Příprava otevření požářiště
Po poradě všech příslušných institucí, vyhodnocení mezinárodní odborné literatury a konzultaci s polskými odborníky byl v lednu 1961 potvrzený definitivní plán otvírky požářiště. Protože byly obavy z možného znovuvznícení, tak před otevřením mělo být požářiště proplachováno po dobu 24 hodin inertním plynem. Celkové potřebné množství inertního plynu bylo vypočteno na 45 000 m3. Protože sehnat takový objem dusíku nebylo realizovatelné, tak byla zvolená směs dusíku s argonem. Před uzavírací cihlové hráze s předplavem byly postaveny další hráze s průlezovou lutnou a poklopem vybavené jako propustě. Na povrchu v blízkosti vtažné jámy KMS I byla umístěna zařízení na zplyňování argonu a odpařovací zařízení s výkonem 1 500 m3/hod. Dne 26. února 1961 bylo v 6 hod. zahájeno přes stávající síť potrubí po trase dlouhé 2 510 m proplachování požářiště. Za 24 hodin bylo napuštěno 31 615 m3 inertní směsi.
[singlepic id=29 w=320 h=240 float=center]
Pohled na obal knihy vydané k tragické události
Otevření požářiště a průzkum
Pro nasazení bylo připraveno 130 záchranářů včetně mechaniků a velitelů. Protože se předpokládalo jejich velké psychické zatížení při vyprošťování 72 pohřešovaných, tak museli být předem řádně proškoleni o dodržování hygienických zásad. Lékaři se připravovali na vyprošťování obětí a opatření k provádění desinfekce. Byl vydaný havarijní plán pro nepředpokládaný výpadek hlavního ventilátoru na výdušné jámě KMS III, zpracovaná instrukce pro zajištění možných vstupů do důlních děl, kterými měly proudit zplodiny z odvětrávaného požářiště a rozpis nasazení čet. Paralelně k tomu vydalo ministerstvo státní bezpečností rozpis účasti vyšetřovatelů pro získání podkladů a zajištění důkazů pro vyšetřování.
Předpokladem pro vyzmáhání uzavřené oblasti prvního úseku bylo opětné vytvoření průchodního větrního proudu v důlních dílech mezi šibíky Bl.-Scht.8 a Bl.-Scht.7. 28. února 1961 přesně rok od uzavření byla na výdušné straně na překopu 821-Qu.rozebraná hráz a zahájeny průzkumné a zmáhací práce. Průběžně bylo opravováno plavicí potrubí, vodovodní potrubí, potrubí stlačeného vzduchu, na místech s nebezpečím požáru byly do vodovodního potrubí montovány C-odbočky, byly opravované koleje a zřizovány nové protivýbuchové prachové uzávěry. Zřízením nových hrází na zhlaví 821-W-Berg, v chodbě 817c-W-Berg, na úpadnici 817-Stammachse, na chodbě 816-W-Berg a na pásové třídě 816-Bdstr. u šibíku 32 došlo k uzavření předpolí 1. úseku. Na překopu 821-Flügel-Qu odstranili záchranáři nálože z nabitých vývrtů, které tam zůstaly neodpálené. Potom mohla být odstraněná hráz na vtažné straně na 820-Qu., čímž byl vytvořený průchodní větrní proud. Základna byla přemístěná od šibíku č. 7 k šibíku č. 8 a později byla zřízená na překopu Qu.-820. Byl zprovozněný šibík č. 32 a přední úsek lanovky na překopu 820-Qu. Tím skončila fáze přípravných prací pro zmáhání 1. úseku.
První etapa zmáhání
Jejím cílem bylo vyzmáhání oblasti vymezené překopem 820-Qu. až po kříž 819-Kopfstr./816-Fußstr. včetně zásobníku 820-F-Bkr. Na překopu Qu.-820 muselo být vyzmáháno 5 závalů v délce od 13 do 18 m, jeden zával na kříži u zásobníku o délce 9 m. Také zásobník 820-F-Bkr. byl zavalený, stejně jako vstupy do okolních chodeb 816-Fußstr., 819-Kopfstr a úpadnice 818c-Fallort. V blízkosti zásobníku byly mimo koleje většinou převrácené 3 plné a 11 prázdných vozů. Mezi 19. dubnem a 6. červnem 1961 bylo z tohoto prostoru vyproštěno 6 mrtvých, kteří nemohli být v důsledku vlivu velkých teplot při požáru ihned identifikováni. Větrání bylo separátní. Vyzmáhání, nové vyztužení a obnovení funkce elektrického vedení a mechanických zařízení trvalo do konce května 1961.
Druhá etapa
31. května byla zmáháním chodby 816-Fußstr. zahájená druhá etapa prací, která měla za cíl vytvoření průchodního větrání v křídle 816 až po překop 821-Flügel-Qu. Prvních 50 m bylo zcela zavalených v důsledku prohoření výztuže. Prachová uzávěra, která se na chodbě nacházela, zabránila přenosu exploze. Byli u ní nalezeni tři mrtví, z čehož dva nemohli být identifikováni. Tím byli vyproštěni poslední postižení ze západního křídla 816. Vyzmáhaná musela být celá úpadnice 816c-Stammachse. Otevřením hráze na chodbě 816-W-Berg bylo vytvořené průchodní větrání. Vyražení nové chodby z 816c-Stammachse přímo do 816-W-Berg umožnilo opuštění porubu 816cIII-Abbau, chodby pro dopravu základky 816cIII-Bl.Str. a pásovky 816-Bdberg spolu s výdušnou z porubu 816-Kopfstr. Tím se zjednodušilo vedení větrů. Tyto práce se protáhly do konce srpna 1961.
[singlepic id=30 w=320 h=240 float=center]
Třetí etapa
1. září byl provedený průzkum do úpadnice 818c-Fallort. Oproti očekávání rozsah jejího poškození v důsledku požáru byl menší. Požárem bylo zachváceno jen prvních 15 m. Po přechodu labilní zóny 10 m byla celá svážná fáratelná včetně vstupu do vtažné 819- Fußstr. Stále ještě zbývalo vyprostit 63 postižených a dostat se k příčině exploze. Již po 4 m byli ve svážné nalezeni 4 mrtví a kousek dále leželi další 4. Přestože v tomto místě hořelo a všichni měli popáleniny, byli všichni identifikovatelní.
Byla učiněná důležitá zjištění pro rekonstrukci průběhu exploze. Na úpadnici 818c-Fallort od vyústění překopu 820-Querschlag po délce 10 m ve směru 819-Fußstrecke shrnuté dohromady pásové plechy. Kozlíky ležely křížem krážem. 80 m pod vyústěním překopu 820-Querschlag po délce 12 m posunutá pásová konstrukce ve směru k patě úpadnice 818c-Fallort. To bylo způsobené silnou tlakovou vlnou, která se do úpadnice dostala shora. Přední část vtažné chodby 819-Fußstrecke až po vstup do chodby 819c-W-B nevykazovala žádné podstatné poškození výztuže a byla schůdná. V průběhu září záchranáři vyprostili z této oblasti v chodbě 819-Fußstrecke těla třech havířů, jednoho hlídače pásu, jednoho elektrikáře a ze spodní části chodby 819c-W-B tělo střelmistra X. Všichni mohli být snadno identifikováni.
Dále bylo zjištěno, že prachová uzávěra byla vržená 35 m za vstup do 819-Fußstrecke. Na dřevě výztuže byly viditelné lehké stopy sazí a plamene. Na výztuži ve spodní části chodby 819c-W-B byl nános koksu. Poškození na pásovém dopravníku a elektrické instalaci účinkem tlakové vlny v chodbě 819-Fußstrecke byla vždy ve směru k úpadnici 818c-Fallort. Aby se mohla úplně vyzmáhat chodba 819c-W-B, jejíž spodní část v délce asi 35 m byla v dobrém stavu, tak bylo navrženo uzavřít vtažnou chodbu 819-Fußstrecke za vstupem do 819c-W-B. S úplně zavaleným porubem 819c-Abbau se nic nedělalo. Pro hledání příčiny exploze je oblast kříže chodeb 819-Fußstrecke/819c-W-B velmi důležitá, proto se o ni v průběhu zmáhacích prací vícekrát zajímalo několik skupin vysoce postavených vyšetřovatelů. Důležitým dokumentem je jimi pořízená skica, na jejímž základě je možné následující vysvětlení: Na chodbě 819-Fußstrecke ležel vedle pásového dopravníku jeden mrtvý, další dva mrtví byli nalezeni sedící na protilehlé straně chodby 819-Fußstrecke vedle vstupu 819c-W-B, kde byli zřejmě na hlídce při trhací práci. V chodbě 819c-W-B byly položené ocelové žlaby, jimiž se uhlí dopravovalo do šikmých bunkrů ve spodní části, odkud pak šlo na pásový dopravník v 819-Fußstrecke. Porub 819c-Abbau byl od chodby 819c-W-B oddělený žebrem z dřevěných hrání vyplněných horninou. Ještě se v něm netěžilo a nebyl obložený. Obložená byla ražba 819cI Fußstr. pro připravovaný porub 819cI. V chodbě 819cI Fußstr. byl lutnový tah s tlakovou tryskou vzdálený od čelby po odpalu 7 m. Vedle byl úzký pás, kterým se uhlí dopravovalo ke žlabům. Nad pásem byla dřevěná bedna střelmistra označovaného X, ve které byly ještě patrony střeliva a na stojce viselo oblečení a tašky s jílem, vrtacími korunkami, láhví oleje a osobní věci. Prostor byl zabudován ve dřevě. Nad 819cI Fußstr. byl vybraný zásek. Odrubáním uhlí podél 819c-W-B měl být vytvořený prostor pro dřevěné hráně vyplněné hlušinou pro ochranu chodby, aby se pak vpravo od nich mohl rozvíjet porub 819cI, který by postupoval v západním tedy obráceném směru od porubu 819c. V záseku byl krátký hřeblový dopravník, který dopravoval uhlí do žlabů v 819c-W-B. Nad tímto dopravníkem v 819c-W-B ležela na břichu mrtvola střelmistra X s nohama ve směru dopravníku, jako by ho právě překračoval, aby se dostal pryč ze zplodin po trhací práci. 10 m dále na prvém pilíři byl nalezený odpalovací strojek s odloženou kličkou. Nebyl na něm ale připojený kabel. Dva metry dále byla benzínová větérka střelmistra X. Kabel vedl do odpálené rubaniny v 819cI Fußstr. Toho dne měl střelmistr X za úkol nejdříve provést odpal 6 – 7 vývrtů v záseku a poté stejné množství vývrtů v uhlí v chodbě 819cI Fußstr. Tam uhlí leželo jako by bylo právě odpálené. Čelba byla navrtaná již od soboty. Střelmistr ale naládoval i 11 vývrtů v kameni, které by odpálil po odtěžení uhlí, aby se mohl kámen použít na základku. Tento způsob nabití byl proti předpisům. V uhlí byla nalezená jedna neodpálená patrona. Od 14. do 16. listopadu 1961 provedli pracovníci pokusné štoly z Freibergu vyjmutí náloží z vývrtů a odzkoušeli 11 rozbušek a 30 patron střeliva bez relevantních zjištění.
Vrchní část chodby 819c-W-B neodolala tlaku pohoří. Bedna s uloženými sebezáchrannými přístroji, která se nacházela v její polovině byla explozí zničená a přístroje byly roztroušené ve směru k chodbě 819-Fußstrecke. Jeden dokonce téměř až k benzinové větérce střelmistra X. Jinak se v této zóně zjistil nános koksu a účinky plamene na výztuži, mechanické účinky byly nepatrné. Zajímavé pro rekonstrukci průběhu exploze je zjištění učiněné při fárání dne 29. září: „Na základě těchto účinků požáru se musel plamen do chodby 819c-W-B dostat z 819-Fußstrecke.
Během zmáhání chodby 819c-W-B se prováděl průzkum vtažné chodby 819-Fußstrecke východním směrem k porubu 819e-Abbau. 3. října tam vyprostili záchranáři u třetího pásu mrtvého učně a pak chodbu opět uzavřeli. Po dokončení zmáhání chodby 819c-W-B bylo třeba zprůchodnit chodbu 817c-W-Berg, ve které se nacházela pytlová hráz postavená v únoru 1960 a jedna nově postavená hráz pro zajištění předpolí, aby se vytvořilo průchozí větrní spojení k chodbám 817-Kopfstrecke/824- Wetterberg. Nejdříve se musela překonat výdušná 819-Kopfstr. Bylo ale známo, že byla zcela vyhořená od uzávěry u překopu 820-Qu. kolem 817c-Stammachse přes kříž s 817c-W-Berg. V důsledku toho byl na kříži 819c-W-B./817c-W-Berg silný zával, po jehož vyzmáhání bylo možné dostat se dále do 819-Kopfstr. Směrem k porubu 819e-Abbau. nedaleko od kříže ležel mrtvý revírník, který byl vyproštěný 22. listopadu. Probítkou 817c-W-Berg do 817-Kopfstrecke proudily větry přes toto spojení a tím byla ukončena třetí etapa.
Čtvrtá etapa
Cílem bylo dostat se zároveň přes vtažnou 819-Fußstrecke a výdušnou 819-Kopfstr. do porubu 819e-Abbau. Zmáhání trvalo již sedm měsíců a stále nemohlo být vyproštěných ještě 50 obětí. Podmínky se stále více zhoršovaly v důsledku dlouhého stání, takže se jevilo jako nutné pokusit se dostat do porubu z obou stran. Výdušná 819-Kopfstr. byla z velké části zavalená. Naproti tomu na vtažné stačilo vyzmáhat 6 m závalu 30 m za pohonem čtvrtého pásového dopravníku a bylo možno uskutečnit průzkum až na spodní špici porubu. Vstupy do porubu 819e-Abbau a k hrázi 819e-F.-Str.-D.Ort ze vtažné 819-Fußstrecke byly zavalené. Výztuž v chodbách byla převážně ve špatném stavu. Stav byl zadokumentován. Na páse a elektrických zařízeních nebylo možno rozpoznat jednoznačný průběh exploze, stejně tak ne účinky plamene a nános koksu. V tomto záznamu však není žádná zmínka o poškozeném světelném kabelu na vstupu k hrázi 819e-F.-Str.-D.Ort, který je uváděný ve zprávě komise expertů vedené prof. Oelsnerem jako možná příčina iniciace exploze. Ve vtažné 819-Fußstrecke, na vstupu do porubu a v prostoru hráze bylo nalezeno 17 mrtvých. Mezi nimi i střelmistr Y, který byl na cestě k porubu a byl nalezený 26 m za pohonem třetího pásu roztrhaný explozí střeliva (8.5 kg a 12 rozbušek), které přenášel. Jeho tělo bylo rozmetáno po délce 15 m a byly tam nalezeny části dřevěné bedny na přenášení střeliva, kování, poškozený odpalovací strojek a roztříštěná benzínová větrní lampa. Několik metrů od tohoto místa leželo roznětné vedení natočené na kuse dřeva, vyboulené pouzdro na chleba a nepoškozený naplněný pytlík s jílem. Kdyby střelmistr Y přenášel tyto věci na sobě, byl přece na cestě k porubu 819e-Abbau, tak by byly tyto předměty s jistotou explozí také zničené. Tento nález dne 12. prosince vyvolal hodně otázek a zvýšenou aktivitu a týden nato prof. Oelsner prozkoumal se svoji skupinou toto místo osobně.
22. a 23. února narazili záchranáři na výdušné chodbě 819-Kopfstr. na další dva mrtvé, kteří leželi u zafoukávacího stroje. Protivýbuchová prachová uzávěra, která se v tomto místě nacházela, nebyla shozená. Zmáhací práce byly přerušeny kvůli požáru, který začal hořet v přední části výdušné 819-Kopfstr. Proto bylo nutné tento prostor mezi překopem 820 Qu a 817c-W-Berg trvale uzavřít hrázemi a zaplavit. Z těl těch šesti mrtvých, kteří v tomto prostoru zůstali, v důsledku silného požáru v těchto místech v únoru 1960, by se nepodařilo tak jak tak nic najít a jejich popel tam zůstal navždy. Protože porub 819e-Abbau byl zcela zavalený, tak se v uhlí v jeho blízkosti razila obtínka jako nové spojení mezi vtažnou výdušnou chodbou a z ní se probíjelo do porubu. 26. února byl ve staničení 111 m od vtažné nalezený jeden mrtvý a 26. března bylo na výdušné 819-Kopfstr. nalezeno dalších 7 těl. 12. dubna 1962 bylo vytvořené průchozí větrání v této části, záchranáři provedli probítku z obtínky do zavaleného porubu v pěti místech, vyprostili 17 mrtvých a odkryté prostory založili základkou. Protože porub 819c nebyl obložený v době exploze a nebyl pozorován mrtvolný zápach neprovádělo se jeho zmáhání. Tím skončila poslední etapa zmáhání. Do té doby bylo ze 72 pohřešovaných nalezeno a vyproštěno 66 těl. Žádný z postižených neměl možnost záchrany, exploze je všechny ihned usmrtila. Důlní pole 819 bylo odvržené a uzavřené.
Dokončení bude zveřejněno v příštím čísle.
