(Dokončení článku z minulého čísla)
VÝBUCH
Informace je dána buď signalizací analyzátoru CO, kdy údaj o koncentraci náhle vzroste nad rozsah přístroje, nebo je ohlášen osobou, která udá místo a pozorované příznaky (tlaková vlna, světelný efekt, akustický efekt, zvířený prach, kouře).
Po převzetí informace se doporučuje NEPRODLENĚ
povolat Důlní výjezd HBZS (zajistit dostatek průvodců pro povolané čety; připravit dopravní nádobu, dopravní cesty a dopravní prostředky; uvolnit vjezd do lokality a příjezd k jámě),
odvolat osádku celého dolu pomocí aromatické signalizace, vydat zákaz sjezdu do dolu (lampovna, jámy, strojníci) průběžně zajišťovat evidenci vyfáraných zaměstnanců, uvědomit sousední doly, rozestavit hlídky na spojích mezi větrními oblastmi,
vydávat příkazy o směrech ústupu do úvodních větrů, použití sebezáchranných přístrojů a připomenout osádkám zastavení chodu strojů,
nevypínat el. energii pro ventilátory separátního větrání, podle hlášení z dolu ověřovat místo a rozsah zasažení důlních děl, zejména pak počet a předpokládané místo postižených osob,
spolupracovat s velitelem záchranných sborů při postupu záchranných čet a připravovat nasazení technických prostředků k záchraně lidí,
na lokalitu povolat co největší počet dosažitelných záchranářských čet a všechny osoby dle pohotovostní části HP k plnění předepsaných úkolů,
připravit stanici první pomoci,
splnit ohlašovací povinnost dle HP a svolat havarijní komisi,
posoudit možné ohrožení skladu výbušnin.
Ilustrační foto: archív HBZS
HLEDÁNÍ POHŘEŠOVANÉ OSOBY
Organizací pověřený zaměstnanec musí nejpozději do jedné hodiny po skončení směny provést kontrolu vrácení všech svítidel. Výsledek ihned sdělit Inspekční službě. Pokud zaměstnanec nevyfáral, a není převzat do evidence následující směny (práce přesčas), se doporučuje:
ověřit odevzdání jeho sebezáchranného přístroje,
ověřit, není-li zaměstnancova lampa na jiném místě nabíjecího stojanu, nebo mezi vadnými lampami,
ověřit uložení fáraček a čistého oděvu, ověřit kanceláře, dílny a sklady příslušného provozního úseku a posléze celého povrchu, zdali se zaměstnanec někde nezdržuje,
u směnového technického dozoru ověřit místo přidělení výkonu práce, jména spolupracovníků, pravděpodobný pohyb a pobyt zaměstnance, popřípadě jeho psychický stav,
zapojit všechny směnové techniky probíhající směny do úkolu prověření osob na svém pracovišti, jeho přístupových a větrních cestách, také zapojit ZBZS, střelmistry, elektrikáře, naražeče…,
splnit ohlašovací povinnost dle HP. Při hledání pohřešované osoby vzít v úvahu, že se může jednat o:
nedbalost (nenahlášení přesčasu),
porušení pracovní kázně (neodevzdání lampy),
poruše lampy v dole při samostatné chůzi,
porušení bezpečnostního předpisu (vstup do zaplynovaného důlního díla, přechod do důlního pole jiné lokality, jízda na páse s pádem do zásobníku),
poranění zaměstnance bez možnosti vlastní pomoci,
úmysl (sebevražedný…). Prohlídku zaplynovaných důlních děl provádět jako havarijní zásah včetně výjezdu HBZS.
Na přehledné větrní mapě dle hlášení z dolu barevně značit již prohlédnutá důlní díla. Při kontrole důlních děl věnovat pozornost všem možným úkrytům (výklenky, odstavené vozy, prostor za dopravními pásy, sklady…) a nezapomenout na zvýšenou kontrolu neporušenosti uzavření či znepřístupnění důlních děl. Kontrolovat i svislá důlní díla.
MIMOŘÁDNÁ UDÁLOST VE SVISLÉM DŮLNÍM DÍLE
Jedná se o zkrut na laně, zachycení dopravní nádoby, ujetí dopravní nádoby, vjetí dopravní nádoby do nárazníkového roštu, utržení lana (nosné, nebo vyrovnávací), úraz při dopravě lidí, pád osoby nebo pád předmětu (např. vozu) do jámy apod. Při ohlášení této mimořádné události se doporučuje postup:
zastavit jakoukoliv dopravu a činnost v předmětném důlním díle včetně všech nárazišť do doby ověření stavu a rozhodnutí o dalším postupu,
ověřit kde, co a jak se skutečně stalo,
ověřit možné ohrožení života a zdraví lidí a postupovat obezřetně a s maximální bezpečností k jejich záchraně včetně povolání výjezdu HBZS s vybavením lezeckou technikou,
při uvíznutí klece s lidmi v jámě zhodnotit předpokládanou dobu trvání vyproštění a vyrozumět lidi v kleci o situaci a jejím řešení,
povolat profesní zaměstnance dané lokality pro řešení vzniklého stavu,
splnit ohlašovací povinnost dle HP,
přistoupit k ověření rozsahu následků mimořádné události – stav těžní věže, jámy a její výstroje (z lezního oddělení, nebo vedlejšího těžního zařízení) včetně jámové tůně,
zajistit podklady pro rozhodnutí o nejvhodnějším postupu odstranění havárie,
dojde-li k poruše na potrubních rozvodech a přívodech el. energie ve svislém důlním díle, ZASTAVIT dopravu osob až do doby odstranění závady.
PRŮVAL VODY
S ohledem na prozkoumaná ložiska i na stanovené zásady prací v blízkosti zvodněných horizontů a zatopených důlních děl bývá tento případ havárie v OKR spíše výjimečný. Je to ohrožení dolu náhlými přítoky z následujících zdrojů: povrchových (přívalové srážky, vodní toky a nádrže…), důlních primárních (např. detritové vrstvy), důlních sekundárních (voda nahromaděná ve starých důlních dílech, voda přiváděná v rámci technologického procesu – popřípadě voda použitá k likvidaci důlní nehody).
Doporučený postup při ohlášení z dolu:
převzít základní hlášení a uklidnit informátora (kde se stalo, jak se projevuje, jaké je Ilustrační foto: archív HZBS OKD, HZBS, a. s., Ostrava 7 ohrožení lidí, jaký je asi přítok – nebo co je zatopeno a jak rychle stoupá hladina, jsou-li příznaky přítomnosti CO2, H2S (zápach), kdo nehodu hlásí (zapsat čas volání a číslo telefonu- místo),
povolat Důlní výjezd HBZS (zajistit dostatek průvodců pro povolané čety; připravit klec, dopravní cesty a dopravní prostředky; uvolnit vjezd do lokality a příjezd k jámě),
zhodnotit nebezpečí zatopení plného profilu důlních děl a tím přerušení větrání. Poté rozhodnout o odvolání lidí z ohrožených částí dolu a o vypnutí el. energie do míst možného zatopení a zaplynování,
zhodnotit nebezpečí případného výstupu CO2 a H2S (použití sebezáchranných přístrojů a stanovení útěkových cest),
zajistit obsluhu hlavní a případných pomocných čerpacích stanic,
zhodnotit nebezpečí zatopení el. strojů a rozvodů, zajistit jejich vypnutí,
dle HP povolat potřebné profesní zaměstnance – ZBZS, větrání, elektro, dopravní, strojní…
s velitelem záchranných sborů průběžně upřesňovat postup dle hlášení z dolu, vše směrovat k záchraně osob a zvládnutí přítoku vody,
posoudit možné ohrožení důlního skladu výbušin a zajistit jejich ochranu před vodou,
splnit ohlašovací povinnost dle HP.
Havarijní plán (dále jen HP)
Pro organizaci a postup při zdolávání závažných provozních nehod (havárií) a opatření směřujících k záchraně životů lidí a omezení škod v organizacích provádějících hornickou činnost, nebo činnost prováděnou hornickým způsobem je závazná Vyhláška ČBÚ č.71/2002 Sb. Po společných ustanoveních obsahuje tato vyhláška také dodatková ustanovení pro zdolávání havárií v dolech. Jedná se o bezpečnostní předpis mimořádné důležitosti, jehož znalost se vyžaduje u všech vedoucích zaměstnanců všech organizací provádějících výše uvedenou činnost. Neznalost této vyhlášky, nebo nesprávné pochopení některého jejího ustanovení by ve svých důsledcích mohly vést i k nesprávnostem v přípravě havarijního plánu, a to se všemi důsledky, které by chybný postup mohl způsobit.
Na vznik a likvidaci všech pravděpodobných nehod musí být každý důl dostatečně připraven. Souhrn takových opatření je obsažen v havarijním plánu (HP) a všichni zaměstnanci dolu musí být s příslušnými částmi HP seznámeni. Musí být také školeni a cvičeni k tomu, jak si při nehodě počínat, případně jak zasáhnout ke zmírnění jejich následků a jak pomoci postiženým. Specifické úkoly zde má báňská záchranná služba.
Základem záchrany ohrožených je jejich včasné odvolání. Počátkem minulého století to byli jen poslové, později přibyly a další spojovací prostředky. Zásadním průlomem do včasného odvolávání bylo zavedení aromatické signalizace silně páchnoucím etylmerkaptanem, který se od konce 50. let 20. století v litrových ampulích nejprve vhazoval do úvodního větrního proudu, krátce poté pak byly na rozvod stlačeného vzduchu montovány armatury s drtičem ampule. To zrychlilo centrální signalizaci. Někdy však bylo vhodnější signalizovat nebezpečí selektivně a proto se od 60. let 20. století v jednotlivých větrních odděleních budovala tzv. merkaptanová relé ovládána dálkově dispečerem. Systém centrální a úsekové aromatické signalizace trvá dodnes Havarijní plán určuje mimo jiné i popis a způsob zdolávání havárie. Záchrana lidského života, lidského zdraví a majetku je mnohdy závislá, nebo alespoň významně ovlivněna, rychlým zásahem báňských záchranářů, jejichž postupy jsou určovány vesměs pečlivě a promyšleně vypracovaným HP.
Ilustrační foto: archív HBZS
Havarijní plán organizace provádějící hornickou činnost musí být vypracován pro celý důl, bez ohledu na to, zda v některých částech dolu pracují zaměstnanci cizích společností. Jediná osoba, která odpovídá za správnost HP, je závodní dolu, u něhož je předpoklad dokonalé znalosti nejenom důlních podmínek, ale i potencionálních nebezpečí, která mohou ohrozit nejen vlastní provoz dolu, ale i sousední doly, nebo povrchové objekty.
Pohotovostní část HP obsahuje dva zásadně odlišné seznamy zaměstnanců, právnických a fyzických osob a orgánů: jednak ty, které je nutno v případě určitého druhu havárie povolat, jednak ty, které je nutno o havárii vyrozumět.
Operativní část HP řeší jednotlivé případy předvídatelných druhů havárií, které se mohou v dole vyskytnout. Takové druhy havárií, jakými jsou zejména výbuchy, důlní požáry, průvaly vod a bahnin, průtrže hornin a plynů, důlní otřesy, ale i některé jiné nehody zpravidla ohrožují značnou část dolu, mnohdy i celý důl, a proto je musíme řešit v širších souvislostech.
Vyhláška však předpokládá, že míra ohrožení nemusí být vždy stejná a z toho vyplývá i požadavek stanovení postupu při odvolání zaměstnanců. Jde zejména o případy důlních požárů, kdy jsou požárními zplodinami ohroženi zaměstnanci na výdušné straně samostatného větrního oddělení (SVO), ve kterém k důlnímu požáru došlo, popřípadě i na dalších větrních cestách až k výdušné jámě. VLH také musí zvážit nebezpečí rozšíření požáru a tím i možné nebezpečí zvratu větrů, který by v první řadě ohrozil zaměstnance na vtažné straně požářiště a následně i v bezprostředně souvisejících SVO. Při výběru záchranných cest by se měla pokud možno volit důlní díla dostatečně schůdná, nezamořená požárními splodinami. Zda jsou zvolené záchranné cesty z hlediska záchrany zaměstnanců vhodné, je nutno ověřit při cvičných poplaších. Při volbě záchranné cesty je nutno vzít v úvahu i prodloužený čas v případě snížené viditelnosti, zejména v důsledku kouřů. Současné záchranné cesty se v důsledku podpatrového dobývání prodlužují i nad časovou hranici ochranné doby sebezáchranných přístrojů. Tyto situace jsou řešeny zřízením převybavovacího stanoviště. Mapová část HP obsahuje podle požadavků vyhlášky základní důlní mapu, mapu zdolávání havárií a účelové důlní mapy.
Zpracoval: Jaroslav Španihel
Zdroj: Kolektiv autorů – Báňské záchranářství II, prof. Ing. Antonín Krumnikl, DrSc., Ing. Petr Janků – Závažné nehody v provoze dolu
