Území bývalého dolu Chabařovice je dnes z velké části v majetku státu, ve správě o. z. PKÚ státního podniku DIAMO. Celý region prošel v minulosti velkými změnami. V polovině minulého století původně úrodná, hustě osídlená zemědělská krajina s řadou hlubinných dolů z velké části zanikla založením rozsáhlých povrchových lomů.
Těžba hnědého uhlí znamenala v minulosti zánik podstatné části krajiny Mostecké pánve. Území původního lomu Chabařovice bylo od roku 2001 rekultivováno především hydrickou, lesnickou a zemědělskou rekultivací. Kromě vlastního jezera tak postupně vznikla nová krajina s rozsáhlými lesními pozemky, menšími vodními plochami a mokřady, trvalými travními porosty i zemědělskými plochami. Těžba hnědého uhlí zde skončila v roce 1997.
Jezero Milada leží jen pár kilometrů od Ústí nad Labem (vzdušnou čarou 5 km) a vzniklo zatopením uhelného velkolomu. Začalo se napouštět v roce 2001. Toto jezero o rozloze 252 hektarů (o něco menší než Máchovo jezero) se napouštělo 9 let. Maximální hloubka je 24,7 metrů a délka 3,2 km. Vodní plocha jezera Milada nabízí možnost rekreace s výbornou kvalitou vody pro koupání, potápění, rybaření, možnost jachtingu, windsurfingu, provozují se zde bezmotorová plavidla a kromě procházek také cyklistika i in-line bruslení. Několikrát do roka se zde konají různé sportovní i kulturní akce.
Této vodní plochy a zásoby vody se využilo při hašení lesního požáru v národním parku České Švýcarsko, který vypukl v neděli 24. července a postupně se rozšířil na plochu přes tisíc hektarů a stal se největším lesním požárem v historii České republiky. Zásah hasičům komplikoval nejen nedostupný skalní terén, ale také tropické počasí, sucho a vítr. Evakuováno muselo být několik stovek obyvatel. S tímto živlem pomáhaly hasičům bojovat dvě české armádní a dvě policejní helikoptéry, včetně jedné polské a jedné slovenské. Z Itálie na pomoc přiletěla dvě velkokapacitní hasičská letadla Canadair, která nabírala vodu právě z jezera Milada. Předtím z Milady nabíraly vodu také švédské letouny Air Tractor. Tyto letecké speciály hasily požár ze vzduchu společně s českými stroji Antonov.
Rekultivace nové krajiny kolem jezera je provedena na celkové ploše přes 870 ha, z toho je 329 ha lesnické, 281 ha hydrické, 52 ha zemědělské a 210 ha ostatní rekultivace. V území kolem Milady se postupně vytvářejí biologicky cenné lokality. Jedním ze základních cílů projektu bylo vybudování území určeného pro příměstskou rekreaci, sport a oddech. Pěší a cyklisté využívají všechny komunikace kolem jezera. Správce území (o. z. PKÚ státního podniku DIAMO) vydal návštěvní řád, který stanovuje podmínky pro turistické, sportovní a rekreační aktivity v území, vyhrazuje místa pro povolené činnosti či aktivity, včetně míst pro vjezd a odstavení motorových vozidel.
Legislativně je rekultivace ošetřena v zákoně, známým také jako horní zákon. Ten udává organizaci, jež má právo těžby, za povinnost zajistit sanaci, která obsahuje i rekultivaci všech pozemků dotčených těžbou a monitorování úložného místa po ukončení jeho provozu.
Zpracoval: Svatomír Tošenovský, útvar VVaT HBZS Ostrava
