Záchranář

Informace pro báňské záchranáře a vedoucí techniky důlních závodů

  • Úvod
  • O webu
  • Kontakty
  • Ke stažení
Jste zde: Domů / Jiné nehody v hornictví / Rizika nedokonale zasypaných důlních jam

Rizika nedokonale zasypaných důlních jam

8.11.2022, spravce

V dnešní útlumové době, kdy dochází k velké likvidaci  důlních jam, si můžeme položit otázku, zda nám  hrozí riziko z nedokonale zasypaných důlních jam. V  minulých letech byla veliká neodbornost pracovníku,  kteří se podíleli na pracích při likvidaci, používal se  nevhodný zásypový materiál, nebyl vyhotoven dokonalý  technologický postup. 

Bylo nutné se nad tím pozastavit. Doly se uzavírají  z ekonomických, těžebních nebo bezpečnostních  důvodů po celou dobu existence hornictví. Po roce  1990 byly zlikvidovány celé revíry (Kladensko-rakovnický,  Rosicko-oslavanský, Žacléřsko-svatoňovický,  Západočeský aj.), nebo alespoň části revírů  (Jihomoravský lignitový, Ostravská a Petřvaldská  dílčí pánev). Také české rudné hornictví a podstatná  část uranového hornictví se v tomto období již  stala minulostí. Na to reagoval i Český báňský úřad,  když si nechal vypracovat studii o pokrokových  a bezpečných způsobech likvidace hlavních důlních  děl ústících na povrch tak, jak se provádějí v západních  zemích s rozvinutým hornictvím. V roce 1997  vyšla v platnost Vyhláška Českého báňského úřadu  č. 52/1997 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění  bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti  provozu při likvidaci hlavních důlních děl.  Na tuto vyhlášku navazuje projekt vědy a výzkumu  ČBÚ č. 36-05, o možnosti likvidace hlavních důlních  děl nezpevněným zásypovým materiálem, vypracovaný  v roce 2007. 

Připomeňme si některé starší důlní nehody, ke kterým  došlo při zasypávání nebo po zasypání důlních  jam. 

Georg I 
V noci z 16. na 17. srpna roku 1967 se v Orlové  v domě č. p. 472 z ničeho nic náhle propadla podlaha  v bytech paní Gawlagové a paní Žilkové. Následným  propadem zmizela část dvou kuchyní v hlubině. Podlaha  se propadla do sesedlého prostoru bývalé jámy  Georg I, kterou zde byla v letech 1858 až 1879 dobývána  sloj „Mohutná“. 

Dle dochované dokumentace bylo zjištěno, že jáma  dosahovala do hloubky 75 m. Dále bylo zjištěno dle  staré důlní mapy, že dům č. p. 472 byl těžní budovou  jámy Georg I a po likvidaci sloužil jako ošetřovna  a márnice bývalé Hlavní jámy (Bedřich – Egon). Po  roce 1930 byl dům upraven na obytný. Vzniklý kráter  pohltil cca 300 m3 haldoviny. 

Jáma Fanny 
V roce 1967 dne 12. října se v poli dolu ČSA v Karviné  propadla zátka jámy „Fanny“, kterou se těžilo  v letech 1858 až 1877 z hloubky 30 m z 8. sloje. Po  propadnutí se objevil jámový stvol o průměru 2,5 m  zející do hloubky cca 30 m. Následující den se stěny  jámy sesypaly. Způsobený kráter byl zasypán 200 m3  haldoviny. Provedený průzkum zjistil, že jáma byla  ponechána nezasypána a bez výztuže, byla jen znepřístupněna  položenými dřevěnými hranoly (na tu  dobu, normální způsob likvidace jam). 

Důl Lazy 
Na podzim roku 1964 došlo k provalení 6 100 tun  popílku a 3 700 tun haldoviny do výdušné jámy č. 2  „Veverka“ na dole Antonín Zápotocký. Jáma byla vyhloubena  do hloubky 334 metrů, a právě se zde prováděly  práce na likvidaci jámy. Bahniny se dostaly až  do vzdálenosti 400 metrů od okolí jámy, kde zaplavily  prostor porubu v 35. sloji. Vzniklé mohutné přívalové  vlně se bohužel nepodařilo uniknout čtyřem pracovníkům,  kteří se pohybovali v nebezpečné zóně. Jejich  těla se podařila vyprostit až po obtížných zmáhacích  pracích ve dnech 14.–23. 11. 1964.

Následným vyšetřováním bylo prokázáno, že byla  překročena vlhkost popílku (více jak 40 %) a tím se  stal popílek „tekoucím“. 

Důl Salma 
Dispečink HBZS Ostrava byl požádán v roce 1993  o důlní výjezd k nehodě, kdy došlo k zavalení nelikvidované  jámy Salma II v Matuškově sadu. Došlo  k zborcení ústí jámy a jejímu pádu do nezasypané  jámy. Nad ústím jámy bylo postaveno podium, kde  probíhaly různé slavnosti. Jen shodou náhod nedošlo  k žádnému zranění ani obětem na životech. 
Záchranářské jednotky se podílely jen na znepřístupnění  ohrožené oblasti. Z povzdálí mohli jen  pozorovat zvětšující se vznikající kráter, ve kterém  zmizelo pódium a padající okolní stromy i s kořeny. 
Vzniklý kráter byl následně zasýpán haldovinou  z bezpečné vzdálenosti od kraje kráteru. 
Jako příčina se ukázalo postupné podmílání zaúsťovacího  věnce výztuže jámy přítokem vody. 

Autor článku: Jan Šulej, VVaT HBZS Ostrava 
Foto: Archiv HBZS Ostrava 
Zdroj: Záchranář č. 11/64; 12/67; 12/93  VŠB – Technická Univerzita Ostrava  Fakulta stavební 

Související články:

  1. 50. let od zahájení výroby důlních interferometrů DI2 a DI2C
  2. První nasazení potápěčů v OKR při průvalu důlních vod na Dole Bedřich
  3. Analýza bezpečnosti a hodnocení rizika v uhelných dolech v Rusku
  4. Samovznícení uhlí ve stropech dlouhých důlních děl
  5. Provedení rekognoskace jámy Jindřich II ve Zbýšově, pod úrovní ohlubňového povalu, do hloubky cca 40 m

Kategorie:Jiné nehody v hornictví Štítky:HBZS, Ostrava

Nejčtenější tento týden

Rubriky

  • Historie (51)
  • Jiné nehody v hornictví (33)
  • Mezinárodní spolupráce (27)
  • Nezařazené (42)
  • Plánované zásahy BZS (14)
  • Různé (178)
  • Technika (51)
  • Výbuchy (30)
  • Výročí a vyznamenání (49)

Licence

Licence Creative Commons

Obsah webu podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česká republika

Další funkce

  • Přihlásit se
  • Zdroj kanálů (příspěvky)
  • Informace o souborech cookies

Copyright © 2023 · Outreach Pro on Genesis Framework · WordPress · Log in

[ Placeholder content for popup link ] WordPress Download Manager - Best Download Management Plugin

Spravovat Souhlas s cookies
Používáme cookies k optimalizaci našich webových stránek a našich služeb.
Funkční Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely. Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketingové
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
Spravovat možnosti Spravovat služby Spravovat dodavatele Přečtěte si více o těchto účelech
Předvolby
{title} {title} {title}