Uhlí se v ostravsko-karvinském revíru začalo těžit v 70. letech 18. století. Jeho dobývání tak k regionu patří zhruba 250 let. Jediný producent černého uhlí v Česku, společnost OKD, v posledních letech ale doly postupně zavírá.
Ještě v roce 1990 v dolech pracovalo přes 100 tisíc lidí, nyní jich zaměstnává okolo 3300. Těžba uhlí se má stát v Česku již brzy minulostí. Platí to hlavně o černém uhlí z Karvinska. Společnost OKD (firma řízená státem prostřednictvím státního podniku Prisko) ale v současné době po dohodě prodloužila těžbu uhlí minimálně do konce roku 2023.
Vzhledem k ruské agresi na Ukrajině a ještě prohloubenější energetické krizi vedení společnosti usiluje o získání povolení těžby až do roku 2025 tak, aby zajistili dodávky pro domácí zákazníky. Spotřeba černého uhlí v našem kraji je momentálně okolo čtyř miliónů tun ročně. V roce 2025 to už bude jen 1 až 2 milióny tun. Mezi největší odběratele uhlí z dolů na Karvinsku patří společnost ČEZ a Tepelná elektrárna Dětmarovice. Uhlí odebírá také společnost Veolia, Třinecké železárny nebo huť Liberty. Černé uhlí se tak do ČR dováží hlavně z Polska, Spojených států, Kanady, Austrálie a také z Ukrajiny. OKD produkuje uhlí především pro využití v koksovnách. Platí, že koksovatelné uhlí je velmi žádané. Podle slov předsedy představenstva OKD by neměl být problém prodloužit těžbu v dole ČSM. Doly, které se již zavřely, nemá z ekonomického hlediska smysl obnovovat. Nicméně tam, kde těžba probíhá, lze plány posunout. Nejedná se o nějaký velký zásah do těžebních plánů. Jde tedy hlavně o politické rozhodnutí a o to, zda by měla společnost OKD při stoupajících cenách uhlí větší zájem o pokračování těžby. Nicméně je zde ještě z hlediska státu další podstatný aspekt, a to je bezpečnost zásobení.
Zásadní přehodnocení by mohlo padnout také v těžbě pro českou energetiku významnějšího uhlí hnědého. V Česku se z uhlí vyrábí přes 40 procent elektřiny, tedy ještě o něco více, než vyrobí jaderné elektrárny. V teplárenství se uhlí využívá zhruba z jedné třetiny. Vláda se zavázala k úplnému odchodu od uhlí do roku 2033, už nyní ale zaznívá, že termín nemusí být dodržen. Co se týče energetiky a teplárenství, využívá se v Česku hlavně uhlí hnědé. Většina elektráren u nás je proto hnědouhelná. Hnědouhelná těžba probíhá u nás ještě ve velkém. Mluvíme o desítkách milionů tun ročně. Na Mostecku se hnědé uhlí těží na dole ČSA. Zde je stanoven termín ukončení těžby do roku 2025. Důl ČSA je na hranici těžebních limitů, a proto aby mohl těžit dále, musela by být přijata nová legislativa. To by bylo možné pouze v případě, že by politická reprezentace počítala s dlouhotrvajícím vojenským konfliktem a došlo by k něčemu jako k přechodu na náročnou energetiku. Není to ale nutné, protože máme mnoho jiných lokalit, které jsou činné. Těžit by se dál mohlo například v dole Bílina, který skrze společnost Severočeské doly patří skupině ČEZ. Využíván by mohl být až do roku 2040. Stejně tak může těžba pokračovat v lomu Nástup-Tušimice. V lomu Vršany by se pak v případě potřeby mohlo těžit až do roku 2065. O uhlí je v roce 2022 celosvětově obrovský zájem. Po covidovém nuceném útlumu ekonomiky masivně vzrostla poptávka po elektřině a tu nebylo možné pokrýt prosazovanými nízkoemisními zdroji. Znovu se tedy zapojují uhelné elektrárny, aby spotřebu energie pokryly. Poptávku po uhlí táhl nahoru také prudký nárůst cen zemního plynu. Uhelná energie se totiž stala ve srovnání s plynem nákladově dostupnější.
Zdroj: informace z různých zpráv a webových stránek.
Zpracoval: Svatomír Tošenovský, útvar VVaT
