Přestože od tragických událostí na Dole Krupinski již uplynul rok, rozhodli jsme uveřejnit detailní popis průběhu této záchranářské akce, jež byla jedna z nejobtížnějších z posledních let a která bohužel skončila tragicky jak pro horníky, tak i pro zasahující záchranáře jako memento pro celou hornickou obec. Záchranářská akce byla vedena v mimořádně obtížných podmínkách a vyžadovala i mimořádný přístup všech zúčastněných. Nechť jsou následující řádky poučením pro celou záchranářskou obec.
Záchranářská akce
5. 5. 2011 v 19:45 obdržel provozní dispečer informaci havarijní linkou z oblasti porubu N-12 ve sloji 329/1, 329/1-2 o zapálení metanu v horní části porubu. Od tohoto okamžiku zahájil dispečer řízení záchranářských prací. Vymezil ohroženou oblast, postavil 9 hlídek pro zamezení vstupu do ohrožené oblasti, vyznačil stanoviště důlní základny na překopu N-1, úroveň 820 na kříži s chodbou D-14.
V ohrožené oblasti v době mimořádné události pracovalo 39 horníků. 7 z nich uniklo v nasazených sebezáchranných přístrojích, 32 sebezáchranných přístrojů nebylo použito. 21 ks přístrojů bylo vráceno do výdejny, 11 ks přístrojů zůstalo v ohrožené oblasti. 27 osob včetně 3 techniků uniklo z oblasti porubu N-12 po úvodní chodbě. V ohrožené oblasti zůstalo 5 lidí.
V 19:57 se dispečer spojil se záchranářskými četami stálé hlídky a vyslal je na úroveň 820, na překop N-1 kříž s chodbou D-14 (Pozn. redakce: čety stálých hlídek na polských dolech mají pracovní dýchací přístroje sebou v podzemí v pohotovosti). Ve 20:15 vyjel z pohotovosti na OSRG Wodzislaw kompletní důlní výjezd 2 čet z Dolu Pniowek, technik a lékař. Ve 20:28 byl povolán na důlní základnu lékař ze stanice první pomoci na dole. O minutu později dorazila na základnu 1. četa stálé hlídky, čtyři minuty poté i 2. četa stálé hlídky.
V té době informoval dispečer bezpečnostní techniky o údajích na čidlech CO na celkovém výdušném proudu do jámy III na úrovni 620 m: koncentrace metanu před mimořádnou událostí 0,4 %, po zapálení metanu 0,2 – 0,3 %, CO nad 200 ppm (mimo rozsah čidel).
Ve 20:42 ohlásil vedoucí štábu akce vedoucímu akce, že nemá informaci o úniku všech ohrožených lidí a ve 21:20 přišel na důlní základnu první popálený horník úseku G-2, kterému lékař ihned poskytl první pomoc. Popálený horník podal informaci, že dalších 5 horníků se nachází v lutnovém tahu Ǿ 800 mm na větrní chodbě N-12 za druhým izolačním objektem. Na základě této informace vyslal vedoucí akce četu stálé hlídky č. 1. směrem ke svážné N-10. Po příchodu čety na místo hlásil četař, že na větrní chodbě N-12 jsou husté kouře a nulová viditelnost. Po provedené indikaci a detekci cca 2-3 m od izolačního objektu na větrní chodbě N-12 ve směru ke svážné N-10 podal četař hlášení o koncentracích CH4 0,54 – 0,7%, CO 200-400 ppm, CO2 0,5%.
Ve 21:30 se na důlní základně ohlásily 2 čety výjezdu OSRG Wodzislaw a o deset minut později přišli na důlní základnu záchranáři specialisté s plynovým chromatografem.
Ve 21:47 se na důlní základnu vrátila četa č. 1 a četa č. 2 odešla do zásahu na větrní chodbu N-12 s úkolem pokračovat v pátrání po postižených. Ve 22:07 byla vyslána četa č. 3 Dolu Krupiňski směrem ke svážné N-10 s úkolem zprovoznit ventilátor WLE 803A, pro pomocný foukací lutnový tah na kříž větrní chodby N-12 s porubem N-12. V té samé době se pracovalo na obnovení přívodu elektrické energie do oblasti, po výpadku proudu v důsledku překročení povolené koncentrace metanu.
Po provedeném průzkumu v oblasti hřeblového dopravníku PAT na chodbě N-12, který provedla četa stálé hlídky č. 2, dostala tato četa příkaz vrátit se zpět na základnu a k dalšímu průzkumu byla vyslána četa č. 4 Dolu Krupiňski. Ve 23:08 četa č. 4 postoupila přes izolační objekt ve svážné N-10 a na vstupu do chodby N-12, odkud hlásila na důlní základnu informace o stavu ovzduší na kříži chodby N-12 a svážné N-10a: 19,4 % O2, 0,6 % CO2 a CO mimo rozsah měření.
Ve 23:34 hlásil četař čety č. 4, že slyší čím dál zřetelněji křik postižených a žádal o pomoc při jejich vyvedení. V tom samém čase se za nimi vydaly četa č. 3 Dolu Krupiňski a dvě čety z výjezdu pohotovosti OSRG Wodzislaw.
Ve 23:51 provedl četař čety č. 4 kontrolu své čety. Každý záchranář čety oslovený četařem se ohlásil a potvrdil vyhovující stav – toto byl poslední zadokumentovaný okamžik, kdy byla četa č. 4 kompletní. Následně četař opětovně žádá o pomoc při vyproštění postižených z lutnového tahu, se kterými po rozřezání lutnového tahu navázal bezprostřední kontakt. V tomto čase přichází na důlní základnu další dvě čety z OSRG Bytom s technikem a lékařem. V té době bylo v dole již 8 záchranářských čet, 3 lékaři a obsluha chromatografu.
Po 10 minutách četa č. 3 došla k četě č. 4, tzn. do místa, kde čekali postižení na záchranu. Od 00:16 do 00:20 se velitel důlní základny pokoušel spojit s četou č. 3 a č. 4. Četaři se však nehlásili ani na opakované výzvy. Z reproduktorů záchranářského telefonu na důlní základně byly slyšet zvuky a rozhovory svědčící o poskytování pomoci postiženým. V této době četa č. 1 z výjezdu OSRG Wodzislaw dorazila k ústí větrní chodby N-12 a připravovala se na vstup do oblasti s nulovou viditelností a z důlní základny vyšli tři lékaři, vč. záchranářů – techniků aby očekávali postižené před vstupem do chodby N-12.
Ve větrní chodbě N-12 zahájila četa č. 3 evakuaci jednoho postiženého pomocí únikového přístroje a po příchodu na svážnou N-10 v místě umístěného ventilátoru WLE 830A ho předala očekávajícím lékařům k poskytnutí první pomoci. Četa č. 3 zůstala na tomto místě a odpočívala po vyčerpání při vyvedení postiženého před dalším zásahem. Současně se začala vracet ze zásahu i četa č. 4. Do větrní chodby N-12 za izolační objekt vstoupila četa č. 2 z výjezdu OSRG Wodzislaw a poskytovala pomoc jednomu ze záchranářů čety č. 4. V 00:50 se vrátili na důlní základnu dvě čety OSRG Wodzislaw, četa č. 3 Krupiňski a tři záchranáři z čety č. 4 Krupiňski. Vedoucí akce vydal příkaz ihned vyslat čety č. 5 a 6 z Dolu Krupiňski za větrní objekt na chodbu N-12 pro zbývající dva záchranáře z čety č. 4 Krupiňski a k provedení větrního zkratu pro porub N-12 otevřením hrázových objektů na svážné N-10 a ve větrní chodbě N-12.
V 01:36 informoval velitel důlní základny vedoucího akce, že četám č. 5 a č. 6 se po kontrole tahače a speciální ozubnicové počvové dopravní soupravy s dieselovým pohonem (souprava KSZS ) podařilo proniknout v minimální viditelnosti a vysoké teplotě cca 30 m do důlního díla a nenalezli nikoho z pohřešovaných. Velitel akce vydal příkaz těmto četám k návratu na důlní základnu.
Od této chvíle za účelem záchrany postižených horníků a pohřešovaných záchranářů byly všechny záchranářské práce prováděny zejména za účelem prodloužení lutnového tahu 800 mm ve větrní chodbě N-12 a provětrávání bezprostředně ohrožené oblasti s cílem zlepšení mimořádně obtížných mikroklimatických podmínek a současně k co nejrychlejšímu postupu k postiženým a pohřešovaným. V této době se na důlní základně hlásí další záchranářské čety z JSW, S.A. (Jastřembská uhelná společnost, a.s.). V 08:21 byly podány první výsledky z nasazeného chromatografu a odběrové hadičky umístěné ve větrní chodbě N-12, odběrové místo L-1: 17,87 % O2, 1,3% CO2, 0,22% CO, 0,69% CH4 a 0,01% C2H4.
V 09:52 hlásí četař čety Dolu „Jas-Mos“, že dorazili k postiženým horníkům. K evakuaci postižených horníků byla na místo vyslána další četa Dolu Krupiňski. V 10:24 bylo hlášeno, že obě čety se třemi postiženými horníky jsou v čerstvém větrním proudu ve svážné N-10. Pokračovala evakuace čtvrtého postiženého horníka. Ve 12:20 dvě čety z Dolu „Zofiówka“ vyprostily čtvrtého postiženého z chodby do svážné N-10. Bohužel u něj lékař konstatoval exitus. Další práce směřovaly k nalezení a záchraně dvou pohřešovaných záchranářů z čety č. 4 Dolu Krupiňski.
Ve 13:25 četa Dolu „Budryk“ hlásila z větrní chodby N-12, že nalezla jednoho z pohřešovaných záchranářů na kříži větrní chodby N-12 a svážné N-10. Po vyproštění postiženého záchranáře do čerstvého větrního proudu ohlásil velitel důlní základny ve 13:45 vedoucímu akce, že lékař konstatoval u tohoto záchranáře exitus. Postiženým záchranářem byl četař čety č. 4. Dolu Krupiňski.
Pokračovalo pátrání po posledním pohřešovaném záchranáři. Za tím účelem byly prodlužovány dva rovnoběžné lutnové tahy 800 mm ve větrní chodbě N-12 ke zlepšení mikroklimatických podmínek a viditelnosti na této chodbě. Po každém jednotlivém prodloužení lutnového tahu byl prováděn podrobný průzkum důlního díla, tímto způsobem bylo postupně prohlédnuto 175 m chodby od kříže se svážnou N-10. Nezávisle na tom byly prováděny průzkumy dalších souvisejících důlních děl v oblasti, tj. prorážka D-14, těžní chodba D-14 v úseku po větrní prorážku N-14a po vrátek EKO, větrní prorážka N-14a, výdušná chodba N-14a, větrní prorážka N-14, chodba N-12 v úseku mezi větrní prorážkou N-14 a větrní prorážkou N-14a.
12. 5. 2011 v 04:37 se další četa Dolu Krupiňski a specialista OSRG Wodzislaw vybavený vyhledávacím zařízení GLOP vydala na průzkum větrní chodby N-12 a v 05:39 se jí podařilo proniknout 30 m od konce lutnového tahu směrem k porubu N-12. Četař ohlásil složení ovzduší: 9,1 % O2, CO2 mimo rozsah (více než 5%), CO mimo rozsah (více než 2 000 ppm), 82 % CH4, suchá teplota 34 oC, vlhkost 87 %, viditelnost cca 5m. Pokračovali v pátrání a v 05:55 hlásil četař, že nalezli posledního pohřešovaného záchranáře, který se nalézal ve st. 220 m na větrní chodbě N-12. Po transportu postiženého záchranáře do prorážky D-14 v 07:01 potvrdil lékař jeho úmrtí. Byla ukončena akce záchrany postižených.
Po zakončení této I. etapy záchranářské akce spojené se záchranou postižených, byly zahájeny práce k izolaci místa požáru. 17. 5. 2011 byly dokončeny stavby uzavíracích hrází včetně průlezů a po jejich kontrole byly poklopy na hrázích TP-1 a TP-2 uzavřeny v 04:00. Po uzavření následovalo dotěsnění těchto hrází. Na hrázi TP-1 byla aplikována hmota Mariflex a na hrázi TP-2 silikátová pěna Pianosil. Dále byl vypouštěn dusík na chodbě N-12 v množství cca 700m3/hod. Do 08:00 dne 18. 5. 2011 bylo na chodbě N-12 vypuštěno celkem 177 923 m3 dusíku.
18. 5. 2011 v 08:00 proběhlo zasedání komise „Přírodních nebezpečí Dolu Krupiňski“, kterého se zúčastnili i specialisté. Byly vyhodnoceny výsledky analýz na důlním chromatografu a potvrzeno, že za hrází TP-1 je systematický pokles koncentrace kyslíku, narůstá koncentrace metanu, ovzduší za hrázemi je stabilní. Bylo doporučeno snížení množství větrů na 1200 m3/min ve svážné N-10 (předchozí množství: 2140 m3/min). Dále bylo doporučeno zbudovat „vyrovnávací komoru“ před hrází TP-1 a zřídit lutnový tah s ventilátorem WLE 803A k větrání části větrní chodby N-12, pokračovat v napouštění dusíku za hráz TP-2, připravit možnost vypouštění dusíku za hráz TP-1, pokračovat v monitoringu ovzduší v oblasti. Komise pozitivně hodnotila umístění uzavírajících hrází TP-1 a TP-2 izolující předmětný porub a přístupové chodby. 18.5.2011 ve 12:04 vedoucí akce ukončil záchranářskou akci (pozn. autora: u nás známé jako „havarijní stav“).
Shrnutí
Záchranářská akce na Dole Krupiňski v souvislosti se vzniklou situací byla vedena ve dvou etapách:
První etapa:
od 19:45 dne 5. 5. do 07:38 dne 12. 5. 2011 s cílem záchrany života a zdraví horníků nalézajících se v ohrožené oblasti porubu N-12 ve sloji 329/1, 329/1-2, kteří se v důsledku zapálení metanu a následného důlního požáru ocitli v místě působení vysoké teploty a požárových zplodin a nalezení dvou záchranářů pohřešovaných v průběhu záchranářské akce.
Druhá etapa:
ve dnech 12.5. až 18.5.2011 s cílem likvidace důlního požáru a nebezpečí výbuchu v oblasti porubu N-12.
V záchranářské akci vedené po zapálení metanu se mimo záchranářských čet vlastního Dolu Krupiňski účastnili i záchranářské čety z Dolů: „Budryk“, „Jas-Mos“, „Borynia“, „Pniówek“, „Zofiówka“, dále lékaři a specialisté z OSRG Wodzislaw a OSRG Bytom. V záchranářské akci bylo nasazeno celkem 314 záchranářských čet, z tohoto počtu 131 záchranářských čet pracovalo v II. etapě akce.
V pátraní po pohřešovaných záchranářích byly použity všechny dostupné prostředky, mimo jiné i:
Speciální termokamera s funkcí vyhledávání osob v kouřích,
Přijímač vyhledávacího zařízení „GLOP“,
Záchranáři – specialisté se psi cvičenými pro vyhledávání živých lidí,
Psi cvičení pro vyhledávání a identifikaci lidských ostatků
Dále byli nasazeni specialisté chemici s mikrochromatografem z CSRG Bytom a chromatogramem z OSRG Wodzislaw.
Po ukončené záchranářské akci předseda „Vyššího báňského úřadu“ (pozn. překladatele: obdoba našeho ČBÚ) povolal komisi za účelem vyšetření a posouzení příčin a okolností zapálení metanu a vyšetření hromadného úrazu, ke kterému došlo na Dole Krupiňski. Komise představila tyto závěry:
Pro vedoucí pracovníky a ostatní důlní podniky:
1. Ověřit a zkontrolovat bezpečnostní předpis na dolech s důrazem na posuzovaná rizika.
2. Omezit přesčasovou práci včetně „provádění prací spojených se záchranářskou činností s cílem záchrany života a zdraví, popř. likvidace následků havárií“.
3. Zavést dle předepsaného harmonogramu monitoring (vizualizace, registrace a archivace) těchto činností: sledování chodu zařízení v porubu, včetně jejich poruch, vypínání elektrické energie po blokaci v důsledku překročení povolených koncentrací, monitoring množství větrů v chodbách souvisejících s poruby pomocí automatické anemometrie.
4. Monitoring telefonních hovorů z dispečinku dolu, z místa sledování čidel monitoringu ovzduší, z místa sledování geomechanických jevů s archivací minimálně jeden měsíc.
5. Vybavit, dle harmonogramu schváleného vedoucím dolu, pracovníky provádějící měření metanu individuálními měřícími přístroji s možností archivace dat.
6. Provádět pravidelně, alespoň jedenkrát do roka, školení a praktická cvičení dispečerů, inspekčních služeb a osob řídících záchranářské akce z obsluhy bezpečnostních zařízení a všech dorozumívacích zařízení, používaných na dolech.
7. Doplnit vstupní školení nových pracovníků o zásady první pomoci u popálenin.
8. Provádět praktická školení a cvičení osob, pracujících na čelbách a v porubech, dle harmonogramu zpracovaného vedoucím dolu s důrazem na nácvik hašení hořícího metanu. Cvičení musí klást důraz na bezpečnostní zásady při hašení metanu.
9. Na dolech zařazených do III. a IV. kategorie ohrožení metanem, zabezpečit provětrávání uzavřených částí tratí stěnových dopravníků v porubech stlačeným vzduchem v celé jejich délce, ve vzdálenostech, určených vedoucím dolu.
Pro výzkumná pracoviště:
1. Vypracovat a zavést metodiku a zásady pro stanovení koeficientu korekce mezi místním měřením množství větrů, pomocí stacionárních anemometrů a vypočteným středním množstvím větrů měřených pomocí ručního anemometru. Toto provést vždy po instalaci stacionárního anemometru na důlní chodbě, popř. při změně větrání nebo změně profilu v místě měření.
2. Vypracovat zásady „měření únavy“ u horníků, s programem na její zmenšení, identifikací zdrojů únavy.
3. Navrhnout a uvést do praxe záchranářský oděv z odpovídajících materiálů s důrazem na odvod tělesného tepla při zachování jeho ochranné funkce při akcích.
4. Vypracovat a zavést systém orientace a signalizace směru na útěkových cestách souvisejících s poruby.
S ohledem na bezpečnostní předpisy:
1. Zavést povinnost kalibrace stacionárních anemometrů v autorizovaných metrologických stanovištích minimálně 1 x za rok a po každé opravě.
2. Již v procesu plánu otvírky přípravy na dobývání počítat s možností inertizace důlního ovzduší na dolech.
Pro báňskou záchrannou službu:
1. Zvážit možnost změny posuzování fyzické zdatnosti u báňských záchranářů, ze stávajícího testu submaxima (PWC 170) na test se zatížením maximálním, vzhledem k fyzickému zatížení záchranáře během záchranářské akce.
2. Vybavit záchranářské čety bezdrátovým záchranářským telefonem „četa – základna“, jako i možnost komunikace uvnitř čety, přístroje pro měření koncentrací a stavu prostředí s možností odečtu hodnot i v případě snížené viditelnosti, zařízení pro kontrolu základních životních funkcí u záchranáře např. tepová frekvence a tělesná teplota s vyvedením těchto údajů na důlní základnu.
3. V případě vedení záchranářské akce ve zhoršených mikroklimatických podmínkách, popř. ve snížené viditelnosti nebo v případě, že nejsou informace o teplotě prostředí v místě záchranářských prací vybavit záchranáře chladícími vestami, popřípadě dýchacími přístroji s chladičem vdechovaných vzdušin, popř. použít vzduchové dýchací přístroje. Dále vybavit záchranáře zařízením pro „vidění v kouřích“. V případě takovýchto prací vždy napřed provést měření k určení místních podmínek práce a vyznačit únikovou cestu na důlní základnu.
4. Určit postup pro spojení záchranářů v četě pomocí spojovacích lanek v případě snížené viditelnosti, s určením materiálu spojovacího lanka, jeho délky a způsobu provedení konců.
5. Posoudit vliv použití dýchacího přístroje na tepelnou bilanci báňského záchranáře v těžkých podmínkách se zřetelem na sálavé teplo a posoudit teplo dodávaného vdechovaného média.
6. Provést výzkum a měření s cílem zpracování metodiky tepelné zátěže organismu v prostředí nesourodého sálavého tepla a aktualizovat stávající povolené doby pobytu ve zhoršených mikroklimatických podmínkách, vzhledem k používaným prostředkům protitepelné ochrany a ochrany dýchacích orgánů.
7. Vypracovat a zavést do praxe programy pro zvyšování fyzické zdatnosti báňských záchranářů. Během školení četařů klást důraz na rozhodování v krizových situacích, včetně možnosti odmítnutí příkazu nadřízených.
8. Zvážit možnost provádění psychometrických vyšetření psychické odolnosti u báňských záchranářů s důrazem na psychickou zátěž během záchranářské akce.
9. Vypracovat a zavést, ve spolupráci s vědeckými pracovišti, monitoring spojený s vizualizací, registrací a archivací hodnot a dat, vyvedený z místa provádění záchranářských prací.
Z originálu:
AKCJA RATOWNICZA W KWK KRUPIŃSKI
Autoři: mgr inž. Krzystof Mroziński, mgr inž. Jerzy Krutki, oba z OSRG Wodzislaw
Publikováno: RATOWNICTWO GÓRNICZE č. 2/2012
