Výjimečná akce v Polsku – Lokalita Śląsk, Důl Wujek, záchranářská akce po otřesu

Dne 18. 4. 2015 v 00:16 došlo na Dole Wujek k vysokoenergetickému otřesu o uvolněné energii  4×10⁹J, který byl lokalizován ve vzdálenosti cca 120 m před porubem, ve sloji č.409, v hloubce 1050 m.

Sloj č. 409 v důlním poli „Ruda Śląska – Panewniki II”, o mocnosti od 2,1 m do 3,1 m a úklonu 4-7^o, byla zařazena do IV. kategorie ohrožení metanem, III. stupně ohrožení otřesy, třídy B – ohrožení výbuchem uhelného prachu, I. stupně ohrožení průvaly vod a III. skupiny náchylnosti k samovznícení (dle kritérií daných polskou legislativou – pozn. autora). Nad slojí č. 409 se nalézají vrstvy jílovců a pískovců o mocnosti okolo 5 m, nad kterými vystupují pískovcové vrstvy o mocnosti 24 m. V počvě jsou jílové struktury o mocnosti do 5,2 m a pod nimi pískovce o mocnosti do 3,7 m.

Sloj č. 409 v této oblasti byla dobývána v letech 2007-2013 směrným stěnováním na zával poruby č. 3 a 5 v západní části a poruby č. 4 a 6 naproti ve východní části. V říjnu 2013 bylo zahájeno dobývání porubu č. 7 v této sloji v západní části jižně od porubu č. 5. Porub o délce cca 230 m a mocnosti do 2,6 m byl vybaven 151 sekcemi mechanizované výztuže typu KHW-12/28-POz. Do dne 18. 04. 2015 dosáhl porub postupu 1253 m, na koncovou linii porubu scházelo cca 27 m. Před porubní frontou porubu č. 7 byly vyraženy rovnoběžně dvě přístupové svážné chodby. Porubní fronta byla ve vzdálenosti 77 m od průzkumné svážné č. 1, resp. 130 m od centrální svážné. V důlních dílech před porubem byly vyznačeny oblasti s nebezpečím otřesu. V těchto oblastech byl zákaz pohybu v době dobývání.

Dne 18. 04. 2015 na směně začínající v 18:00 v oblasti porubu provádělo 20 pracovníků práce spojené s pleněním tříd za porubem a údržbu. Zásah do pilíře nebyl prováděn.

Kolem 24:00 opustilo oblast 18 pracovníků. Dva pracovníci (36 letý revírník a 44 letý zámečník) zůstali v místě kříže porubu s průzkumnou třídou č. 7. V 00:16 došlo v oblasti porubu č. 7 k silnému otřesu s fatálními následky a destrukcí přístupových důlních děl v takovém rozsahu, že byl znemožněn průchod těmito díly. Bylo přerušeno telefonické spojení v oblasti, jakož i monitoring důlních plynů. Dva pracovníci byli vyhlášeni za pohřešované. Otřes byl silně pociťován i na povrchu. Po prvním ověření situace a potvrzení, že dva pracovníci jsou pohřešováni, byla v 02:50 zahájena záchranářská akce (2 hodiny a 34 minut po otřesu).

V rámci této akce byly ověřeny první následky otřesu. Akce se v první fázi účastnily čety Dolu Wujek, sousedních dolů, OSRG Bytom, specialisté z CSRG Bytom včetně důlní plynové laboratoře. Dle prvních informací se jednalo o nejsilnější otřes v historii polského hornictví. Energie otřesu E=4E9J, je možno interpretovat jako zemětřesení o síle 4,2 stupně Richterovy škály.

Záchranáři v prvních průzkumech pronikli 300 až 350 m od porubu. Další postup byl možný jen ručním probíráním závalu. Možnost, že pohřešovaní jsou na živu, znemožňovala použití těžké speciální techniky. Deformace důlních děl značně omezila množství větrů v oblasti, nebezpečně se zde hromadil metan a záchranáři byli nuceni pracovat v dýchacích přístrojích.

Již několik hodin po otřesu zahájila práci speciální havarijní komise báňských specialistů, báňského úřadu, geomechaniky, větrání a záchranářů, za účelem zhodnocení situace a stanovení dalšího postupu prací směřujících především k vyhledání dvou pohřešovaných.

Jelikož k porubu vedly dvě přístupové svážné chodby, z nichž v jedné byl částečně proveden prvotní průzkum dokazující deformace a zával, doporučila komise průzkum i druhé přístupové svážné chodby. Množství kyslíku v důlním ovzduší dovolilo připouštět možnost, že pokud se pohřešovaní pracovníci nalézali v této druhé svážné, v místě, které nebylo postiženo závalem, měli šanci na přežití a záchranu. V oblasti pracovalo nepřetržitě 8 záchranářských čet. Bohužel další průzkumy ukázaly plně neprůchodný zával. Probíhaly práce na částečné obnově větrání tak, aby probírání závalu mohlo probíhat bez použití dýchacích přístrojů. Současně s ručním probíráním se montoval hřeblový a pásový dopravník pro odtěžování horniny a materiálu. Za 24 hodin dosáhli záchranáři postupu o 15 m. Dvě čety se neustále střídaly u probírání závalu, další tři čety prováděly montáž dopravníků, potrubí, rekonstrukci závěsné drážky, jedna četa dopravovala potřebný materiál.

V neděli 19. 4. 2015 v 16:00 hodin doporučila havarijní komise pokračovat nadále v probírání závalu. Současně bylo rozhodnuto o dopravě a montáži razícího kombajnu AM 50 pro ražbu záchranné obtínky k porubu č. 7. V ostatních částech dolu byl povolen provoz zbývajících dvou porubů. Vzhledem k časové náročnosti ražby případné záchranné obtínky zvážila komise i možnost realizace vrtu z povrchu do prostoru porubu č. 7, kterým by byla spuštěna do prostoru porubu kamera pro posouzení situace, vrt by rovněž umožnil podávat postiženým vodu a jídlo, případně mohl sloužit k dopravě potřebného množství vzduchu a případné komunikaci s pohřešovanými. Délka vrtu by byla více než 1000 m a průměr cca 300 mm.

Ražba záchranářské obtínky byla zahájena ve středu 22. 4. 2015 (5. den akce) ze staničení 102 m z přístupové centrální svážné. Razilo se v profilu cca 4 m na 3 m. V souvislosti s ražbou v rámci bezpečnosti bylo přerušeno ruční probírání závalu. Na povrchu byla dokončena doprava a montáž vrtné soupravy. Použita byla souprava a technologie Micon Downhole Tools GmbH s výškou vrtné soupravy 22 m.

Ve čtvrtek 23. 4. 2015 (6. den akce) bylo v 05:00 hodin zahájeno vrtání. V první fázi byl proveden vrt a osazení kolony průměru 311 mm do st. 250 m. Dále bylo vrtáno v karbonu, průvodních horninách s možnými kavernami a poruchami až do konečné hloubky okolo 1000 m. V úseku 250 až 1000 m byl vrt zapažen potrubím o průměru 171 mm, dále pak 114 mm. Speciální vrtná korunka byla vybavena zařízením pro kontrolu přesnosti vrtání. Na základě mapové dokumentace byl v dole vyznačen prostor o tvaru obdélníku a velikosti 5 x 8 m. Zde měl být provrtán vrt a v tomto místě by se podle analýzy posledních okamžiků před otřesem měli nacházet pohřešovaní. Současně s ražbou a vrtáním probíhaly v jámě speciální testy kamery do vrtu. Kameru zapůjčila firma Emitech z Bytomi (firma se zabývá komunikací v podzemí). Průzkumná hlavice byla vybavena špičkovou kamerou s vysokou rozlišovací schopností, kabelem s technologií světelných vláken vyztuženým kevlarovými vlákny. Celý kamerový systém byl vytvořen pro potřeby této akce. Objektiv kamery byl ošetřen speciálním hydrofobním povlakem pro minimalizaci zněčištění. Širokoúhlý objektiv s infračerveným světlem byl doplněn o mikrofon s vysokou citlivostí.

V úterý 5. 5. 2015 (18. den akce) po dvanácti dnech vrtání dosáhl vrt z povrchu volný prostor, vrtné soutyčí bylo vytěženo z vrtu a následně začalo spouštění kamery do vrtu. Vrt se podařilo nasměrovat, přesně tam, kde bylo plánováno. Kamera s dosahem 15 až 20 m zachytila prostor sekcí mechanizované výztuže v porubu a část chodby. Kamera však nezachytila žádného z pohřešovaných. Znatelný podtlak ve vrtu signalizoval proudění větrů v prostoru. Po vytažení kamery byl do vrtu spuštěn citlivý mikrofon s reproduktorem a s chemickým světlem. Dále byla spuštěna kapsle s izotonickými nápoji v množství, které doporučil lékař pro dvě osoby. Vzhledem k úvaze, že pohřešovaní mohli být zranění a dezorientovaní, se činnost koncentrovala také na akustické signály.

Od otřesu uplynulo 18 dní a několik hodin.

Současně s uvedeným vybavením byla do vrtu spuštěna i hadička pro stanovení složení důlního ovzduší v místě provrtání. V blízkosti povrchové základny u vrtné soupravy byla vytýčena „zóna ticha”. Mikrofon spouštěný do vrtu zaznamenává i zvuky, které není schopno zachytit lidské ucho, tyto zvuky vyhodnocuje pomocí speciálního softwaru a posléze může poskytnout jako informaci o jejich původu.

Na povrchové základně u vrtné soupravy byly v dalších několika dnech v půlhodinových intervalech vysílány zvukové signály do podzemí, probíhal odposlech zvuků z podzemí a odběr vzorků pro analýzu složení důlního ovzduší. Pokusy o navázání fonetického kontaktu byly neúspěšné. Vzorky důlního ovzduší z navrtaného prostoru prokázaly nedýchatelné ovzduší. Pokusy o navázání spojení s pohřešovanými přes záchranný vrt byly ukončeny po 7 dnech od navrtání. V podzemí pak nadále pokračovala ražba záchranné obtínky s pravidelným odvrtáváním celíků do stávajících chodeb, ve kterých bohužel byl neustále prokazován neprůchodný zával.

Až 12. 6. 2015 (56. den akce) po vyražení celkem 692 m a přechodu přes čtyři chodby byl kombajn 1 m od průzkumné svážné 1. Přes otvor v celíku bylo vidět výšku v chodbě cca 1 m. Po stabilizaci situace (zajištění stropu v průchodu, vyrovnání teplot a regulaci větrání) byly prováděny průzkumy porubu č. 7 a chodeb v oblasti porubu.

V pondělí 15. 6. 2015 (59. den akce) ve 20:23 hodin byla v blízkosti kříže „db1” a prorážky č.4 nalezena těla obou pohřešovaných.

Vzhledem k tomu, že těla obou postižených se nalézala v těžce dostupném místě a rovněž k nepříznivým podmínkám (teplota 40 st. C, vlhkost 70-80 %, metan) bylo rozhodnuto o přemístění razícího kombajnu a vyražení záchranné spojky do blízkosti místa nálezu postižených. V pondělí 22. 6. 2015 (66. den akce) bylo provedeno probití záchranářské prorážky do průzkumné svážné 1, následně vyproštění a transport dvou postižených na důlní základnu a posléze na povrch.

V úterý 23. 6. 2015 byla formálně v 06:44 hodin ukončena záchranářská akce v oblasti.

Skončila jedna z nejdelších a nejsložitějších záchranářských akcí v historii polského hlubinného uhelného hornictví. Poprvé v historii byla v Evropě použita speciální vrtná souprava pro realizaci záchranného vrtu z povrchu až do hloubky přes 1000 m, včetně následného monitoringu pomocí speciální kamery. Odhadované náklady na záchranářskou akci byly spočítány ve výši cca 21 mil. zlotých (cca 136,5 mil. Kč), záchranářské akce se zúčastnilo celkem 742 báňských záchranářů, velitelů, lékařů a mechaniků, kteří odpracovali v rámci této akce celkem 14,5 tisíce směn.

Nalezení pohřešovaných završilo téměř dvouměsíční nepředstavitelně náročnou a obětavou práci báňských záchranářů, velitelů, lékařů, mechaniků a specialistů, jakož i členů havarijní komise. Opět se prokázalo, že v podobných tragických případech polské hornictví dělá vše, aby rodinám vrátilo jejich blízké.

Použité zdroje:

1. [online]. [cit. 2015-06-27], dostupné na WWW: http://www.khw.pl/aktualnosci/aktualnosci2/Podsumowanie-akcji-ratowniczej-na-ruchu-Slask-kopalni-Wujek/idn:722.html

2. [online]. [cit. 2015-06-27], dostupné na WWW: http://www.wug.gov.pl/bhp/18_04_2015