Úvod Austrálie patří mezi přední světové producenty nerostných surovin. Je největším těžařem železné rudy (930 milionů tun, 37 % světové produkce), bauxitu (100 milionů tun, 28 %) a lithia (86 000 tun, 47 %). V těžbě zlata (310 tun, 10 %) a uhlí (450 milionů tun, 70 % export) je na druhém místě. Má největší zásoby uranu a je jeho třetím největším producentem (4 500 tun). Stejnou pozici zaujímá i v těžbě niklu (160 000 tun) a kobaltu (7 000 tun). V produkci mědi je šestá (920 000 tun). Hlavními odběrateli australských surovin jsou Čína, Japonsko a Jižní Korea.
Hornictví jako odvětví tak patří k významným pilířům australské ekonomiky, a proto je kladen velký důraz nejen na efektivní těžbu surovin, ale také na bezpečnost horníků. Každý stát má však jinak organizovanou báňskou záchrannou službu, v příspěvku se podíváme na vývoj a organizaci Coal Services, která zastává hlavní úlohu ve státě Nový Jižní Wales (NSW). Počátky a založení Historie Coal Services sahá až do roku 1921, kdy byla založena společnost Mine Owners Insurance Ltd s cílem podpořit pojištění pracovních rizik v uhelném průmyslu NSW. První pojistka byla vydána v roce 1922, což položilo základ pro budoucí rozvoj. Tento krok byl reakcí na rostoucí potřebu systematicky řešit otázky bezpečnosti a odškodnění pracovníků v odvětví, které bylo tehdy velmi rizikové. Klíčovým momentem byl rok 1923, kdy katastrofa v uhelném dole Bellbird, při níž zahynulo 21 horníků, vedla k přijetí zákona Mines Rescue Act. Tento zákon stanovil pravidla pro zřízení záchranných stanic a brigád, což bylo odpovědí na sérii tragických nehod mezi lety 1887 a 1921, které si vyžádaly celkem 293 životů. První záchranná stanice byla otevřena 20. března 1926 v Abermainu, čímž začala éra organizované záchrany v dolech. Tento počáteční vývoj ukazuje, jak se Coal Services vyvinula z reakce na konkrétní krize k systematickému přístupu k bezpečnosti. Zákon z roku 1925 zůstává dodnes základem pro správu záchranných operací v NSW, což svědčí o jeho nadčasovosti a významu. Ukazuje se, že důlní tragédie mají v australském hornictví, stejně jako i v jiných zemích, klíčovou roli ve vývoji bezpečnostních opatření. Katastrofy v Bulli Colliery (1887), Mount Kembla (1902) a Bellbird (1923) vedly k výraznému zlepšení v organizaci záchranných složek. Nehody jako Box Flat No. 7 (1972), Kianga No. 1 (1975) či Moura No. 4 (1986) zdůraznily nutnost kvalitního výcviku a lepšího vybavení záchranných týmů. Například neštěstí v Moura No. 2 v roce 1994 vedlo k významným změnám v legislativě a vylepšení záchranných protokolů. Ve státě Queensland je regulace důlních záchranných jednotek zakotvena v Coal Mining Safety and Health Act 1999, zatímco v Novém jižním Walesu je jejich fungování definováno CoalIndustry Act 2001.
Modernizace záchranných operací se opírá o třífázový přístup, který zahrnuje analýzu rizik, implementaci záchranných opatření a integraci nových protokolů do nouzového systému. Tento proces klade důraz na sběr a využití dat v reálném čase, což umožňuje efektivnější rozhodování v krizových situacích.

Rozvoj a specializace
Během 20. století Coal Services rozšířila své aktivity. V roce 1964 se například konala první mezistátní soutěž báňských záchranářů ve Wollongongu, která zahrnovala týmy z NSW, Queenslandu, Tasmánie a Západní Austrálie. Tyto soutěže, dnes známé jako Australian Underground Mines Rescue Competition, pokračují a posilují dovednosti záchranářů. V 90. letech byla zřízena Mines Rescue Board jako samostatná právnická osoba, což formalizovalo strukturu záchranných služeb. Současně byly zaváděny příkazy (např. Order 34), které ukládaly majitelům dolů povinnost vypracovat školicí plány pro zlepšení bezpečnosti na pracovišti. Dalším významným krokem bylo rozšíření zdravotních služeb. V roce 2001 byl novelizován zákon CoalIndustry Act, aby zahrnul definici zaměstnavatele v uhelném průmyslu, což zajistilo, že všichni pracovníci v NSW mají přístup k široké škále služeb, včetně specializovaných zdravotních a bezpečnostních programů. CS Health začala poskytovat zdravotní prohlídky a monitorování prachu v dolech, což bylo klíčové pro prevenci nemocí, jako je pneumokonióza, tzv. program Černé plíce. Tyto iniciativy reflektují rostoucí povědomí o dlouhodobých zdravotních rizicích spojených s těžbou uhlí.
Moderní éra a globální rozměr (21. století)
V 21. století se Coal Services dále specializovala a internacionalizovala. V roce 2008 hostila stanice Southern Mines Rescue Station 7. mezinárodní soutěž báňských záchranářů, které se zúčastnilo 16 týmů z celého světa, včetně Číny, Ruska a USA. Australský tým z dolu Appin West zvítězil, což podtrhlo vysokou úroveň odbornosti v NSW. V roce 2011 získala divize Virtual Reality Technologies ocenění PACE Zenith Award za inovace v oblasti simulací pro bezpečnostní trénink, což ukazuje, jak organizace přijímá moderní technologie.

Virtuální realita
Coal Services využívá virtuální realitu (VR) k vytváření realistických simulací prostředí uhelných dolů, což pracovníkům umožňuje trénovat reakce na nebezpečné situace bez skutečného rizika. Simulace zahrnují scénáře jako jsou požáry, závaly nebo evakuace, což pomáhá zlepšit připravenost a minimalizovat nehody. K tomu používá technologie jako VR headsety (např. Oculus nebo HTC Vive). Tento přístup se ukazuje jako efektivnější, levnější a bezpečnější než tradiční školení v reálném prostředí.
Coal Services spolupracuje s technologickými firmami na vývoji VR řešení, která zahrnují interaktivní scénáře umožňující pracovníkům manipulovat s vybavením nebo se pohybovat v simulovaném dole. To jim pomáhá rozvíjet praktické dovednosti a rychlé rozhodování v kontrolovaném prostředí. Díky VR lze navíc situace opakovaně trénovat, čímž se zvyšuje jistota a kompetence pracovníků.
Zavedení VR do školení odpovídá globálnímu trendu v průmyslovém vzdělávání, kde se tato technologie stává standardem. V Austrálii, kde je uhelný průmysl klíčovou součástí ekonomiky, je tlak na inovace v bezpečnosti obzvlášť vysoký, a Coal Services tak představuje příklad praktického a život zachraňujícího využití VR.
Pokud jde o vývoj VR technologií v této organizaci, její divize Mines Rescue začala s VR školením přibližně od roku 2007. V počáteční fázi (2007–2010) využívala spíše statické simulace a 360° projekce, což odpovídalo přechodu mezi 2. a 3. generací VR. Mezi lety 2013–2015 implementovala modernější VR systémy umožňující realističtější simulace s prvky interaktivity. Od poloviny 2015 pak přešla na pokročilé VR technologie 4. generace, které zahrnují plnou interaktivitu, pohybové ovladače a i cloudové renderování.
Celkově Coal Services prošla několika fázemi vývoje VR technologií – od statických simulací přes interaktivní VR až po nejmodernější systémy umožňující detailní trénink v reálném čase.

Závěr
Historie Coal Services odráží širší vývoj uhelného průmyslu v Austrálii – od reaktivního řešení nehod k proaktivnímu zajišťování bezpečnosti a zdraví. Organizace se stala mostem mezi průmyslem, vládou a odbory, což je patrné z její vlastnické struktury (NSW Minerals Council a Mining and Energy Union). Tento model spolupráce zajišťuje, že zájmy pracovníků a zaměstnavatelů jsou vyvážené.
Rozšíření působnosti je patrné i v otevření nových stanic, například Moolarben MinesRescue Station v roce 2010, která reagovala na rostoucí těžbu v regionu Mudgee. Coal Services také začala podporovat povrchové uhelné doly, což signalizuje adaptaci na měnící se průmysl. Zavedení příkazů Order 41 a 42 formalizovalo zdravotní hodnocení pracovníků a monitorování prachu, což posílilo prevenci pracovních rizik.
Coal Services je tak příkladem organizace, která vyrostla z potřeby reagovat na důlní nehody a postupně se transformovala v organizaci poskytující komplexní systém ochrany zdraví a bezpečnosti. Od svých skromných počátků v roce 1921 až po moderní éru inovací a globálního vlivu si udržuje svou misi – chránit pracovníky uhelného průmyslu. Historie ukazuje, jak se bezpečnostní standardy a péče o zdraví horníků staly nedílnou součástí těžebního sektoru v NSW, a nabízí inspiraci pro další průmyslová odvětví po celém světě.
Autor článku (Ing. Radovan Kukutsch, Ph.D.) je pracovníkem Ústavu geoniky Akademie věd České republiky (bývalý Hornický ústav AV), který se zabývá především výzkumem procesů v zemské kůře, které jsou indukovány antropogenní činností, a jejich vliv na životní prostředíči sociální aspekty.
Autor: Radovan Kukutsch Oddělení geomechaniky a báňského výzkumu