Dne 24. 6. 2011 byl proveden plánovaný nehavarijní zásah – průzkum Dědičné štoly v Oslavanech. Cílem akce bylo důkladné zmapování skutečného stavu jednoho z hlavních důlních děl (HDD) v bývalém DP Zbýšov. Rozsah průzkumu byl stanoven na úsek od portálu štoly až do maximální možné vzdálenosti. Předpoklad byl do staničení 220,0 m, kde byl při průzkumu v roce 2008 rekognoskován hrázový objekt s otvorem pro odtok důlní vody z bývalého dobývacího prostoru Zbýšov.
Jedním z hlavních důvodů průzkumu byla mimořádná událost ze dne 11.5. 2011, kdy došlo k extrémnímu nárůstu průtoku důlní vody z Dědičné štoly, který pozorovali pracovníci ČDV Oslavany a bylo nutné ověřit stav tohoto důlního díla a prověřit možnost pro akumulování zvýšených výtoků důlní vody.
Ražba Dědičné štoly byla zahájena v roce 1856 z levého břehu řeky Oslavy v Oslavanech Záklašteří a trvala celkem 28 let do celkové délky 3084 m. Postupem ražby byla štola propojena do staré jámy Charlota, podešla údolí Balinky, prostor Havírna, dosáhla jámy Anna, a dále byla ukončena u jámy Simson. V oblasti Zbýšova odvodňovala sloje v hloubce 130 m pod povrchem. Svým významem sloužila a dodnes slouží jako hlavní odvodňovací dílo pro celý revír Rosicko-oslavanskou uhelnou pánev. Štola byla ražena ručně v šesti odlišných profilech s mírným stoupáním. Výztuž štoly je nepravidelná, střídají se úseky bez výztuže s cihelnou vyzdívkou a úseky, kde byl profil díla zajištěn betonovou výztuží. Světlý profil důlního díla je od 2,0 do 4,0 m2. Ve středu je kolej na pražcích, které nejsou vždy ukotveny do počvy.
Průzkumu se zúčastnilo 13 báňských záchranářů ZBZS o.z. GEAM Dolní Rožínka a dva inspektořï OBÚ v Brně. Vzhledem k tomu, že se jedná o důlní dílo s předpokladem zvýšené koncentrace důlních plynů a bez separátního větrání, byla akce prováděna za použití kyslíkových dýchacích izolačních přístrojů BG-174 fy Dräger.
Akce byla zahájena teoretickou přípravou o předpokládaném stavu Dědičné štoly. V době průzkumu byl průtok důlní vody cca 60 l/s a větrní proud měl směr dovrchní, směrem do Dědičné štoly. První četa záchranářů vstoupila v 9:10 hodin do štoly, kde odstranila dřevěné peření ve staničení 15 m od portálu. V tomto úseku byla výška hladiny důlní vody cca 40 cm nad kolejí, ale původní stružka byla vymleta tekoucí vodou do hloubky cca 80 cm, což zaznamenal četař při vstupu do úseku za dřevěným peřením, když se propadl do tůně cca 1,3 m hluboké.
Dále četa postupovala pouze po koleji a se zvýšenou opatrností, protože bylo zřejmé, že na počvě pod vodou jsou zbytky dřeva, železných předmětů a napadané horniny. Úseky s výztuží byly stabilní, ale tam, kde nebyla štola zajištěna výztuží, bylo patrné odpadávání horniny. Na bocích a stropu díla byly skvrny od vystříknutí důlní vody, která má načervenalou barvu. Celkový stav prozkoumávaného úseku byl dobrý, bez známek tlakových projevů a stržků.
V průběhu zásahu byla měřena koncentrace CH4, CO2. Hodnota kyslíku se pohybovala v rozmezí 19,1 až 19,7 %. Metan v celém úseku štoly nebyl zaznamenán, kromě objektu ve st. 215, který byl pracovníky ČDV označován jako bývalý kryt CO. Zde byla maximální koncentrace CH4 1,0%. Koncentrace CO2 narůstala až do hodnoty 3,8 %. V průběhu průzkumu byl prováděn popis díla a pořizována fotodokumentace.
Postup čety byl ukončen ve st. 220 m, v místě, kde byl původně hrázový objekt, ve kterém je proražený otvor. Z otvoru vytéká důlní voda, kterou je neustále vynášen kal. Otvor je částečně zaplněn starou výdřevou, která byla vyplavena z důlních prostor a vytváří bariéru. Za hrázovým objektem je profil zmenšen napadanou horninou a vynášeným kalem na max. výšku 1,5 m. Za hrází je postup v současném stavu nemožný.
Kromě popisovaného úseku byla provedena prohlídka a zaměření krytu. Zde jsou stěny a strop vybetonovány, neporušené. Na počvě je cca 20 cm vody. Počva je v úrovni hladiny důlní vody v Dědičné štole. V objektu bylo zjištěno, že z hlediska stability výztuže nedošlo k žádné změně.
Výsledkem průzkumu bylo ověření stavu Dědičné štoly a konstatování, že v prozkoumaném úseku nedochází k lokálním závalům, které by mohly znamenat zhoršení funkce HDD, pro odvádění důlních vod z bývalého dobývacího prostoru Zbýšov. Další část Dědičné štoly je pravděpodobně zaplněná kalem až do výšky cca 1,5 m nad původní počvou.
Po zaměření bývalého krytu CO (max 850 m3) je patrné, že objekt není dostatečně velký, aby bylo možné využít tyto prostory k akumulaci případných zvýšených nátoků ze zaplavených důlních prostor. Při takové mimořádné události by zde mohla být akumulována důlní voda, která vytekla během půl hodiny. V případě budování vodní hráze v oblasti ústí krytu do Dědičné štoly, by bylo nutné provádět trhací práce pro vytvoření dostatečných záseků v okolní hornině tak, aby vodní hráz dokázala udržet tlak vodního sloupce. Tyto práce by však vyžadovaly povolení hornické činnosti dle Zákona ČNR č. 61/1988 Sb., v platném znění v podmínkách plynujících dolů. RNDr. Valeš, CSc. v hydrogeologickém posudku ze dne 3. 3. 1999 uvádí zazdění Dědičné štoly jako řešení krajní a předpokládá v takovém případě vývěry na soutoku Balinky s Neslovickým potokem, přes výchozy slojí. Jak je patrné ze situačního náčrtu, zadržování důlní vody v uvedeném objektu by patrně způsobilo komunikaci důlní vody s „Vodorovnou štolou“, která je situovánu cca 60 m od Dědičné štoly, a tímto důlním dílem by důlní voda vytékala nekontrolovatelně do vodoteče.
Dalším dílčím úkolem plánovaného nehavarijního zásahu bylo odebrání části betovové výztuže v místě pod vodní hladinou. Toto bylo provedeno ve staničení 220 m od portálu štoly. Odebraný vzorek bude podroben výzkumu se zaměřením na působení síranů na pevnostní charakteristiku a stabilitu betonu. Z provedeného průzkumu Dědičné štoly vyplynulo opatření odstranit z otvoru v hrázovém objektu naplavené dřevo.
