Jednání ve dnech 16. a 17. září v Malíkovicích zahájil a řídil předseda Štábu Václav Pošta. V úvodu seznámil ředitel s. p. PKÚ Walter Fiedler účastníky se způsobem zajišťování hlavního cíle organizace odstraňování následků hornické činnosti, kterou provádí devět středisek PKÚ, s. p. se 380 zaměstnanci a s výhledem rozvoje do budoucna, kdy se bude realizovat proces sloučení s DIAMO, s. p.
Při kontrole plnění úkolů z minulého jednání bylo konstatováno, že požadované soupisy materiálů a vybavení, které by mohly být použité při zásahu na vyžádání IZS (např. zasypání ve výkopech, studnách, zřícení budov apod.) a seznam firem z okolí, jejichž technika by mohla být při těchto zásazích využitá byly na ČBÚ dodány v květnu 2021 a od té doby nedošlo k podstatným změnám. Tím byl úkol splněn. V další části jednání předseda ČBÚ Martin Štemberka informoval o posledním vývoji v oblasti báňské záchranné služby. Vláda ČR ve svém usnesení č. 949 ze dne 21. 9. 2020 požádala ČBÚ o zpracování koncepce vývoje BZS s ohledem na současný vývoj hornictví spojený s ústupem od uhlí a tím ukončení hornické činnosti v této oblasti a s možným pokračováním hornické činnosti při dobývání jiných surovin, a která bude respektovat zřízení státní hlavní báňské záchranné stanice se státem garantovanou akceschopností. Vláda má zájem BZS zachovat. Vládě předložený dokument nemění současnou koncepci zajištění BZS, jejíž zákonný rámec je dán zákonem č. 61/1988 Sb., a podle nějž má za povinnost zajistit BZS provozovatel (těžař). Dokument nastiňuje budoucí organizační uspořádání BZS tak, aby byla zachována kontinuita BZS i v případech ukončení dobývání v největších těžebních revírech.
Tomáš Strakoš z ministerstva průmyslu a obchodu, pod které spadá DIAMO, s. p., vysvětlil kroky ministerstva při převzetí HBZS Ostrava. Ministerstvo dle jeho slov nemá ambice přebírat BZS od soukromých subjektů, ale zachovat BZS prostřednictvím HBZS Ostrava, a podpoří zajištění jejího technického dovybavení. Ministerstvo má na tuto činnost prostředky do roku 2035.
Předseda ČBÚ Martin Štemberka zdůvodnil nutnost změny dosud platných stanov (statutu) Štábu BZS ČR z r. 1993. Období pandemie, ve kterém se ČBÚ nevyhnul rozhodování v záležitostech BZS (např. o způsobu zajišťování zdravotní způsobilosti báňských záchranářů, nebo způsobu zajištění BZS po přírodní katastrofě na Hodonínsku) ukázalo, že při velkém počtu členů je nereálné, aby štáb doporučil předsedovi jakékoliv řešení jako celek, protože není schopen se sejít v usnášeníschopném počtu. Po sloučení státních podniků DIAMO a PKÚ se navíc stane to, že drtivá většina členů štábu bude z podniku DIAMO a z obvodu působnosti HBZS Ostrava. Názory jediného zřizovatele BZS tak budou značně převládat nad názory zbývajících tří. Jako efektivní se jeví, že tento poradní orgán by jako stálí členové tvořili jen ředitelé HBZS a předsedou jmenovaní odborníci z báňského záchranářství, což zlepší operativnost a zrychlí rozhodování. V případě potřeby předseda štábu přizve k určitému jednání příslušné specialisty z projednávaných oborů báňského záchranářství a používané techniky. Nové stanovy vydá předseda ČBÚ na základě návrhu štábu do konce roku 2021.
V diskuzi k tomuto bodu se vyjádřili Josef Kasper, ředitel HBZS Ostrava a Petr Šarboch, vedoucí ZBZS Libušín, kteří jsou názoru, že setkání se všemi hlavními a vedoucími mechaniky a vedoucími záchranných stanic v počtu, jak je tomu dosud, je prospěšné a bylo by ho třeba zachovat, neboť přispívá k vytvoření kontaktů mezi všemi zainteresovanými v BZS, jejich vzájemné informovanosti a také zlepšení spolupráce v případě potřeby vzájemné pomoci mezi záchrannými stanicemi BZS.
Předseda ČBÚ poděkoval Josefu Trykarovi, který ke dni 30. června 2021 skončil ve funkci ředitele HBZS Most, za vykonanou práci pro Štáb BZS a předal mu zlatou Pamětní medaili ČBÚ. Následně novému řediteli HBZS Most Radimu Slabákovi navrhnul udělení zlatého ZZK.
Josef Trykar představil svého nástupce ve funkci ředitele HBZS Most Radima Slabáka.
V další části jednání ředitelé HBZS a vedoucí ZBZS provedli rozbor mimořádných událostí v obvodech působností a informovali o činnostech stanic a výjezdech.
Ředitel HBZS Hodonín Marek Jakubčík informoval o rozsahu poškození stanice tornádem, způsobu řešení akceschopnosti po poškození, aktuálním stavu a o novém sídle HBZS.
Ředitelé HBZS Hodonín, Most, Praha a Ostrava prezentovali další možný vývoj stanic v budoucnosti za situace útlumu uhelného hornictví. Problémem se jeví zajištění nových záchranářů.
Při projednávání plnění základních povinností záchranářů v době omezení způsobených nákazou COVID 19 bylo konstatováno, že se po přerušení možnosti plnění testování fyzické připravenosti a cvičení v dýmnici podařil návrat do normálního stavu. Radim Mžyk, ředitel sekce státní báňské správy na ČBÚ, v této souvislosti připomenul nutnost informovat krátkou cestou ČBÚ o výjimkách oproti SŘ, které jsou způsobené jakoukoliv mimořádnou událostí.
Štáb projednal návrhy jednotlivých HBZS na udělení ZZK a doporučil předsedovi ČBÚ ke schválení. Bude zpracovaná elektronická evidence všech vyznamenaných ZZK.
Připravované legislativní změny prezentoval ústřední báňský inspektor Zbyšek Folwarczny. Jedná se o úpravu ustanovení § 83 a § 120 vyhlášky č. 22/1989 Sb., která se týká změny povolených koncentrací škodlivin v důlním ovzduší a analýzu vztahu vyhlášky č. 311/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 226/2015 Sb., o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktuře, k platným předpisům v oblasti HČ a ČPHZ.
Na závěr poděkoval předseda Štábu organizátorům ze ZBZS Libušín za přípravu a zajištění průběhu jednání. Organizací příštího jednání v rozšířeném složení je pověřená HBZS Most.
Autor textu a foto: Václav Smička
