Nehoda na Dole Pike-River na Novém Zélandu

Důl Pike-River na Novém Zélandu je situován 46 km severovýchodně od Grey­mouth, na půl cesty mezi Greymouth a Reefton. Důležité zásoby uhlí o celkové výši 58,5 mil. tun jsou soustředěny ve sloji Brunner. Je to současně sloj s největší zásobou koksovatelného uhlí na Novém Zélandu. Má plošný rozsah 6 x 0,5 km a průměrnou mocnost 7,0 m. Uhlí má nízký obsah popela a síry a využívá se zejména v hutním odvětví. Těžební společnost nedávno snížila roční těžbu na polovinu a v roce 2011 se plánovalo vytěžit 350 000 tun. Důl má extrémně izolovanou polohu v hornaté oblasti a tak otvírka byla provedena horizontálním tunelem. V dole je zaměstnáno kolem 150 pracovníků.

[singlepic id=25 w=320 h=240 float=center]

Obr. 1: Letecký snímek větracího zařízení výdušné jámy v době, kdy už z dolu vystoupil kouř po prvním výbuchu

Vlastnické vztahy a stručná ekonomická informace

Důl Pike-River vlastní indická společnost Gujarat NRE-Coke Ltd a Saurashtra Fuels Pvt. Akcie dolu po havárii klesly o 14 %. Na Novém Zélandu je v hornictví zaměstnáno celkem asi 6 000 osob.

První exploze

19. listopadu 2010 kolem 16 hod. novozélandského času došlo na dole k explozi. Dvěma horníkům se podařilo z dolu uniknout, utrpěli menší poranění, ale 29 horníků včetně pracovníků dodavatelské organizace ve věku 17 až 62 let zůstalo uzavřeno ve vzdálenosti přibližně 2,2 km od ústí štoly a od té doby s nimi nebyl navázán kontakt. Záchranáři na povrchu očekávali zprávu od kamarádů z dolu, že jsou bezpečné podmínky, aby k nim mohli proniknout. Po 20 hodinách, se toho ale nedočkali.

Podle NZ Herald News, uvedl pan Peter Whittall výkonný ředitel dolu Pike-River, že trvale probíhalo ověřování složení ovzduší v dole. Koncentrace plynů ale vykazovala stále nepříznivé hodnoty.

Přestože s postiženými horníky nebyl žádný kontakt, tak se 19. listopadu ještě záchranáři domnívali, že postižení horníci našli záchranu v blízkosti větrací jámy a mohli dýchat čerstvý vzduch z porušeného vzduchového potrubí. Podle pana Whittall má důl sice 2 východy, ale strmý terén, takže vertikální spojení, vrtem je obtížné.

Pro záchranu bylo také využito mezinárodní spolupráce. Austrálie dodala měřicí zařízení pro složení plynů a vyslala také inženýry a experty, aby při akci asistovali.

Ministerský předseda Nového Zélandu pan John Key na tiskové konferenci 20. 11. 2010 uvedl, že obdržel mnoho nabídek s pomocí od mnoha skupin lidí, včetně prince Williama, který mu oznámil, že jeho srdce je s horníky.

Obsah plynu zbrzdil pokusy o záchranu

20. listopadu byla v dole stále nepříznivá koncentrace plynu. I když záchranáři byli soustředěni u vchodu do šachty a připraveni zasáhnout, oficiální představitelé jim k tomu, vzhledem k vysokému riziku, nedali souhlas.

[singlepic id=26 w=320 h=240 float=center]

Obr. 2: Pracovní část vojenského robota

Nasazení robota

Podle Herald Sun z 23. 11. 2010 objevil vojenský robot, který byl vyslán do dolu přilbu horníka, kterému se podařilo dostat z dolu. Světlo na této přilbě stále svítilo, to vzbuzovalo naději, že světlo mohou mít i pohřešovaní horníci. Celkem byly vyslány do dolu 3 roboti.

Druhá exploze 24 listopadu 2010

Vojenský robot byl reaktivován a pokračuje dále do dolu do vzdálenosti přes 1 km. Do dolu je nasazen také druhý robot. Do Greymouth byl dopraven také třetí australský důlní robot.

Byl dokončen vrt, hluboký 162 m, z něhož vystupovaly horké vzdušiny. Pokračoval odběr a analýza složení plynů v dole. Zkoumalo se, jestli se situace zlepšila, aby mohli do dolu vstoupit záchranáři. V 14:37 hod nastala mohutná druhá exploze. Závěr komise expertů zněl, nikdo z 29 postižených nemohl přežít.

Pan Whittal sdělil, že po této druhé explozi se vyvalil z dolu velký objem kouře. Výbuch nezpůsobila žádná aktivita záchranářů. Je to něco co má původ v dole.

Starosta městské části Grey, pan Tony Kokshoorn na setkání s rodinnými příslušníky postižených horníků vyjádřil názor, že nejbezpečnější doba, kdy se mohlo vstoupit do dolu, byla bezprostředně po první explozi. O této možnosti se ale jen diskutovalo.

[singlepic id=27 w=320 h=240 float=center]

Obr. 3: Mobilní část vojenského robota

Riziko hornické práce

K poslednímu důlnímu neštěstí došlo na Novém Zélandu v roce 1967, kdy rovněž při explozi na Dole Strongman, také v blízkosti města Greymouth, zahynulo 19 horníků. Na Dole Pike-River nebylo před výbuchem zjištěno zvýšené bezpečnostní riziko. Důl snižoval těžbu, protože větrní systém nebyl uspokojivý. To podle některých odborníků dokazovalo, že vedení přistupovalo k bezpečnosti odpovědně.

Vyjádření vedoucího báňských záchranářů

25. listopadu 2010 pan Trevor Watts, vedoucí záchranářů, poskytl rozhovor TVNZ a v něm uvedl:

„Záchranáře jsem musel brzdit při pokusu vstoupit do dolu ihned po havárii, aby pomohli kamarádům. Po první explozi, se během několika sekund nahromadil metan. Exploze totiž roztrhla degazační potrubí, tak začal do dolu pronikat metan s objemovým průtokem 800 litrů za sekundu. Nemohli jsme položit ruku na srdce a říci, nejsou tam žádné potenciální zdroje iniciace, věděli jsme jen, je tam metan.“ (Citováno přesné vyjádření pana T. Wattse).

Znalosti o analýze plynu jsou úplně převratné, oproti starším, před 50 lety. Kdyby tam záchranáři za těchto podmínek vstoupili, nemohl nikdo vyloučit riziko. Pokud bychom je tam poslali, mohlo to znamenat smrt 12 až 18 záchranářů. Pan Watts dále uvedl, že jeho čety jsou vysoce profesionální a dobře vycvičené. Za to vděčí i svému kolegovi Petru O´Neilovi, který bohužel zůstal v dole. Pokud bychom tam mohli vstoupit, neváhali bychom ani na chvilku. Během vyhodnocování poměrů v dole, hodnocení rizika a přípravy zařízení, byli záchranáři ve stavu maximální pohotovosti. Pan Watts nechtěl spekulovat o časovém rámci, kdy se hodnotila předpokládaná eventualita, že všichni v dole jsou už mrtví a zkoumala se možnost, jak vytvořit v dole bezpečné podmínky. Trvalo to dlouho, ale ve hře byla minimalizace dalšího rizika. Závěrem uvedl, že absolutní prioritou jeho týmu, je být prospěšný v kritické situaci.

Třetí exploze a nasazení GAGu

BBC News přinesla 26. 11. 2010 zprávu, že důl zachvátila třetí exploze, ke které došlo v 15:39 hod místního času. Je to tedy téměř přesně jeden týden po první explozi.

Současně bylo oznámeno, že na důl byl dopraven jet engine tj. v překladu tryskový motor, nám dobře známý GAG. Doslova se uvádí, že se jedná o jednotku Hasícího hornického agregátu, vyrobeného v Polsku. Agregát byl letecky dopraven z Austrálie. 16 členů australského záchranářského týmu z Queenslandu se mělo pokusit likvidovat nebezpečnou koncentraci. Pro sdělovací prostředky popsal činnost agregátu manažer záchranářů z Queensland, pan Wayne Hartley, který se také zúčastnil 4. mezinárodní konference IMRB v Hradci nad Moravici v roce 2009. Řekl, že agregát je určen pro zvládnutí důlního požáru tím, že vytvoří inertní atmosféru, vytěsní explosivní plyny včetně metanu, uhasí každý požár a potlačí všechny možné zdroje iniciace.

Proti nasazení GAGu se ostře na serveru usmra ohradil jistý pan Mark Cummins, který reprezentuje společnost CAFSCO (www.cafsco.com), používající k hašení důlního požáru zvlášť uzpůsobenou pěnu. Blíže o této metodě viz Záchranář 3/2009.

Argumentoval, že je známo, že GAG nemůže zasáhnout oheň, který je pod popelem z hořícího uhlí. Obecně mluvil o situaci, kdy byl GAG neúspěšně použit na některých dolech a pak museli zasáhnout s utlumením požáru pěnou. Podle jeho názoru GAG vytváří páru a nastává obdobný proces, jako podzemní zplyňování uhlí (UCG). To vede k tvorbě syntetického plynu, vodíku, metanu, CO a dalších hydro karbonátů, a změně tlakových poměrů v dole. V důsledku to vyvolá jen další exploze. A proto vyzýval, aby byl důl varován před použitím GAGu a pokusil se využít technologii CAFS, tj. zvlášť uzpůsobenou pěnu.

[singlepic id=28 w=320 h=240 float=center]

Obr. 4: Záchranáři spolu s výkonným ředitelem dolu, při snaze odvětrat důl po první explozi

Čtvrtá exploze

Podle TVNZ nastala 27. 11 2010 v 13:55 hod v dole čtvrtá exploze. Všechny příznaky naznačují, že došlo také k vzplanutí uhlí. V souvislosti s tím, se na internetu (www.usmra.com) objevily kritické připomínky, proč 28. 11. nebyl ještě v provozu GAG. Pan Brian Robinson, vedoucí záchranářů UK konstatuje, že není sice na místě havárie, ale přesto si myslí, že dusík měl být požitý již druhý den a že by rovněž měla být prozkoumána nabídka CAFS (speciální pěna) z USA. Objevily se již úvahy o uzavření dolu.

Další informace o havárii

12. prosince 2010 přinesla agentura Stuff. co. nz informaci, že důl Pike River, ve kterém došlo 19. listopadu 2010 k explozi, byl uzavřen. Ve snaze utlumit vzniklý požár byl od 26. 11. v činnosti GAG. Podle vyjádření policejního superintendanta pana Dave Cliff bylo přikročeno k uzavření štol dvěma 770 kilogramů těžkými kovovými deskami. Tímto opatřením se má zvýšit efektivita GAGu. Dále bude pokračovat monitorování ovzduší v dole a podle jeho výsledku se rozhodne o použití agregátu k injektáži dusíku. Od toho se očekává inertizace ovzduší a snížení teploty. Po uhašení požáru a ochlazení dolu se pokusí záchranářské čety vyprostit těla 29 obětí.

Starosta distriktu Grey, pan Tony Kokshoorn, pozval představitele dolu k jednání, kde se má rozhodnout o dalším uplatnění asi 90 zaměstnanců, kteří po uzavření dolu zůstanou bez práce.

Zřejmě se pro ně najde uplatnění na blízkém dole Solid Energy’s Spring Creek.