Úvodem mi dovolte něco málo z historie. Letopočet 1897 se připomíná jako rok vzniku organizované a báňským předpisem nařízené báňské záchranné služby.
V roce 1914 byla schválená a vybudovaná první stanice v historii hornictví, zřízená regionálně bez ohledu na majetkové vztahy, a to Ústřední záchranná stanice v Lazích. V roce 1979 byla definitivně ukončena pohotovostní služba v historické budově Ústřední stanice v Lazích, která svému účelu sloužila již od zmiňovaného roku 1914 a byla tak nejstarším provozovaným objektem báňské záchranné služby v našem revíru.
Před čtyřiceti lety – 22. května 1979 – se přestěhovaly pohotovostní jednotky HBZS ze starých stanic v Ostravě a v Orlové do nových objektů v Lihovarské ulici v Ostravě-Radvanicích. Výstavba tohoto areálu začala již v roce 1974 a dodavatelem byla VOKD.
Stěhování proběhlo při plném zajištění pohotovosti. Záchranáři v pohotovostní službě si přestěhovali svoje osobní a služební vybavení do předem připravených ubytovacích a pracovních prostor nově vybudované stanice. Tímto se uzavřela první etapa přemístění celého provozu HBZS do nového areálu. Na přestěhování ještě čekali mechanici požární a strojní dílny. V novém areálu se tehdy kromě pohotovostních jednotek také „zabydleli“ pohotovostní lékaři se zdravotním střediskem. Rovněž vznikly nové prostory pro oddělení speciální záchranářské techniky HBZS, sklady, dílny a pracovalo se na dokončení učeben a výcvikových prostorů dýmnice.
V průběhu let docházelo ke změnám. Po „sametové revoluci“ v roce 1992 se původní název Hlavní báňská záchranná stanice změnil na Revírní báňská záchranná stanice, takto se stanice v Radvanicích jmenovala až do roku 2001, kdy byla vydána nová vyhláška Českého báňského úřadu č. 447/2001 Sb. o báňské záchranné službě. V této době byla zapsána v Obchodním rejstříku Krajského soudu Ostrava nová firma – OKD, HBZS, a.s. Od roku 2009 je HBZS dceřinou firmou OKD, a.s.
Na HBZS se v průběhu následujících let vybudovaly (stále budují a modernizují) prostory pro práci báňských záchranářů nejen v pohotovosti, ale i pro další zaměstnance firmy, kteří zajišťují provoz HBZS. Na „záchrance“ totiž kromě již zmiňovaných záchranářů pracují rovněž zaměstnanci, bez kterých není možný denní chod stanice (mechanická dílna, požární dílna, plnírna tlakových lahví a nutná administrativa…). V neposlední řadě musíme zmínit práci jak techniků, lékařů, zdravotníků, mechaniků, tak i práci těch, co se starají o budovy a vnitřní prostory, venkovní areál i o stravování. Některé budovy, nebo jejich části jsou pronajaty firmám, které zde sídlí a pracují již řadu let. Během desetiletí se toho hodně změnilo. Jde především o požadavky na odbornou kvalifikaci zaměstnanců a technické vybavení těch, pro které se báňské záchranářství stalo profesním posláním. Do toho patří požadavky na zásahové prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky záchranářů – protišlehový oděv včetně příslušenství, dýchací přístroje, oživovací přístroje, sebezáchranné přístroje, měřicí technika, prostředky pro protipožární prevenci a preventivní kontrolní činnost.
Vždyť úkolem Hlavní báňské záchranné služby je provádět práce a rychlé a účinné zásahy k záchraně lidských životů a majetku při závažných provozních nehodách včetně poskytování první pomoci v podzemí. Zdolávání závažných provozních nehod, zejména výbuchů plynů a uhelného prachu, důlních požárů, průtrží hornin a plynů, průvalu vod, bahnin, závalu důlních děl a poruch ve větrání a odstraňování následků havárií. Kromě toho báňská záchranná služba vykonává práce v nedýchatelném nebo zdraví škodlivém prostředí, rizikové práce, např. práce ve výškách, nebo nad volnou hloubkou a v neposlední řádě také pod vodní hladinou. Pro zajištění nepřetržité pohotovostní služby se na HBZS střídají záchranáři z celého revíru. Každý týden v pátek v 7.00 hodin ráno nastupují do týdenní pohotovostní služby záchranáři, mechanici, technici i lékaři, aby si splnili jednu z povinností, kterou má každý člen báňského záchranného sboru. Setkávají se zde pracovníci různých úseků, profesí, spolupracovníci, kamarádi, rodinní příslušníci, ale vždy „báňští záchranáři“, které spojuje jen jedno – pomoci těm, jejichž život může být vážně ohrožen.
Jako připomínka dlouholeté historie byla v roce 2003 otevřena samostatná expozice báňského záchranářství v areálu bývalého Dolu Anselm v Ostravě-Petřkovicích. Expozice připomíná odkaz báňského záchranářství a obětavou prací všech báňských záchranářů. V pietní místnosti tohoto muzea jsou u příležitosti oslav svaté Barbory každoročně předávány nejlepším záchranářům „Záslužné záchranářské kříže“
Závěrem chci připomenout důležitost práce báňských záchranářů, která je pro mnohé jejich nejen povoláním, ale i posláním.
Autor článku: Svatomír Tošenovský Foto: archiv HBZS
