Na konci měsíce května každoročně zveřejňuje hlavní polský báňský úřad („Wyższy Urząd Górniczy“, dále jen „WUG“) zprávu o stavu bezpečnosti v polských dolech za uplynulý rok. Z této zprávy vybíráme: Rok 2023 byl dalším rokem, ve kterém státní báňská správa v Polsku podnikla řadu opatření, aby mohla lépe, a především profesionálně a moderně spojovat kontrolní a poradenské funkce.
Za tímto účelem byl zpracován dokument „Strategie provozu báňských úřadů na léta 2024–2027“, který je výsledkem analýz, vnitřních opatření a konzultací provedených na Vyšším báňském úřadu. Formuluje nejdůležitější cíle činnosti báňských úřadů z hlediska naplňování jim svěřeného společenského poslání, definovaného jako snaha o zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců v těžebním průmyslu, optimální nakládání s ložisky nerostných surovin a snižování vlivů těžby na lidi a životní prostředí.
Ke dni 31. prosince 2023 podléhalo dozoru polské státní báňské správy celkem 7 410 důlních organizací (31 organizací podzemních, 7 276 povrchových, 103 organizací při vrtných pracích).
Povrchová těžba uhlí probíhala v Polsku v roce 2023 na 5 dolech s celkovou těžbou 40 096,6 tis. tun a zaměstnávala cca 5 000 pracovníků.
Nebezpečí při hlubinné těžbě
Hlubinné hornictví v polských dolech je charakterizováno složitými geologicko-hornickými podmínkami a přírodními vlivy. Jedná se především o nebezpečí spojená s výskytem metanu, nebezpečí výbuchu uhelného prachu, nebezpečí otřesů, nebezpečí spojená s průvaly vod a bahnin, průtrže uhlí a plynů a v neposlední řadě složité mikroklimatické podmínky.
Důlní otřesy
V hlubinných dolech bylo zaznamenáno v letech 2019–2023 18 důlních otřesů, při kterých došlo k 18 smrtelným úrazům, 3 těžkým úrazům a 97 úrazům s hospitalizací. Z tohoto počtu bylo 11 otřesů na uhelných dolech (17 smrtelných úrazů, 2 těžké úrazy a 42 úrazů s hospitalizací) a 7 otřesů na hlubinných rudných dolech (1 smrtelný úraz, 1 těžký úraz a 55 úrazů s pracovní neschopností).
V hlubinných uhelných dolech došlo v roce 2023 k jedné mimořádné události 5. srpna na Dole Bielszowice ve společnosti„PGG S.A. KWK Ruda w RudzieŚląskiej“, při které došlo k hromadnému úrazu (1 smrtelný úraz, 1 těžký úraz a 4 úrazy vyžadující hospitalizaci). Příčinou byl otřes energií 1 × 107 J, vyvolaný nahromaděním energie v horském masivu v oblasti provozovaného porubu č. 846, ve sloji 405/2wg „Borowa“. V hlubinných rudných dolech došlo v roce 2023 ke dvěma důlním otřesům: 3. ledna 2023 na Dole KGHM S.A. O/ZG „Polkowice- Sieroszowice” v „Kaźmierzowie“, došlo k otřesu s hromadným úrazem (3 úrazy s pracovní neschopností). Příčinou byl otřes s energií 1,2 × 107 J v oblasti pole SI-XVI/7 oddílu G-62; 6. července 2023 na Dole KGHM S.A. O/ZG „Rudna” v „Polkowicach“, došlo k otřesu s hromadným úrazem (6 úrazů s pracovní neschopností). Příčinou byl otřes s energií 2,6 × 108 J, v oblasti dobývacího pole RU-XI/2 oddílu G2. Dále došlo v roce 2023 v hlubinných dolech k celkem 25 geomechanickým jevům (tzv. odprężeniegórotworu“), což je o 7 více než v roce 2022. Při těchto geomechanických jevech došlo k 5 úrazům s pracovní neschopností.
Metan
V roce 2023 se z horninového masivu v polských hlubinných dolech vlivem dobývání uvolnilo celkem HZBS Ostrava 11 752, 1 mil. m3 metanu. Průměrná účinnost degazace činila přibližně 37,7 %, s tím, že množství metanu vypuštěného do ovzduší (nevyužitá část) činilo 551, 2 mil. m3. 9. prosince 2023 došlo k jednomu zapálení metanové směsi na Dole Knurów-Szczygłowice. Příčinou zapálení byla jiskra od řezného orgánu kombajnu při přibírce pískovce. V důsledku této události nedošlo ke zranění.
Závaly a události spojené s pádem hornin
V letech 2019–2023 došlo k celkem 20 mimořádným událostem souvisejících se závaly a pády hornin. V roce 2023 došlo v hlubinných uhelných dolech ke dvěma závalům:
21. března 2023 na Dole Halemba v „Rudzie Śląskiej“ došlo ve sloji 416 k závalu o délce 8 m. Příčinou bylo zborcení zkorodované výztuže důlního díla. Při této události nebyl nikdo zraněn.
8. srpna 2023 na Dole Sośnica v Gliwicích na větracím překopu – 550 m došlo k zavalení cca 10 m tohoto překopu s poškozením výstroje (degazační potrubí). Příčinou bylo zborcení zkorodované výztuže důlního díla. Při této události nebyl nikdo zraněn. Při pádu hornin došlo v roce 2023 ke dvěma smrtelným úrazům: 31. ledna 2023 na Dole Mysłowice-Wesołav Mysłowicích došlo při demontáži obloukové výztuže a odpažování v rámci přípravy zarážení nové chodby k uvolnění hornin, které smrtelně zranily jednoho pracovníka.
8. září 2023 na rudném Dole KGHM Polska Miedź S.A. „Lubin“ došlo při kontrole po odtrhávání stropu k uvolnění horniny, která smrtelně zranila střelmistra.
Báňská záchranná služba v Polsku v roce 2023
Ke dni 31.12.2023 bylo v provozu na dolech celkem 33 závodních báňských záchranných stanic a v organizacích zabývajících se těžbou ropy, plynu a síry (metodou podzemního výplachu) bylo udržováno 5 závodních báňských záchranných stanic.
Celkový počet báňských záchranářů činil 4 424 osob, z toho:
3635 báňských záchranářů v uhelných dolech (z toho 21 % THZ);
470 báňských záchranářů na dolech s těžbou rud (z toho 38 % THZ);
319 na ostatních dolech a pracovištích (z toho 56 % THZ).
V polském hornictví fungují 3 základní organizace zajišťující báňskou záchrannou službu.
1. Hlavní báňská záchranná stanice Bytom („CSRG, S.A. w Bytomiu), které na konci roku 2020 podléhaly 3 obvodní báňské záchranné stanice se stálou pohotovostí. CSRG Bytom S.A. funguje jako akciová společnost s podílem státu.
2. Oddíl/Jednotka záchranářství hornicko-hutnického („Oddział/JednostkaRatownictwaGórniczo -Hutniczego KGHM Polska Miedź S.A. w Lubinie“). Jedná se o záchrannou službu provozovanou v rámci akciové společnosti KGHM, která zabezpečuje těžbu rud a sádry.
3. PKN ORLEN, S.A. Oddíl záchranářství při vrtání a těžbě ropy a plynu („PGNiG S.A. OddziałRatowniczaStacjaGórnictwaOtworowego w Krakowie“). Záchranná služba je zajišťována pro podnikatelský subjekt.
V roce 2023 zasahovaly výše uvedené báňské záchranné stanice u celkem 19 událostí.
CSRG Bytom a její obvodní báňské záchranné stanice zasahovaly v 7 akcích, z toho 4 akce při likvidaci důlních požárů, 1 akce při likvidaci závalu, 1 akce při hledání a vyproštění postiženého.
Báňská záchranná stanice JRGH KGHM v Lubinu se zúčastnila celkem 8 akcí, z toho: 6 akcí při likvidaci požáru, 2 akce při likvidaci důlních závalů.
Baňská záchranná stanice PKN ORLEN, S.A. zasahovala ve 4 akcích souvisejících s výměnou poškozených ventilů a uzávěrů při těžbě plynu.
V roce 2023 nedošlo v rámci zásahů k mimořádné události u báňských záchranářů. Ze strany polských úřadů a vrchního dozoru polské státní báňské správy byla činnost báňské záchranné služby hodnocena pozitivně.
Předseda vyššího báňského úřadu zřídil usnesením č. 14 ze dne 3. února 2016 poradní tým pro báňskou záchrannou službu v odvětví těžby černého uhlí (dále jen „tým“). Tým se skládá ze specialistů zastupujících těžební organizace, dále CSRG Bytom státní báňskou správu. Mezi úkoly týmu patří analýza správného fungování báňských záchranných služeb v odvětví těžby černého uhlí podle kritéria souladu s čl. 122 a umění. 123 Pgg a předpisy vydané podle čl. 124 Pgg. Na základě výsledků analýz tým vy- Výjezdová vozidla 12 HZBS Ostrava pracuje návrhy právních ustanovení, pokynů nebo osvědčených postupů. V roce 2023 se uskutečnila dvě jednání týmu, během kterých byl analyzován počet záchranářů v důlních závodech jednotlivých společností a návrhy odborového svazu „ZZRG“- na změny ustanovení vyhlášky ministra energetiky o báňském záchranářství.
Dále pokračovala práce vyšetřovací komise pro objasnění příčin mimořádné události ze dne 20. dubna 2022 po výbuchu metanu na Dole Pniowek v Pawlovicích, při které došlo k 16 smrtelným úrazům, 7 těžkým úrazům a 25 úrazům s pracovní neschopností. V souvislosti s touto událostí jmenoval předseda vyššího báňského úřadu speciální komisi, jejímž úkolem bylo:
• Provést analýzu možné příčiny této mimořádné události.
• Provést analýzu a rozbor záchranářského zásahu v souvislosti s touto událostí.
• Posoudit opatření přijatá důlním závodem k zamezení dalších rizik v postižené oblasti. • Posoudit možnost provádění hornických prací v postižené oblasti.
• Připravit závěrečnou zprávu zahrnující obecné údaje o mimořádné události, místě události, prováděných pracích v době vzniku události, údaje o počtu poraněných a druhu poranění v souvislosti s touto událostí, údaje o pracích souvisejících s likvidací této události.
• Navrhnout doporučení, jak těmto mimořádným událostem předcházet.
Předsedou komise byl jmenován 1. zástupce předsedy vyššího báňského úřadu. Dále byli do komise jmenováni báňští odborníci z akademické sféry, z odborových organizací, z vědeckých hornických institucí, zástupci hlavní báňské záchranné stanice v Bytomi, zástupci báňské záchranné stanice KGHM, ředitel HBZS Ostrava z České republiky, zástupci prokuratury a policie a v neposlední řadě i zástupce poškozených. V roce 2023 se uskutečnila 2 zasedání této komise, při kterých byla provedena analýza dosavadního průběhu záchranářských prací a plánované práce související s vyproštěním 7 pohřešovaných postižených, které se následně provedly 23. října 2023.
Autor – Překlad: Jaroslav Provázek, náměstek – hlavní inženýr
Zdroj: Text: WUG [online]. [cit. 2024 – 07 -18],
webové stránky, Poslední editace 17. 7. 2024,
URL: http://www.wug.gov.pl/ Centralna
