8. prosince 2010 se v Hornickém muzeu v Bochumi konalo slavnostní shromáždění při příležitosti sto let existence Hlavní báňské záchranné stanice v Herne. Na tento slavnostní akt byli pozváni také zástupci HBZS Ostrava, která s HBZS Herne udržuje kontakty, navázané v osmdesátých letech tehdejšími řediteli na německé straně Dipl. Ing. Franjo Kockem a na české straně Ing. Lubomírem Hájkem.
Hosty pozdravil předseda představenstva společnosti RAG Aktiengesellschaft Bernd Tönjes. Hlavním projev na shromáždění přednesl Prof. Dr. Norber Lammert prezident Spolkového sněmu. Ocenil v něm přínos hornictví pro celou oblast. Dalšími řečníky byli Michael Geßner, vedoucí oddělení na ministerstvu energetiky, spolkové země Severní Porýní Vestfálsko, Dr. Michael Farrenkopf, vedoucí dokumentačního centra báňské historie v Hornickém muzeu v Bochumi a Stefan Dräger, předseda představenstva společnosti Drägerwerk AG & Co KGaA. V závěru oficiální části předali Prof. Lammert a Bernd Tönjes 50 záchranářům vyznamenání, která jim udělil spolkový prezident. Po oficiální části slavnostního aktu se uskutečnilo neformální setkání všech těch, kteří se o rozvoj báňské záchranné služby v Porúří nejvíce zasloužili. K tomuto významnému výročí byla vydaná publikace, kterou zpracoval Dr. Michael Farrenkop ve spolupráci s Sussane Rothmund.
V současné době jsou nosnými sloupy německého báňského záchranářství dobrovolnost, připravenost záchranářů na zásah, profesionální organizace a provedení zásahu, další vývoj a kontrola preventivní požární a protivýbuchové ochrany. Hlavní báňská záchranná stanice společnosti RAG má sídlo na uzavřeném dole Pluto v Herne. Jejím úkolem je organizace a dohled nad báňskou záchrannou a také protiplynovou službou ve spolkových zemích Severní Porýní Vestfálsko, Sársko, Porýní-Falcko, provoz ústředního báňského záchranného sboru v Porúří a provoz ústředního báňského záchranného a podnikového hasičského sboru v sárské části revíru. V obvodu HBZS Herne je 7 závodních báňských záchranných sborů a ústřední záchranný sbor HBZS Herne s celkovým počtem 783 záchranářů.
Dále HBZS koordinuje zásahy záchranářů, vzájemnou pomoc, provádí školení a výcvik, zkouší a vyvíjí vybavení a poskytuje dolům poradenskou službu v oblasti prevence a záchranářských zásahů. Kromě prostor pro školení se v objektu stanice nacházejí dýmnice, štola pro nácvik hašení, prostor pro nácvik použití lezecké techniky. Připraveny pro zásah jsou dýchací přístroje a protichemické obleky. Záchranáři musí absolvovat pět nejméně dvouhodinových cvičení s nasazeným dýchacím přístrojem za rok a prokázat svoji fyzickou připravenost. Všichni záchranáři jsou vyškoleni v poskytování první pomoci. Od roku 1990 jsou vybraní záchranáři školeni na používání lezecké techniky. V sárské části revíru je skupina báňských záchranářů potápěčů. Na záchranných stanicích v obvodu působnosti je k dispozici 350 pracovních dýchacích přístrojů BG 4.
HBZS určuje počet záchranářů na závodních báňských záchranných stanicích. Do báňského záchranného sboru mohou být přijímáni zaměstnanci, kteří pracovali nejméně jeden rok v podzemí a jsou ve věku nejméně 18 a nejvýše 45 let. Členové sboru se musí podrobit každých 24 měsíců lékařské prohlídce. Ti co jsou mladší než 21 nebo starší 40 roků absolvují prohlídku před uplynutím 12 měsíců.
Na každém černouhelném dole musí být báňský záchranný sbor ve složení nejméně jeden velitel, osm zástupců velitele, deset pětičlenných čet, jeden hlavní mechanik a deset mechaniků. Navíc musí být nejméně 5 záchranářů vyškolených jako mechanici. Konečný plánovaný počet záchranářů na jednotlivých dolech závisí na velikosti důlního pole, poloze ZBZS ke vtažným jámám, infrastruktuře důlních polí na straně čerstvých větrů a na vzdálenosti báňského záchranného sboru, který by mohl přijít na pomoc. Zvláštními členy báňského záchranného sboru jsou i členové BZS, kteří nejsou k dispozici pro prvozásahy, ale jsou potřební pro jiné úkoly v rámci záchranářské akce. Jsou to zaměstnanci dolu, zástupci vedení, vedoucí úseků, vedoucí větrání a měřiči. Nejsou započteni v plánovaném počtu. V provozu je svolávací systém přes mobilní telefony. Do třiceti minut od vyhlášení poplachu musí být u šachty dvě čety kompletně vybavené pro zásah.
Krátká chronologie vývoje německé báňské záchranné služby:
1799
Vrchní hormistr Alexander von Humbolt požaduje pro podzemí dýchací přístroje a obeznámení horníků s jejich používání.
1897
Důl Schamrock v Herne vybavuje poprvé v Německu četu záchranářů dýchacími přístroji.
1905/1908
Společnosti Rheinelbe a Rheinpreussen sestavují první záchranné sbory z povolání.
1906
Při neštěstí na francouzském dole Courrieres v severní Francii kde zahynulo 1 099 horníků poskytují pomoc němečtí záchranáři z Dolu Schamrock a ze společnosti Rheinelbe.
1907
V Lipsku je založená první Hlavní báňská záchranná stanice.
1908
Stavba hornické pokusné štoly v Dortmundu-Derne na provádění zkoušek protivýbuchové bezpečnosti všech provozních prostředků používaných v hornictví.
1910
Založení HBZS v Essenu.
1921
Založení Výboru pro báňské záchranářství v Prusku, ze kterého vzešel dnešní Německý výbor pro báňské záchranářství.
Od 1927
Odzkoušení bezpečnostních opatření proti výbuchům v podzemí (vázání prachu, protivýbuchové uzávěry). Zavedení bezpečnostních trhavin pro použití v podzemí.
Padesátá léta
Zavádění filtračních sebezáchranných přístrojů v německých černouhelných dolech. Náhrada konvenčního hydraulického oleje v podzemí nesnadno zápalnými kapalinami.
Šedesátá léta
Prachové protivýbuchové uzávěry jsou nahrazovány vodními uzávěrami. V porubních chodbách postřikování uhelného prachu roztokem vody, chloridu hořečnatého a smáčedla.
Sedmdesátá léta
Uzavírání odvržených důlních děl výbuchuvzdornými hrázemi se stává standardem.
1980
Nový spolkový horní zákon posiluje stanovené připojení hornických společností, které dobývají v podzemí, na Hlavní báňskou záchrannou stanici.
Osmdesátá léta
V kamenouhelném hornictví používání dopravních pásů bránících požáru.
1995
Společnost RAG přebírá HBZS Essen, jejímž posledním zřizovatelem byla společnost Deutsche Montan Technologie. Přemístění do Herne.
2003
Převybavení osazenstva v dole na nově vyvinutý typ filtračního sebezáchranného přístroje se sníženým dýchacím odporem a nižší teplotou vdechovaného vzduchu.
2005 Převybavení báňských záchranných sborů novým typem regeneračního dýchacího přístroje BG 4.
2009
Ujednání o úzké kooperaci mezi HBZS Herne a zákonnou hornickou úrazovou pojišťovnou BGRCI, která provozuje HBZS v Clausthal Zellerfeldu, Lipsku a Hohenpeißenbergu. Cílem je uchovat HBZS Herne a převést pod BGRCI.
