Redakce Záchranáře si pohovořila s profesorem Jindřichem Látem, ku příležitosti jeho jubilea. Pan profesor dne 16. října 2016 oslavil devadesáté narozeniny.
Jste člověk, který umí předávat zkušenosti a pomáhá neustále rozšiřovat informace pro studenty i odborný svět. Cítíte uspokojení? Jakou máte odezvu od ostatních?
Naši učitelé nás vedli k tomu, že nikdy neumíme všechno. Proto pořád studuji. Jsem v databázi USMRA a dostávám denně informace o dění v hornickém světě. Ty zpracovávám a předávám. Velmi si vážím, když v reakci na článek v Záchranáři mě osloví i starší generace. Odezva je kladná.
Další otázku bych rád nesměroval k Vám, ale k tomu, co byste popřál VŠB Ostrava, aby se jí dařilo v budoucnu, protože Vaše přínosy na jejím poli jsou viditelné a cenné.
Každá rada je drahá. Těžba se snižuje, doly se zavírají. V Anglii zavřeli nedávno poslední uhelný důl. Školu musíme rozdělit na dvě větve. Některé fakulty dosahují špičkovou úroveň. To se odrazilo i v posledním žebříčku úrovně světových univerzit, kdy VŠB – TU předstihla Karlovu Univerzitu. S hornickou fakultou je to horší. Mladá generace vystuduje a pak nemůže sehnat práci v oboru. Proto se studenti nehlásí. Hornická fakulta asi musí rozšířit studijní základ, aby se absolventi uplatnili i v jiném oboru, a nezbytně musí umět anglicky, ovládat aspoň jeden výpočetní program, a s jazykovým vybavením se umět orientovat v odborné literatuře, především na internetu. Spolupracoval jsem se studentkou z Namibie. Oslnila komisi, když při uzavření nádrže s radioaktivním odpadem využila kalkulátor z internetu. V oboru práci nesehnala. Ale díky perfektní angličtině, má skvělou pozici v IT firmě.
Úspěchů máte za sebou celou řadu, ale je nějaký, ze kterého máte opravdu největší radost nebo jste na něho nejvíce hrdý?
Prošel jsem těžkým obdobím v souvislosti s rizikem průtrží uhlí a plynu. Když mi při průtrži zabilo 3 horníky, visel nade mnou Damoklův meč. V celém světovém hornictví od Evropy, přes Kanadu, USA, Japonsko se hledala příčina jevu ve funkci sorbovaného plynu. Já jsem si udělal rozbor všech průtrží od roku 1894 a zjistil jsem, že podíl plynu při průtrži je 150 až 250 kubických metrů na tunu uhlí. A sorpční schopnost uhlí je maximálně 40 kubíků. Tak to není sorbovaný, ale volný plyn. Na Dole Paskov jsme vypracovali postup, kdy jsme plyn svedli ještě před dobýváním a od té doby ani jedna průtrž.
Velice si vážíme, že přispíváte do naší listovky Záchranář. Vaše odborné články nám pomáhají zvednout profesionální laťku. Doplňuje tato publikace Vaší profesorskou činnost na VŠB?
Já s Hornicko-geologickou fakultou mám stále kontakty. Pedagogové i studenti se o časopis Záchranář zajímají. Hodnotí jeho vysokou úroveň. Po zveřejnění článku mně volají, nebo píší a chtějí další informace. Mám ale velkou radost, když se potkám se starší generací a ti mi řeknou. Jindro, odkud to bereš. To co píšeš do Záchranáře je úžasné.
Řekněte nám nějaké poselství k Vašim studentům.
Jsem s nimi v častém styku. Přiznám se, že mnohokrát se od nich učím já. Já jsem začal s výpočetní technikou v 55 roce věku. Oni někteří už na Základní škole A to se projeví. A snad víc než slova řekne fotka se studenty, lépe řečeno studentkami.
Děkujeme za rozhovor pane profesore, hodně štěstí, zdraví a úspěchů ve Vašem životě přeje redakce Záchranáře.
Rozšířený rozhovor zveřejňujeme jako přílohu v podobě audio nahrávky
