11. května 2011 se zúčastnila četa HBZS Ostrava hlavního cvičení rakouských záchranných služeb na wolframovém dole v Mittersillu. Město Mittersill s 5 400 obyvateli se nachází poblíž Salzburgu v oblasti Zell am See. Areál wolframového dolu je situován ve skalním masívu a soustava důlních děl je rozprostřena od 700 m až do výšky 1 262 m n.m.
Cvičení, kterého se zúčastnilo 13 čet báňských záchranářů a hasičských záchranných sborů z Rakouska, z německých společností RAG Deutsche Steinkohle AG, Wismut a Berchtesgadenu, HBZS Ostrava a pozorovatelů z Itálie a Švýcarska, mělo za cíl ověřit možnost eventuálního společného zásahu v rámci likvidace mimořádné události v podzemí. Scénář cvičení byl do detailu připraven ze strany dolu ve spolupráci s Hlavní báňskou záchrannou stanicí v Köflachu.
Četa HBZS Ostrava v nasazených dýchacích přístrojích BG-4 s průvodcem byla na důlní základnu na kótě 830 m dopravená osobním automobilem po úklonné chodbě dlouhé 2700 m. Odtud postupně slézala po třech svislých žebřících na nejspodnější místo dolu na kótu 700 m. Zde ve snížené viditelnosti prováděla průzkum na vyhledání nezvěstného pracovníka. Po jeho nalezení a kontaktu s četou německých záchranářů bylo provedeno zajištění postiženého, jeho naložení do transportní vany a postupný transport po úklonných chodbách zpět na předávací místo u důlní základny na kótě 830 m. Zde byl postižený přeložený do automobilu a vyvezený na povrch. Následně vyfáraly i záchranářské čety. Celková doba dýchání v pracovních dýchacích přístrojích činila 2 hodiny 50 minut. Součástí čety HBZS Ostrava byl průvodce záchranář z báňského záchranného sboru dolu Mittersill. Komunikace s ním probíhala v angličtině. Spojení čet v zásahu s řídícím štábem bylo pomocí vysílačky. Na povrchu byl velitel záchranných sborů z HBZS Ostrava součástí řídícího štábu cvičení. Řídící cvičení měl k dispozici program pro krizový management a štábní práci R4C od firmy Ruatti, který používá většina báňských záchranných sborů v Rakousku.
Cvičení se účastnily i dva vrtulníky rakouské spolkové armády, které sloužily pro dopravu báňských záchranářů. Nasazené čety měly rozdílné vybavení dýchací technikou. Byly použity jak regenerační dýchací přístroje Dräger BG 174 a BG-4 tak Air-Elite s chemicky vázaným kyslíkem od firmy AUER MSA.
HBZS Ostrava spolupracuje s rakouskými záchranáři od roku 2004. Na základě zkušeností zejména po zatopení mastkového dolu v Lassingu v roce 1997, kdy o život přišlo 10 osob, se u našich sousedů začala intenzívněji rozvíjet báňská záchranná služba. V roce 2002 byla provedena nová právní úprava báňské záchranné služby a v roce 2004 byla zřízena Hlavní báňská záchranná stanice, která zajišťuje i úkoly protiplynové služby. Jejím sídlem je Köflach. Hlavním úkolem je organizace a provádění školení, kontrola záchranných stanic a havarijních plánů a tvorba předpisů pro báňskou záchrannou službu.
Báňské záchranné sbory jsou organizovány ve společnostech Salinen Austria na lokalitách Hallstadt, Altaussee a Hallein-Dürrnberg, na magnezitovém dole v Breitenau a na dole těžícím wolframovou rudu v Mittersillu, kde je celkem 10 čet záchranářů. V důsledku velkého rozsahu důlních děl a počtu kolem jednoho miliónu návštěvníků ročně, je zřízená báňská záchranná služba i v hornických muzeích v Bad Bleibergu a Schwazeru a v muničním skladu spolkové armády v bývalém dole na měděnou rudu v Buchbergu o celkové síle 6 čet. Záchranné sbory jsou převážně vybavené regeneračními přístroji BG 174, v menším rozsahu Air Elite. V případě větší nehody jsou na pomoc připraveny také zásahové složky rakouské armády, které mají ve vybavení dýchací přístroje BG 174 a pravidelně se zúčastňují společného cvičení záchranných služeb. Vyškoleni jsou i průvodci pro čety z cizích firem při poskytování pomoci. Dále je v 17 firmách, které těží nerosty, provozují hornická muzea nebo využívají podzemní prostory pro léčebné účely, 25 tříčlenných technických čet, které jsou schopné zasahovat v případech, kdy není nutné použití dýchacích přístrojů.
Ročně musí záchranáři absolvovat pět školení, která zahrnují 4 dvouhodinová cvičení s nasazeným dýchacím přístrojem. Průvodci cvičí dvakrát ročně. Složení čety je stejné jako u nás. Četař musí mít nejméně jednoroční praxi jako záchranář a příslušné školení. Mezi základnou a četou v zásahu musí být vytvořené spojení. Do zásahu bere četa sebou dva sebezáchranné přístroje.
Společné cvičení v Rakousku potvrdilo, že záchranáři HBZS Ostrava jsou schopni zasahovat i v podmínkách poněkud odlišných, než jsou na dolech OKD. Domácí i ostatní zahraniční účastníci oceňovali vysokou technickou úroveň našeho vybavení. Navázaly se nové kontakty. Účast HBZS Ostrava a přístup ke cvičení ocenil vedoucí rakouské HBZS Ing. Wilhelm Schön v děkovném dopise řediteli Ing. Josefu Kasperovi.
