory na krajské a obecní úrovni
- Závodní báňské záchranné sbory
V situačním náčrtu je rozmístění 14 Národních centrálních báňských záchranných stanic (NMR).
Báňskou záchrannou službu tvoří dvě základní složky:
- Čety báňských záchranářů pro záchranářský zásah
- Čety báňských záchranářů pro poskytování první pomoci
Národní centrální báňské záchranné stanice hrají klíčovou úlohu v případě likvidace důlní nehody a v oblasti integrovaného záchranného systému.
Provinční báňské záchranné stanice tvoří regionální páteř báňské záchranné služby. Jejich počet je 77 a pokrývají rovněž širokou škálu služeb a jsou zřízeny v každé provincii a regionu. Pochopitelně bylo nutno tyto stanice reformovat a vybavit potřebnou technikou před tím, než byly pověřeny těmito úkoly.
Báňské záchranné stanice na dolech zřizuje podnik, nebo místní úřady a jejich záchranáři jsou zpravidla nasazováni v první fázi likvidace nehody.
Báňská záchranná služba první pomoci
Národní záchranářské zdravotní centrum bylo zřízeno ke konci roku 2002. Je odpovědné za vydávání předpisů a nařízení týkajících se poskytování první pomoci v podzemí, vypracování „traumatologických plánů“, využívání nejnovějších technologií a postupů při lékařské pomoci v podzemí na celém území ČLR. Rovněž je pověřeno mezinárodní spoluprací s obdobnými organizacemi na celém světě. Na provinční úrovni jsou tyto záchranářské týmy součástí regionálních stanic.
Technická podpora báňské záchranné služby
Zajišťuje odbornou technickou pomoc a předpisy pro vyšetřování příčin důlních nehod, prevenci, rozvoj technologií. Tvoří ji čtyři základní části:
1. Expertní skupina pro první pomoc v podzemí.
2. Technicko výzkumné centrum báňské záchranné služby.
3. Výcvikové a školicí středisko báňské záchranné služby.
4. Odborné akademické organizace.
Organizace speciální záchranářské techniky
Centrální i místní úřady mají za úkol se podílet na investicích pro rozvoj a pohotovost speciální záchranářské techniky, která je k dispozici v Národních báňských záchranných stanicích a slouží ke zdolávání složitých nehod.
Každý podnik je povinen zajistit financování báňské záchranné služby na základě zákonů a nařízení a udržovat v pohotovosti potřebný materiál pro zdolávání nehod.
Je zřízeno šest speciálních čerpacích stanic v oblastech Tangshan, Jiangxi, Fengfeng, Jinan, Henan a S’-čchuan, které jsou zařazeny do Národního báňského záchranného systému. Ostatní speciální technika a zařízení může být využita pro záchranné práce.
Průběh 5. mezinárodní konference báňských záchranných služeb
V sobotu 22. října byly organizovány exkurze do dolu Tangshan Mining Branch Company, na Národní centrální báňskou záchrannou stanici a do Národního hornického muzea skupiny Kailuan v Tangshanu. Jízda autobusem z Pekingu do Tangshanu trvala tři hodiny.
Fárání do dolu
Důl Tangshan je jedním z největších ve skupině Kailuan, založený v roce 1878 v jedné z nejvýznamnějších hornických oblastí v Číně. Byl vyznamenaný cenou „Nejlepší důl Číny“. S počtem 9 100 zaměstnanců těží z důlního pole o rozloze 38,2 km2 ve čtyřech slojích přes 4 mil. surové těžby ročně, z čehož je jedna třetina vhodná pro koksování. Výhřevnost uhlí je 19,2 MJ/kg a má nízký obsah popela a síry.
Po uvítání vedením dolu jsme poučeni o použití sebezáchranného přístroje se stlačeným kyslíkem typu ZYX 45, který vyrábí firma Zhejiang Hengtai Safety Equipment Co., Ltd., Wenling City v provincii Zhejiang. Ochranná doba přístroje je 45 minut při střední námaze. Zásoba kyslíku v láhvi o objemu 0,38 l při tlaku 20 MPa činí 76 litrů. Stálá dávka dodává 1,2 l/min, plicní automatika >60 l/min a ruční přídavkový ventil 60 l/min. Hmotnost přístroje 2,1 kg. Rozměry 227 mm x 177 mm x 96 mm. Náplň absorbentu CO2 je ≥ 530 g.
Po převlečení fáráme do hloubky 650 m na prohlídku porubu. V dole perfektní pořádek, počva prostoru náraží a dále až do vzdálenosti 150 m je vydlážděná. Výztuž svorníková s pletivem zabraňujícím případnému propadnutí uvolněné horniny. Na vtažné straně porubu nenacházíme protivýbuchové uzávěry. Porub dlouhý 60 m ve sloji o mohutnosti 3,8 m je vybavený štítovou výztuží a kombajnem typů jaké byly u nás používány v devadesátých letech. Na dotaz proč je porub dlouhý jen 60 m nám průvodce odpovídá, že dobývání probíhá na okraji města. Na vrchní špici za porubem visí analyzátor Xam 5000, kde odečítáme koncentraci 0,26 % metanu. Na výdušné straně je degazační potrubí a jsou tam i vakové protivýbuchové uzávěry.
Prohlídka Národní báňské záchranné stanice Kailuan Base
Stanice byla nově postavená a uvedená do provozu 29. 3. 2011. Na ploše 16 000 m2 je administrativní budova, sklady materiálu, výcvikové a školicí prostory pro záchranáře a sportovní hřiště. Od roku 1986 zasahovali záchranáři ve skupině Kailuan v 3 587 případech a neměli žádné smrtelné zranění záchranáře.
Přepravní a komunikační technologické vybavení BZS je moderní, používají se dýchací přístroje Biopack, BG4 a HYZ. BZS funguje na principech vojenské organizace.
Neděle 23. října zasedání IMRB
Na programu jednání bylo zhodnocení minulé konference v Ostravě v roce 2009. Bylo velmi pozitivní. Příští konference se koná v Kanadě v roce 2013. Bližší informace budou zveřejňovány na webových stránkách www.IMRB2013.ca
a www.mineresue.org . Delegáti z Německa potvrdili organizování v pořadí již sedmé konference v roce 2015. Bylo přijato 6 nových členů z Ukrajiny, Ruska, Zambie, Mongolska, Vietnamu a Rakouska. Tímto má IMRB 23 členů ze 20 států. Byla přednesená zpráva o sedmé mezinárodní soutěži báňských záchranářů v Austrálii. Osmá mezinárodní soutěž záchranářů se plánuje v r. 2012 na Ukrajině v Doněcku a devátá v r. 2014 v Polsku. Bylo schváleno, aby na zajištění provozu webové stránky www.minerescue.org, kde budou také zveřejňovány informace o nehodách, včetně diskusního fóra, přispívali členové IMRB 500 USD ročně a z účastnického poplatku delegátů na konferencích bude přispíváno 25 USD.
V odpoledních hodinách se přesouváme zpět do Pekingu a ubytováváme v hotelu CNCC.
Pondělí 24. října
Konferenci zahajuje ministr Luo Lin ze Státní správy bezpečnosti práce. Následují úvodní proslovy sekretáře IMRB Alexe Grysku, Wanga Dexue náměstka ministra SAWS, Josepha A. Maina, náměstka ministra bezpečnosti práce v dole v USA a dalších významných hostů z Vietnamu a Jižní Afriky.
V poledne navštěvujeme výstavu záchranářské techniky. Zajímavé pro nás jsou zejména pracovní dýchací přístroje Biopack, HYZ4 a různé úpravy BG 4. Na stánku firmy Dräger je vystavená maska pro BG 4 s možnosti příjmu tekutin a nová řada termokamer typu UCF 7000 a 9000 s možností videozáznamu. Prohlížíme i automatické oživovací přístroje typu MZS-30 vyráběné firmou Zhejiang Hengtai Safety Equipment Co., Ltd. s řízeným dýcháním, odsáváním a inhalací, se snadnou obsluhou a spolehlivým výkonem o hmotnosti 6,5 kg.
Odpoledne pokračují přednášky na témata tvorba systému, zdokonalování báňských záchranářů a management nouzových situací v bezpečnosti práce.
Úterý 25. října
Pokračování konference. Témata přednášek technologie záchrany v nouzových situacích, záchranářská zařízení používaná při nehodách v dole, havarijní plány a výcvik záchranářů.
Na závěr dne jsou předány certifikáty šesti novým členům IMRB. Od zástupců Kanady následuje pozvání na 6. konferenci IMRB v Kanadě v r. 2013.
Nejzajímavější přednášky pro nás přednesli David Brenkley z Anglie na téma ztížené mikroklimatické podmínky, Radoslaw Stach z dolu KGHM Polska Miedž, případová studie výbuchu v podzemí měděného dolu, Kent Armstrong z Kanady o plnící stanici pro vzduchové dýchací přístroje vyráběné firmou Dräger, Trevor Wats o nehodě na dole Pick River na Novém Zélandě v listopadu 2010, Sun Yuejin o záchraně 115 horníků ze zatopeného dolu ve Wangjialing v dubnu 2010 a Vasil Evseev o vývoji a perspektivách báňské záchranné služby v Rusku. O těchto budeme postupně čtenáře informovat.
Návštěva konference a výstavy záchranářské techniky nám umožnila srovnání úrovně a vybavení báňských záchranných služeb. Vybavení používané v BZS ČR nezaostává za ostatním světem. Přínosem je také navázání nových kontaktů.
Zdroje a literatura:
www.worldcoal.org, Wikipedia.org, Mine Rescue System and Technology in China (LIU Yongli, FU Gui, LIU Xinjun – Resource and Safety Institute, China University of Mining)
