Je“ nečinný černouhelný důl, který byl v roce 1991 uveden do konzervačního provozu. Tento program udržovala společnost OKD, v současné době již spadá pod státní podnik DIAMO a je součástí utlumovaných dolů o. z. DARKOV, s názvem Útlum-Jih.
Z historie je známé, že průzkumy geologického podloží v okolí Frenštátu pod Radhoštěm probíhaly především v 60. a 70. letech 20. století. Původní projekt počítal se vznikem skupinového Dolu Frenštát, jehož součástí mělo být pět samostatných dolů. V roce 1982 byla vyhloubena důlní jáma 4 a o rok později byla vyhloubena důlní jáma 5 do hloubky 1 088 metrů. Na důlní jámě 4 bylo v roce 1994 dokončeno hloubení na konečnou hloubku 903 metrů. Obě jámy jsou vzájemně propojeny v úrovni 1. patra na kótě 442 metrů. Obvodní báňský úřad v Ostravě uvedl v roce 1991 důl do konzervačního režimu, který měl trvat do roku 2003. Po roce 2003 prodloužil tento stav na neurčito. Konzervační režim zahrnoval čerpání důlních vod, větrání dolu, kontrolní a inspekční činnost.
Důl Frenštát nebyl nikdy zprovozněn pro těžbu černého uhlí a v letošním roce 2023 bylo definitivně rozhodnuto o jeho likvidaci. Důlní pole na Frenštátsku se rozkládá na ploše přibližně 63 km2 a odhadované zásoby jsou přibližně 1,6 miliardy tun černého uhlí. Tyto zásoby uhlí, které se nachází v hloubce kolem jednoho kilometru, tak navždy zůstanou v podzemí. Důl leží na okraji chráněné krajinné oblasti. Jeho areál tvoří 53 budov, které svou výškou narušují panorama Beskyd. Desítky let o likvidaci areálu usilují města a obce v okolí. Je to oblast, která přitahuje spoustu turistů a má velký vliv na životní prostředí. Jednou ze základních vizí je z tohoto areálu udělat zelenou louku a nechat ji nějaký čas odpočívat. Zasypáním obou důlních jam a demolice všech objektů v areálu by znamenala zvýšení cen pozemků a zrušení současného statutu poddolované oblasti, což povede ke zjednodušení procesu zahájení stavebního řízení.
Z pohledu nerostného bohatství v České republice je toto ložisko jako jedinečný geologický unikát. Další ložisko kvalitního černého uhlí už Česká republika nemá. Po uzavření Ostravského revíru a vyčerpání zbývajících zásob v Karvinské části revíru měla těžba tohoto nerostu v budoucnosti zajistit soběstačnost na desítky let. A to i za předpokladu, že příští generace najdou jiný způsob jeho využití, než dnes známé a používané způsoby hospodářského zužitkování černého uhlí.
A teď si položíme otázku proč se Důl Frenštát zavírá?
Těžba uhlí v západní Evropě se začala snižovat zhruba od roku 1960 a její pokles trvá dodnes. Především německé, francouzské, anglické a belgické hornictví, kapacitně v západní Evropě největší a technologicky nejvyspělejší, snižovali a postupně snižují svou roční produkcí těžby o desítky až stovky miliónů tun. Masový útlum těžby nastal po roce 1990. Tehdy těžilo uhlí 14 členských států EU, v roce 2019 už jen 6. V celé Evropské unii se momentálně řeší odklon od těžby uhlí, který by měl přijít do roku 2030.
Mimo Evropu jsou největšími producenty Čína, Indie, USA, Indonésie, Austrálie a Rusko. Celosvětová těžba uhlí značně rostla především mezi lety 2000 a 2012. Svého vrcholu pak dosáhla v roce 2014. Od té doby se sice produkce mírně snížila, nicméně USA, Čína a Indie v následujících letech nadále počítají s uhlím jako s dominantním zdrojem pro výrobu energie. Všechny ze zmíněných zemí ale investují i do obnovitelných zdrojů a uhlíkově neutrální plánují být zhruba do roku 2050.
Mezi obnovitelné zdroje patří zejména uhlíkově neutrální a takzvané nevyčerpatelné zdroje – sluneční světlo, déšť, vítr, vlny nebo geotermální teplo.
Opakem obnovitelných zdrojů jsou zejména fosilní paliva jako uhlí, ropa, zemní plyn a někdy i rašelina.
Likvidace hlavních důlních děl – jam č. F4 a F5 na lokalitě Frenštát
Zahájení likvidace (zásypu) jam, nezpevněným zásypovým materiálem (dále jen NZM) netříděným kamenivem frakce 0–180 mm a tříděným kamenivem frakce 63–125 mm bylo započato 11. 9. 2023 a ukončení zásypu bylo 25. 9. 2023.
Zásyp NZM byl zahájen do jámy č. F5 (do vody) a následně po ztrátě PVP (tj. po zatopení větrního propoje mezi jámami č. F4 a F5 sypáním kameniva do zatopené části jámy č. F5) souběžně probíhal zásyp jámy č. F4 a F5.
Po zásypu jam NZM do staničení – 32 m pod úroveň povrchu (ohlubně), bude proveden násyp štěrkové odplyňovací vrstvy (výšky 2 m, frakce 16–32 mm) a instalace dosypového potrubí. Následuje likvidace jam od staničení – 30 m po úroveň povrchu (ohlubně) zpevněným zásypovým materiálem (cementopopílková směs CPS 5 a beton C 16/20) vytvořením tzv. ohlubňové zátky (včetně zaplavení podpovrchových kanálů a sklípků). Po dosažení likvidace úrovně povrchu bude dokončena likvidace jam výstavbou železobetonových ohlubňových povalů
Autor článku: Svatomír Tošenovský
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Důl-Frenštát
https://www.zdarbuh.cz/reviry/okd/historie-a-soucasnost-dolu-frenstat
