Odklon od spalování černého uhlí v EU je nejen ekologický, ale i ekonomický. V případě hnědouhelných elektráren není ekonomický smysl až tak silný, proto si svůj podíl stále drží. Možný konec uhlí byl tématem celosvětové klimatické konference v Glasgow od 31. října do 13. listopadu 2021 pod předsednictvím Spojeného království a Itálie a zahrnovala 26. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP 26).
Vyjednávači téměř 200 zemí z celého světa také jednali o výzvě k ukončení veškerého používání uhlí a úplnému zrušení dotací na fosilní paliva. Velcí znečišťovatelé, jako jsou Polsko, Chile, Maroko nebo Vietnam, se zavázali k postupnému ukončení výroby elektřiny z uhlí a k zastavení stavby nových uhelných elektráren. Slíbili vyřadit své uhelné elektrárny z provozu do roku 2030 v případě velkých ekonomik a do roku 2040 v případě chudších zemí. Dohodu podepsalo čtyřicet zemí a desítky mezinárodních organizací a bank. Nicméně hlavní znečišťovatelé jako Čína, Spojené státy, Austrálie nebo Indie se zatím k dohodě nepřipojili.
Jak se někteří producenti a spotřebitelé vyrovnávají s tlakem na požadavky na zastavení těžby?
Polsko
Náš severní soused těží a spotřebovává nejvíce uhlí ze sedmadvaceti členských zemí Evropské unie. Za posledních třicet let i tak průmysl zaznamenal velký propad: ze sedmdesáti dolů je otevřených pětadvacet a počet horníků klesl z téměř 400 tisíc na zhruba 80 tisíc. Země ale stále bere z uhlí zhruba sedmdesát procent své spotřebované energie a současná vláda trvá na tom, že změna musí být postupná a musí řešit možné sociální dopady v lokalitách, kde doly dávají lidem práci. Polsko předpokládá konec těžby na rok 2049.
Ukrajina
Po rozpadu Sovětského svazu ukrajinské vlády udržovaly v chodu mnoho dolů v obavách, že by jejich uzavření způsobilo sociální otřesy. V posledních letech ale vývoj spěje k útlumu těžby i spotřeby. Ještě v roce 2013 se uhlí na výrobě elektřiny podílelo 40 procenty a v roce 2021 už jen necelými 24 procenty. Odvětví těžce zasáhla válka na Donbase, kde se nachází mnoho dolů. Některé zastavily provoz nebo zůstaly v oblasti, kontrolované proruskými separatisty a Ruskem. Přesto další útlum těžby do roku 2030 přinese ztrátu 36 tisíc ukrajinských pracovních míst.
Rusko
Zatímco mnoho zemí těžbu snižuje, Rusko to neplánuje. Prezident Vladimír Putin naopak prohlásil, že poptávka po uhlí hlavně v Asii zůstane vysoká a uvedl, že těžba uhlí je v jeho zemi stále důležitým sociálním faktorem. V oblasti, kde se těží, žije zhruba 11 milionů lidí. Ruská vláda rozhodla o modernizaci železničních tratí, po kterých nákladní vlaky převážejí vytěžené uhlí. K závazku urychlit konec uhlí se na konferenci v Glasgow Rusko podle očekávání nepřipojilo.
Austrálie
Austrálie se těžby, spotřeby ani vývozu uhlí nechce vzdát. Nepřipojila se k závazku na jeho rychlé ukončení v Glasgow a nechce si také stanovit časový plán na uhlíkovou neutralitu. Vláda nadále počítá s vývozem uhlí do Asie, kde předpokládá i v příštích letech poptávku. Těžba uhlí nyní zaměstnává v Austrálii zhruba 40 tisíc lidí. Z uhlí Austrálie vyrábí polovinu své elektřiny a australská vláda (Canberra) plánuje nikoliv zavírání starých dolů, ale naopak otevírání nových.
Čína
Nejvíce uhlí na světě stále spotřebuje Čína. V roce 2021 se zavázala, že přestane financovat a stavět uhelné elektrárny v zahraničí. Zároveň plánuje do roku 2026 spotřebu snižovat, uhlíkové neutrality chce dosáhnout v roce 2060. K závazku čtyřiceti zemí urychlit odchod od uhlí směrem k čistým technologiím se ale čínská vláda v Glasgow nepřipojila. Čína bere 76 procent energie z tepelných elektráren.
Spojené státy
Oživit skomírající těžbu uhlí sliboval v kampani před americkými prezidentskými volbami v roce 2016 Donald Trump. Šlo o jeden z jeho slibů, které nesplnil. Naopak zájem o uhlí v USA nadále klesal a další doly musely ukončit provoz, protože už se dál nevyplatily. Ve Spojených státech byla v roce 2021 nejnižší poptávka o uhlí od roku 1965. V těžbě uhlí v USA pracuje 44 tisíc lidí, ještě v roce 2007 jich bylo 77 tisíc. K závazku urychlit konec uhlí se však administrativa Trumpova nástupce Joea Bidena na konferenci v Glasgow nepřipojila.
Česko
Koalice pěti stran, která převzala v Česku vládu, ve svém programovém prohlášení hovoří o odklonu od uhlí. Chce vytvářet podmínky pro energetickou transformaci a rozvoj uhelných regionů tak, aby to bylo možné dříve než v roce 2038. Tento termín doporučila k ukončení těžby a spalování vládě Andreje Babiše Uhelná komise, tedy poradní orgán vlády, který se zabývá výhledy těžby uhlí a jejího utlumení. Černé a hnědé uhlí se dohromady podílejí v Česku na celkové výrobě energie zhruba ze 36 procent.
Tato zvláštní pozornost věnovaná uhlí, tedy záměru se jej zbavit, značí průlom v těžbě a využívání uhlí a závazek „postupného útlumu“.
Zmírnění dikce si vynutil tlak Číny a Indie (nejlidnatější země světa) a proto skončila konference přijetím méně přísné rezoluce, než někteří očekávali. Nicméně pakt byl první klimatickou dohodou, která se výslovně zavazuje ke snížení využívání uhlí.
Světoví státníci jednali na konferenci COP26 v Glasgow a společně se snažili najít řešení, jak udržet oteplování planety pod kritickou hranicí 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou (předprůmyslovou, předmoderní érou). Dosud se dohodli na iniciativě na zastavení odlesňování nebo na omezení výroby elektrické energie z uhlí.
Zpracoval: Svatomír Tošenovský VVaT HBZS Ostrava
Wikipedie a webové stránky https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/konec-uhli- kvuli-klimatu-jeste-ne-polsko-se-boji-ruskojde- p/r~efc2290a439311ec94d2ac1f6b220ee8/ v~sl:833090681cadc2aea26fe548bc7655
