Před 40 lety došlo na bývalém černouhelném dole Doubrava na Karvinsku v ranních hodinách k výbuchu metanu v oblasti 37. sloje v 1. kře dobývacího prostoru, který měl na svědomí 25 lidských životů, z toho bylo 6 báňských záchranářů ze závodní báňské záchranné stanice Dolu Doubrava.
První zmínka o nálezu černého uhlí v obci Doubrava na Karvinsku se datuje rokem 1822, kdy baron Antonín Mattencloit nalezl na kopci Viderholci (mezi pozdějšími jámami Eleonora a Bettina) černé uhlí a ihned započal hloubit průzkumnou šachtici, kterou pojmenoval Versuch (Pokus), která později byla přejmenována na jámu Betttina. V roce 1835 již jáma Versuch dosahovala hloubky 58 metrů a začalo první souvislé dobývání černého uhlí ze slojí o mocnosti 80 až 150 cm.
Počátkem roku 1849 vykoupil kutací práva v Orlové a Doubravě baron Salomon Mayer Rothschild. Kutací šachtice č. 1 Eleonora dosahovala v roce 1851 hloubky 90 metrů. Byla vyztužena dřevěným roubením a opatřena těžním strojem, který byl však moc slabý. Mohl vytáhnout pouze jeden vozík uhlí. V té době se také započalo s ražbou směrných tříd. Jáma Eleonora byla v roce 1864 vybavena parním těžním strojem a parním čerpadlem. Bývalý nejstarší černouhelný Důl Doubrava v Orlové vznikl sloučením jámy Bettiny a Eleonory.
Od roku 1868 byl důl s okolním světem spojen Košicko – bohumínskou tratí. Prvního července roku 1995 se důl stává součástí bývalého dolu ČSA na Karvinsku. Těžba na dole Doubrava byla ukončena v roce 2007 tak, aby mohlo být ze sousedního dolu Jan Karel vydobyto osm miliónů tun černého uhlí z ochranného ohradníku Dolu Doubrava. Skipová jáma č. 1 (Bettina) byla dne 23. října 2006 v 15:30 hodin odstřelena a likvidace těžní věže jámy Eleonory proběhla 26. února roku 2010.
Dne 7. května roku 1985 došlo na bývalém černouhelném Dole Doubrava v Orlové na Karvinsku k tragickému důlnímu neštěstí, které patřilo mezi nejzávažnější k poválečné historii českého hornictví. Krátce před desátou hodinnou v ranní směně otřásl podzemím výbuch metanu, ke kterému došlo přibližně 900 metrů pod povrchem v oblasti 37. sloje v 1. kře dobývacího prostoru. Obrovská exploze způsobila rozsáhlý požár s následným vysokým obsahem velkého množství oxidu uhelnatého v důlním ovzduším, což vedlo k okamžitému ohrožení pracujících horníků v dole. V té době se v důlních prostorech nacházelo celkem 960 pracovníků, z toho v postižené oblasti 37. sloje celkem 34 horníků. V ohrožené oblasti se nacházela i pětice hornických učňů se svými instruktory. Během záchranářských prací bylo postupně nalezeno a na povrch dopraveno 8 postižených, sedmnáct zůstává nezvěstných.
Bohužel pro ostatních 17 nezvěstných, z toho 6 báňských záchranářů se na vždy stalo místo 37. sloje 1. kry nedotčeným posledním místem jejich odpočinku. Důl Doubrava již v minulosti postihly dvě velké důlní nehody. První se udála na jámě Bettina ve čtvrtek 26. března 1885 v noční směně, kdy 15 minut před půlnocí došlo během trhacích prací ve sloji Ludvík na IV. patře k výbuchu metanu s uhelným prachem, který měl na svědomí 59 lidských obětí na životech.
K druhé důlní nehodě došlo dne 12. února 1949 ve 3:45 hodin v severovýchodní části Dolu Doubrava ve sloji Hubert nad 8. patrem, kdy opět došlo k výbuchu metanu, při němž zahynulo 19 horníků. Následkem důlní tragédie musel být důl celkově uzavřen a téhož roku byla poprvé na světě použita inertizace uzavřeného dolu dusíkem (N2) vyráběným přímo na povrchu dolu.
Zdař bůh.
Šulej Jan, referent V – vzdělávání VVaT, o. z. HBZS Ostrava
Foto: Petr Štefek
Zdroj: Memento, Roman Makarius, Petr Faster
