Po roce dlouhého plánování, vyřizování a nákupu potřebného vybavení, se trojice četařů báňských záchranářů ze závodní báňské záchranné stanice Dolu ČSM – Jih rozhodla zdolat druhou nejvyšší horu západní Evropy „MontBlanc“.
MontBlanc (Monte Bianco – Bílá hora) se se svou nadmořskou výškou 4 807,81 metrů řadí jako nejvyšší hora evropského pohoří Alp a západní Evropy, ale z důvodu nejednotné metodiky pro přesné určení hranice bývá titul nejvyšší hory „Evropy“ se svou výškou 5 642 metrů připisován i kavkazské hoře „Elbrus“. Jednoho dne, se trojice četařů (mechaniků dýchací techniky) báňských záchranářů ve složení Tomáš Majda, Kamil Pich a Václav Večerek rozhodla, že se pokusí v alpském pohoří o výstup na horu „MontBlanc“. Bylo nutné začít plánovat trasu, zařizovat povolení výstupu a organizovat nákup vybavení pro extrémní počasí, které panuje v nadmořské výšce nad 4 000 metrů. Samozřejmostí bylo, co nejrychleji se dostat do 100% fyzické kondice.
Den „D“ nastal 18. srpna tohoto roku, kdy se záchranáři osobním automobilem „Kia Sportage“ vydali přes Rakousko, Itálii do francouzského Chamonixu „Montblanským“ tunelem, který vede pod horou MontBlanc. Chamonix-Mont-Blanc je město ve východní Francii, které se nachází v nadmořské výši 1 035 metrů nad mořem. Odtud si parta kluků naplánovala dne 20. srpna aklimatizační výlet na horu „AiguilleduMidi“, která se vypíná do výšky 3 842 metrů nad mořem. Zde pobyli čtyři hodiny a vrátili se zpět do města Chamonix. Dne 21. srpna se autem přemístili do „Saint-Gervais-les-Bains, kde nastoupili na zubačku, která je vyvezla do výše zhruba 2 000 metrů a odtud již začali stoupat na chatu „TeteRousseHut“, která se nachází 3 167 metrů v nadmořské výšce a tam přečkali první noc. Zde se bohužel Venca rozhodl, že již dále nebude pokračovat ve výstupu na horu MontBlanc.
Následující den ve čtyři hodiny ráno ještě za rozbřesku Tomáš a Kamil vyrazili vzhůru k vrcholu. Po zhruba jednom kilometru chůze došli k rokli „Grand Colouir“ (3 340 m), kterou museli zdolat. Tato rokle je velmi nebezpečná z důvodu neustále padajících kamenů, kdy zde každoročně zahynou až čtyři horolezci. Tady se Kamil rozhodl vrátit zpět a nepokračovat dále. Otočil se a vracel se zpátky na chatu TeteRousseHut, kde zůstal na kluky čekat Vašek.
Ze skupiny tří báňských záchranářů zůstal už jen Tomáš Majda, který pokračoval osamocen dále k vrcholu. Dle vlastních slov se cítil v pohodě, plný sil a hlavně si chtěl splnit svůj cíl,který si vytýčil a ten byl „zdolání vrcholu“. V minulosti se zúčastnil první „Beskydské Sedmičky – B7“, což je extrémní horský ultramaraton a horský závod v Moravských Beskydech, který zdolal za 26 hodin. Po nějaké době chůze se k Tomášovi přidal další horolezec francouzské národnosti a po krátké debatě začali spolu stoupat k vrcholu. Cestou se dostali na nejvýše položenou horskou chatu „Gouter“ ve Francii, která leží ve výšce 3 815 metrů nadmořské výšky. Odtud se Tomáš ozval kamarádům, že útočí „na vrchol“. Jeho francouzský kolega mu zhruba půl hodiny pod vrcholem zlámanou angličtinou řekl „Thomas im kaput“. Tomáš se s kamarádem domluvil, aby počkal na místě, že ho cestou zpět vezme dolů a opět pokračoval vzhůru k vrcholu sám. V 13:15 hodin Tomáš Majda sám osamocen stanul na vrcholu MontBlancu ve výšce 4 807,8 metrů.
Na vrcholu byl sám, a proto uvítal, že si do batohu nezapomněl přibrat „selfie tyč“, kterou s radostí použil při focení na nejvyšší hoře „Alp“ MontBlancu. Tato horolezecká výprava dle kluků byla velmi úspěšná, i když vrcholu nedosáhli všichni tři báňští záchranáři, ale hlavní je, že se vrátili všichni zdraví do svých domovů ke svým rodinám. V průměru ročně zde zahyne třicítka lidí, dokonce v roce 2008 tam zemřelo 58 lidí. Již teď opět všichni plánují, kam by se příště chtěli podívat. Ještě jednou, velká gratulace všem třem „kolegům“ báňským záchranářům z dolu ČSM-Jih.
Autor článku: Šulej Jan, referent V – vzdělávání VVaT, o. z. HBZS Ostrava
Foto: Tomáš Majda ZBZS ČSM-Jih
