Dne 9. května 2012 navštívili HBZS v Ostravě Ing. Georg Bresser, vedoucí Hlavní báňské záchranné stanice společnosti RAG Deutsche Steinkohle v Herne, Ing. Klaus Jägersberg, předseda Německého výboru pro báňské záchranářství a vedoucí oddělení na báňském úřadu v Arnsbergu spolu s Ing. Miloslavem Ornou, zástupcem vedoucího ZBZS na Dole Prosper Haniel. Prohlédli si vybavení stanice a informovali o situaci v báňské záchranné službě v Německu v období postupného uzavírání černouhelných dolů do konce roku 2018, kdy bude docházet i ke snižování počtu záchranářů zejména po roce 2015, kdy budou provozovány jen dva doly. Představili svoje úvahy na zajištění dostatečného počtu záchranářů pro likvidaci nehody velkého rozsahu.
V současné době jsou v Německu čtyři HBZS, které dozorují nejen báňskou záchrannou, ale také protiplynovou službu. Stanice se sídlem v Herne je financovaná v rámci společnosti RAG Deutsche Steinkohle, která těží černé uhlí. Tři HBZS, v Clausthal Zellerfeldu, Lipsku a Hohenpeissenbergu, které tvoří Ústřední báňské záchranářství společnosti Berufsgenossenschaft Rohstoffe und chemische Industrie (Zákonná úrazová pojišťovna zaměstnanců při těžbě surovin a v chemickém průmyslu) mají v obvodech působnosti těžící solné doly a uzavřené uhelné, rudné, solné a uranové doly. Tato pojišťovna převezme po skončení těžby černého uhlí po roce 2018 i financování BZS na uzavřených dolech společnosti RAG Deutsche Steinkohle v Porúří a Sársku. Ve 37 báňských záchranných sborech je v Německu celkem 1 700 záchranářů. Z toho na dolech těžících černé uhlí kolem 750. Tento počet podstatně klesne se skončením těžby v Sársku a na Dole West.
V roce 2010 bylo na pěti dolech společnosti RAG vytěženo 12, 9 mil tun černého uhlí. Ke 30. červnu 2012 skončil těžbu poslední důl v Sársku a ke 31. prosinci skončí Důl West v Porúří. Od roku 2013 budou těžit jen doly Auguste Victoria do konce r. 2015, Prosper Haniel a Ibbenbüren do konce r. 2018.
HBZS v Herne je umístěna v areálu bývalého dolu Pluto kde je dýmnice o celkové délce 800 m, klimatická komora pro simulování tepelné zátěže od – 10 do + 90° C, požární štola pro nácvik hašení a výcvikové prostory pro nácvik slaňování. Základním dokumentem pro činnost báňské záchranné služby je „Plán pro báňské záchranářství“, což je obdoba našeho „Služebního řádu“. Jsou v něm uvedeny podmínky pro přijetí do báňského záchranného sboru, povinnosti členů báňského záchranného sboru, délka a obsah školení, vybavení záchranných stanic, zásahový řád stanovující zásady vedení zásahů, stanovené dýchací přístroje, vybavení do zásahu, zásady zásahů při výskytu CO v rozmezí koncentrací bez použití ochrany dýchání, tiskopisy a formuláře pro vedení dokumentace a hlášení a tabulky pro zkrácení doby zásahu ve ztížených mikroklimatických podmínkách. Tyto časy byly stanoveny na základě výzkumu na HBZS, tenkrát se sídlem v Essenu koncem 80. let a jsou platné dodnes a byly převzaté i v okolních státech včetně naší BZS.
Horní hranice pro členství v báňském záchranném sboru je 55 let. Podmínkou členství je udržování fyzické připravenosti, která se prokazuje nejméně dvakrát ročně testem na bicyklovém ergometru v dýmnici na šachtě. Jednou za dva roky se fyzická připravenost testuje na přístrojích sportovního lékařství. U záchranářů starších 50 let jedenkrát ročně. Při tomto testování musí být dosaženy stanovené minimální hodnoty kroutícího momentu u zádového svalstva 3,6 Nm/kg tělesné hmotnosti, břišní svalstvo 1,8 Nm/kg, napínač kolene 5,3 Nm/kg, ohýbač kolene 3,3 Nm/kg, ramena 1,7 Nm/kg a hrudní svalstvo 2,0 Nm/kg. Pokud někdo tato kritéria nesplní tak dostane individuální plán tréninku a do šesti měsíců musí test opakovat.
Záchranáři musí absolvovat ročně nejméně pět cvičení s nasazeným dýchacím přístrojem po dobu 2 až 4 hodiny. Cvičení a školení se mohou konat v rámci pracovní směny nebo i mimo. Jedno cvičení se musí uskutečnit na HBZS v Herne, zbývající čtyři v dýmnici na dole. Dvě standardní cvičení v délce trvání 2 hodiny se konají při teplotě 30° C, v kalhotách v protišlehové úpravě se spodním froté prádlem. Kromě fárání dýmnice musí cvičící dát 3 x 60 úderů kladivem a šlapat 15 minut na bicyklovém ergometru s počáteční zátěží 1,2 W na kg tělesné hmotnosti, která se po 2 minutách zvýší o 20 W a po dalších 3 minutách o 20 W. Jedno cvičení o délce trvání 90 minut se uskutečňuje v prostředí se suchou teplotou 28 °C, mokrou 20 °C v obleku s protišlehovou úpravou. Na zahájení cvičení 60 úderů kladivem, uprostřed cvičení 50 úderů a na konec 40 úderů a lezení 20 m na nekonečném žebříku. Zbývající dvě cvičení v délce 2 až 4 hod. se konají buď ve zvýšené teplotě, nebo částečně v klimatické komoře nebo v podzemí. Provádějí se při nich práce jako např. navrtání potrubí, stavba peření, záchrana postižených, fárání svážných a šibíků. Pokud záchranář z důvodu nemoci neabsolvuje jedno cvičení, tak je musí nahradit nejpozději do dvou měsíců.
Mezi HBZS Ostrava a všemi čtyřmi HBZS v Německu jsou udržovány kontakty a probíhá vzájemná výměna informací jak o nehodách, tak o technickém vybavení. Významným příspěvkem pro vzájemné neformální poznávání jsou i účasti českých a německých záchranářů na společných cvičeních v Rakousku nebo na vytrvalostních bězích záchranářů v Německu a při výměně zkušeností mechaniků, která probíhá střídavě jednou v České republice a jednou na některé HBZS v Německu.
