Úvod
Již delší dobu se vědělo, že výkon odparky E-1B na výrobním úseku č. 6 klesá v důsledku „zarůstání“ demistru. Je to přirozený chemický proces (žádná havarijní situace) a proto se výměna všech 36 segmentů zmíněného demistru pečlivě naplánovala na podzimní odstávku 2017.
Naše ZBZS se již v létě ujala přípravy na tuto technicko-organizačně poměrně náročnou akci. Náročnost spočívala mimo jiné v potřebě udělat to rychle a bezpečně; přitom se pracuje v radioaktivním prostředí, takže ochranné obleky SUNIT a celoobličejové masky s filtry jsou samozřejmostí. Navíc se jedná o poměrně fyzicky náročnou práci, neboť pořádně zarostlý segment váží až 80 kg… ale o samotné práci záchranářů později. Nejdříve bych čtenářům rád stručně popsal funkci zmíněného demistru jako důležité součásti celé odparky.
Radiační monitoring pracoviště
Jak to funguje
Odparka s mechanickou rekompresí par představuje energeticky úsporné řešení odpařování, se kterým se můžeme setkat při výrobě užitkové vody z mořské vody (je to jeden ze způsobů odsolování mořské vody), v cukrovarech při zahušťování cukerné šťávy apod. V ČR jsou velké odparky s mechanickou rekompresí par použity při zahušťování zbytkových technologických roztoků po chemické těžbě uranu ve Stráži pod Ralskem. Odparka se skládá z výměníku a spodní zásobní jímky. Pod pláštěm výměníku jsou umístěny vertikální teplosměnné trubky. Horký roztok je veden do spodní jímky odparky, kde se smísí se zahuštěným roztokem. Směs je trvale čerpána cirkulačním čerpadlem z jímky do zahlcovací nádrže umístěné v horní části odparky. Odtud je rovnoměrně distribuována na vnitřní stěnu každé z vertikálních trubek s využitím patentovaného rozdělovače. Malá část roztoku se odpaří při stékání trubkovým výměníkem ve formě padajícího filmu. Vzniklá pára je po průchodu zařízením na odlučování kapek (demistrem; na obrázku v zeleném oválu) vedena do parního kompresoru. Pára je mírně stlačena pro zvýšení její kondenzační teploty nad bod varu roztoku uvnitř trubek. Komprimovaná pára je přiváděna na vnější, plášťovou, stranu trubek tepelného výměníku, kde předává své latentní teplo chladnějšímu zahuštěnému roztoku, stékajícímu po vnitřní straně trubek. Vzniklý destilát odtéká ze spodní části výměníku do sběrné nádrže. Pro představu o velikosti výše popsaného zařízení: výška celé nádoby odparky je 20,5 m a průměr v nejširším místě je 6,2 m.
Přípravy začínají
Jak jsem se již zmínil dříve, tato akce se plánovala s předstihem, neboť zarůstání (ucpávání) demistru inkrusty je přirozený technologický proces. Od zahájení provozu v roce 1996 se tato výměna prováděla na všech třech odparkách již několikrát. Záchranáři ZBZS Hamr tedy dobře věděli, do čeho půjdou. Jako vhodný termín výměny se nakonec ukázal první týden podzimní odstávky, tedy 2. – 6. října 2017. Takže od srpna bylo postupně potřeba zajistit: dokoupení a uskladnění materiálu na stavbu povalu (trámy, fošny, prkna, hřebíky), koupit nový hever na vytlačování jednotlivých segmentů, domluvit radiační monitoring, rozdělit lidi do ranní a odpolední směny, nafasovat potřebné OOPP, zajistit odvoz a uložení vyjmutých a zabalených segmentů do odkaliště atd., atd. Z předchozích výměn byly nasbírány cenné zkušenosti, takže záchranáři těmito přípravami opravdu žili. Diskutovalo se o tom, co by bylo možné vylepšit nebo udělat jinak (pokud možno jednodušeji, rychleji, bezpečněji, s menší fyzickou námahou…); také se hledal plán pro stavbu povalu s očíslovanými dřevěnými prvky, počítaly se prkna i fošny, jezdilo se do truhlárny pro další materiál navíc – „pro jistotu“ a vše se postupně shromažďovalo na místo akce. Navíc vedoucího ZBZS (nejzkušenějšího pamětníka předchozích akcí) čekal první týden v říjnu chirurgický zákrok, takže mírná nervozita, že budeme bez své největší opory, se u zbývajících záchranářů přeci jen objevila. Nicméně…
Průběh výměny
… nakonec nastal den „D“, 7.30 ráno 2. října 2017. Ostře sledovanou akci zahájila pracovní skupina ve složení Schmid, Branda, Matoušek a Bartoníček zřízením základny poblíž odparky E-1B. Stavba povalu pod demistrem byla klíčová pro zdárný průběh celé akce. Postavit bytelný poval s nosností minimálně dvě tuny do kruhu o průměru přes šest metrů, rozdělený na dvě části s tím, že nikde nesmí zůstat otvor a povrch musí být rovný pro pojezd heveru a snadné odtahování vyjmutých segmentů, nebyla žádná legrace. A také proto, že z předchozího povalu některé díly zmizely, byla motorová řetězová i elektrická okružní pila společně s měřicím pásmem v permanenci od první chvíle. Poval nakonec úspěšně dokončila odpolední směna (Honzík, Baier, Opolský, Vnouček). Na výměně demistru bývá nejobtížnější vyjmutí prvních dvou silně „zarostlých“ segmentů, protože to se musí provádět pouze zdola za použití heveru a kladiva či palice. Pak už může jeden záchranář prolézt vzniklým otvorem nahoru nad demistr a s pomocí pajcru pomáhá s uvolňováním dalších segmentů. Ale i tak je to fyzicky velmi náročná práce. Uvnitř odparky se pracovalo v obleku SUNIT a s nasazenými maskami s protiprachovým filtrem. Jeden záchranář v ranní směně a jeden v odpolední měli na obleku připevněný osobní dozimetr OSLD a dozimetrická služba provedla před zahájením a pak ještě dvakrát v průběhu akce radiační monitoring pracoviště. Každý, kdo pracoval uvnitř odparky, po vyjití ven musel projít povrchovou očistou pod dekontaminační sprchou. Vyjmuté segmenty se okamžitě zabalily do igelitového obalu a po šesti kusech se uložily na paletu. Jednotlivé party vyndávaly postupně 4, 9, 12 a 11 zarostlých segmentů; některé kusy šly ven snáze, jiné se bránily víc – záleželo na síle inkrustace a jak inkrusty prorostly do sousedního segmentu. Ve středu na ranní směně byly staré segmenty všechny venku. Zhruba jsme uklidili poval a volné inkrusty z vnitřních stěn odparky a kolegové technici z úseku, který se o provoz odparek stará, si udělali prohlídku, fotodokumentaci a drobnou údržbu vnitřku. Zaujalo je také naše zjištění jednoho „propáleného“ segmentu – zřejmě v důsledku špatně fungující trysky provádějící rozstřik roztoku do prostoru pod demistrem – což vyřešili výměnou dotčené trysky.
No a pak se už kladly na svá místa segmenty nové; středeční odpolední směna jich položila 27 a zbytek včetně drátěného uchycení segmentů dodělala ve čtvrtek směna ranní.
Závěr
Za sebe musím říct, že celá akce, o jejímž průběhu jsme samozřejmě kontinuálně informovali našeho šéfa zotavujícího se po úspěšném chirurgickém zásahu, proběhla naprosto hladce a bez zádrhelů. Pravdou je, že většina kluků si lidově řečeno „mákla“, ale zase to nebylo nic, co by naše záchranáře ze ZBZS Hamr na Jezeře úplně odrovnalo. Přirozeně nás všechny potěšila i pochvala úseku a pana náměstka. V pátek se dokončila důkladná očista vnitřku odparky, poval se uklidil a zabalené segmenty přesunuly do kontejneru ke konečnému uložení v odkališti. Výše uvedené práce byly také provedeny na odparce E-1C v lednu 2018. Zdař Bůh!
Autor: Ing. Leopold Schmid, ZBZS Hamr na Jezeře
