Tento článek by měl přiblížit velkou změnu nového Služebního řádu týkající se týdenní pohotovostní služby nejen v HBZS v Ostravě.
Nejdříve trochu osvěty pro čtenáře, kteří nejsou a ani nebyli báňskými záchranáři s povinností týdenní pohotovostní služby na HBZS v Ostravě. Vyhláška 447/2001 sb. ČBÚ v Praze § 18 odst. 6 nařizuje záchranářům mladším 45 let jednou za 18 měsíců vykonat pohotovostní službu na hlavní báňské záchranné stanici, nebo na závodní báňské záchranné stanici se stálou pohotovostí (toto se netýká členů báňského záchranného sboru státní báňské správy). Při tvorbě nového Služebního řádu HBZS Ostrava, ze kterého vychází i Služební řády závodních báňských záchranných stanic, jsme museli zohlednit i věkovou strukturu sboru OKD. Proto byla Vyhláška 447/2001 ve věci stálé pohotovostní služby zpřísněna.
S platností nového služebního řádu HBZS v Ostravě bude povinnost každého záchranáře (bez rozdílu věku) jednou ročně, v rámci splnění svých povinností a odborné způsobilosti, vykonat týdenní pohotovost na příslušné HBZS. Každý záchranář, který byl účasten takové nepřetržité služby (celkem 168 hodin), potvrdí, že to není nějaký odpočinek (jak si to někteří nadřízení určitě myslí), ale především tvrdá psychická dřina, kdy záchranář čeká na povel k ostrému výjezdu, ať už na žádost Inspekční služby některého z dolů OKD (pro které je stálá pohotovostní služba zřízena především), nebo dispečera Integrovaného záchranného systému.
Neznalý záchranářské problematiky by si dal otázku, co že teda záchranáři v této pohotovosti vlastně dělají? Odpověď je jednoduchá. Během 24 hodin odpracují osmihodinovou směnu, která je vyplněna školením, praktickým cvičením (cvičební polygon dýmnice, lezecká cvičení nad volnou hloubkou, školení zdravovědy.…) a prací na údržbě areálu HBZS.
Následných 16 hodin je určeno k samostudiu odborné literatury, zvyšování fyzické připravenosti a odpočinku. V rámci zvyšování fyzické kondice je hojně využíváno vybavené fit-centrum, sportovní hřiště – v zimě zakryté nafukovací halou a tento aktivní odpočinek lze vystřídat relaxací v sauně, která je oblíbeným zakončením pohotovostního dne.
Už staří uznávaní záchranáři (např. ing. Papřok, ing. Šebesta) říkávali, že po týdenní pohotovosti na HBZS si musí každý záchranář před zařazením do běžného civilního života psychicky i fyzicky odpočinout. I když důlních výjezdů je podstatně méně (je to dáno zvyšujícím se stavem bezpečnosti v šachtách, i značně menším počtem důlních závodů), jsou tyto výjezdy v poslední době psychicky i fyzicky hodně náročné (tragický výbuch 20. 12. 2018, vyproštění zasypaného zaměstnance úpravny…).
Na závěr chci připomenout, že člověk nevykonávající týdenní pohotovostní službu si nemůže představit stres při zvuku sirény vyhlašující poplach, kdy se musí záchranář připravit na pomoc při záchraně životů, nebo majetku OKD.
Autor článku: Jaroslav Španihel
