Dřívější zkušenosti v organizování báňské záchranné služby, zejména zkušenosti z likvidace havárií ve velkodole Čs. armády v OKR a v dole Stalingrad v SHR ukázaly, že v organizaci záchranné služby jsou nedostatky, které je třeba urychleně odstranit. Tyto nedostatky se projevily zejména nedostatečným vybavením hlavních a ústředních báňských záchranných stanic při operativním zvládání záchranných prací, zejména v prvních hodinách likvidace nehody.
Ke zlepšení výkonu báňské záchranné služby, zvýšení ochrany lidských životů a národního majetku, bylo nezbytné provést reorganizaci báňské záchranné služby. Proto vedení Ministerstva paliv Československé republiky připravilo organizační opatření, které bylo popsáno v dokumentu „Příkaz ministra č. 9“ ze dne 26. února 1957, který řešil reorganizaci báňské záchranné služby. Ke zlepšení výkonu báňské záchranné služby bylo výše uvedeným příkazem č. 9 nařízeno, že celkový dozor v českých krajích bude mít Hlavní báňská záchranná stanice v Mostě. Ústřední báňská záchranná stanice (ÚBZS) Kladno bude dozorovat Ústřední báňské záchranné stanice v Plzni, Trutnově a Rosicích a spolupracovat s HBZS Most. Celkový dozor nad BZS v moravských krajích a nad ÚBZS Handlová bude vykonávat HBZS Ostrava. Další úkoly byly: – zřídit při HBZS v Mostě, Ostravě-Radvanicích a při ÚBZS v Lazích stálý pohotovostní sbor záchranářů z povolání. Tyto záchranáře vybrat z řad důlních techniků a horníků-záchranářů, kteří jsou pro výkon báňské záchranné služby zdravotně zdatní a uvědomělí. Z těchto pracovníků především přijímat ty, kteří měli předpoklad, že při provádění báňské záchranné služby dálkově absolvují hornickou průmyslovou školu, aby po ukončení práce v záchranném sboru našli uplatnění jako technici v důlním provozu, zejména při zajišťování bezpečnosti v dole, – při ÚBZS Kladno, Sokolov a v Handlové zřídit pro týdenní pohotovostní službu pohotovostní sbor dobrovolných záchranářů ze závodů, – doplnit všechny HBZS a ÚBZS techniky, kteří nesmí mít kumulovanou funkci, – zkvalitnit lékařskou službu na základě dohody mezi ministerstvy paliv a zdravotnictví. Pro provedení účelné reorganizace záchranné služby bylo uloženo ředitelům kombinátů OKD a SHD (Severoč. hnědouhelné doly): – na HBZS Ostrava, HBZS Most a ÚBZS Lazy zřídit pohotovostní sbor po 35 mužích, rozdělit do 3 oddílů s týdenní pohotovostní službou, – doplnit a předložit ke schválení Organizační a Služební řády obou HBZS, – zařadit záchranáře do středoškolského studia, – vypracovat nový časový plán výcviku dobrovolných záchranářů a techniků. Řediteli OKD bylo uloženo: – na HBZS Ostrava a ÚBZS Lazy zřídit stálou pohotovost sestávající se z 10 stálých a 10 dobrovolných záchranářů s týdenním střídáním na stanici, – ubytovat záchranáře z povolání v blízkosti stanice v bytech OKR, – doplnit počty techniků tak, aby odpovídaly předepsanému složení dle tohoto příkazu, – vypracovat a schválit návrh na dostavby HBZS v Ostravě-Radvanicích, ÚBZS Lazy a urychleně vše realizovat. Řediteli SHD bylo uloženo: – na HBZS Most zřídit stálou pohotovost záchranářů z povolání v počtu 10 mužů s týdenním střídáním na stanici, – ubytovat záchranáře v blízkosti HBZS, – doplnit stav techniků i dělníků tak, aby odpovídal předepsanému složení. Řediteli kombinátu KD (Kladenské doly) bylo uloženo: – podřídit ÚBZS Kladno kombinátu KD. Vykonávat kontroly nad ÚBZS Plzeň, Trutnov a Rosice, – doplnit počty pracovníků na potřebný stav dle tohoto požadavku a vypracovat organizační a služební řád dobrovolných záchranářů, – zajistit stálou pohotovostní službu 10 pracovníků s týdenním střídáním, – vypracovat a schválit investiční úkol pro výstavbu ÚBZS v Kladně. Podobné úkoly byly uloženy i řediteli Hnědouhelných a lignitových baní Handlová. Posledním bodem příkazu bylo vypracování řádu o odměňování záchranářů z povolání pro OKD a SHR. Tento příkaz byl důležitým signálem pro rozvoj báňského záchranářství. Na jeho základě můžeme konstatovat, že pomohl „nastartovat“ báňské záchranářství tak, že se mohlo za podpory státu (později majitele) dále intenzívněji vyvíjet až do dnešní podoby.
Foto archív HBZS Autor článku: Jaroslav Španihel
