Závodní báňská záchranná stanice (dále jen ZBZS) v Odolově, v souladu s platnou báňskou legislativou, zajišťovala již od poloviny 80. let 20. století i první pomoc v podzemí.
Součástí tohoto procesu v bývalém státním podniku Východočeské uhelné doly byla i přeprava zraněných horníků do zdravotnických zařízení a zpět. Vzhledem k vybavení sanitních vozů ZBZS a k erudici báňských záchranářů byl zároveň zájem ze strany tehdejších zdravotnických zařízení, zejména nemocnice v Trutnově, o tehdejší spolupráci s okresním střediskem rychlé zdravotnické pomoci (RZP) a o přepravu zraněných a nemocných pacientů i mimo sektor hornictví.
Po společenských změnách v roce 1989 a následném vzniku zdravotních pojišťoven nastal ještě při provozu dolů problém s proplácením dopravy zraněných horníků k ošetření, tak i s ostatním provozem sanitních vozů báňské záchranné služby. Proto došlo, v souladu s tehdejší platnou legislativou, ke zřízení nestátního zdravotního zařízení Asociace samaritánů ČR Trutnov a k uzavření smluvního vztahu s tímto subjektem směřujícímu k využití volné kapacity ZBZS Odolov pro zajišťování zdravotní dopravní služby (ZDS) i mimo rámec státního podniku Východočeské uhelné doly, s. p. Trutnov.
Tato forma řešení byla zvolena proto, neboť podle tehdejšího právního stanoviska a s ohledem na tehdy předpokládaný horizont ukončení činnosti VUD, s. p. nebylo považováno za vhodné a ani možné, aby státní podnik založil a provozoval nestátní zdravotní zařízení. Činnost ZDS pokračovala i po ukončení těžby na dole Kateřina v Radvanicích v roce 1994. Zajišťování ZDS a spolupráce s RZP Trutnov přispěla k udržení akceschopnosti stálé pohotovosti báňských záchranářů. Postupně byly uzavírány smlouvy na proplácení těchto výkonů se všemi hlavními zdravotními pojišťovnami, které měly své pojištěnce v regionu ZBZS Odolov, zejména pak mimo dosah RZP v časovém limitu. Současně na základě vystavené registrace na provozování ZDS byla uzavřena smlouva se Zdravotnickou záchrannou službou Královéhradeckého kraje na zajišťování výjezdů i v rámci integrovaného záchranného systému. V nezměněném režimu zůstala tato služba poskytovaná na ZBZS v Odolově i po sloučení státních podniků PKÚ, s. p. a VUD, s. p. v roce 2005 a stala se nedílnou součástí vnějších výkonů báňské záchranné stanice.
Legislativa
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), v platném znění, vytvořil možnost zaregistrovat a provozovat zdravotní zařízení (zdravotní dopravní službu) přímo státním podnikem. Na základě podmínek výše citovaného zákona byla provedena analýza stávajícího stavu se závěrem, že s ohledem na změněné podmínky je vhodnější provozovat ZDS státním podnikem Palivový kombinát Ústí.
Po ověření možnosti tohoto postupu bylo se zástupci odboru zdravotnictví Krajského úřadu Královéhradeckého kraje přistoupeno ke shromažďování potřebných dokladů, stanovisek a vyjádření pro podání žádosti krajskému úřadu o vydání oprávnění k poskytování zdravotních služeb pro PKÚ, s. p. Po kompletaci těchto důležitých dokladů bylo přistoupeno k realizaci převedení ZDS od ASČR pod PKÚ s. p. a podání žádosti o vydání oprávnění k poskytování zdravotních služeb krajskému úřadem HK.
Následně proběhlo ke konci roku 2014 výběrového řízení na provozovatele ZDS, ve kterém byl Palivový kombinát Ústí s.p. úspěšný. Poté byly zahájeny úkony k uzavření smluvních vztahů s jednotlivými pojišťovnami, se kterými byly uzavřeny do té doby smlouvy pro DZS ASČR. Smluvní vztahy se podařilo uzavřít a od 1. 1. 2015 začala fungovat ZDS ZBZS Odolov pod záštitou státního podniku Palivový kombinát Ústí.
Vývoj počtu převozů a ceny
V roce 2002 se počet převezených pacientů ustálil na množství okolo 2 tisíc ročně při průměrné ceně 12,- až 13,- Kč za 1 km jízdy s pacientem. V roce 2008 došlo k ukončení činnosti ZDS v Úpici, čím se skokově zvýšil počet převozů na více jak 5 tisíc za rok. V této době byl Ministerstvem zdravotnictví zaveden nový bodový systém, který po mnoha letech narovnal ceny dopravy, čímž došlo k navýšení ceny za 1 km jízdy s pacientem na cca 17,- Kč.
V posledních letech došlo k ustálení počtu převozů okolo 8 tisíc ročně, což odráží reálné potřeby zabezpečovaného regionu. Současně je možno konstatovat, že i zdravotní pojišťovny vyrovnaly dřívější disproporce mezi skutečnými náklady a cenou za ujetý kilometr, což se pozitivně projevilo i v ekonomice této činnosti.
Výkony v tomto oboru činnosti tedy přinášejí v současné době velmi zajímavé roční příjmy, které významně (pozitivně) ovlivňují ekonomiku ZBZS. Za období 2014 – 2019 se počet sanitních vozů ustálil na čísle 6, pokud bude trvat trend nárůstu počtu převozů sledovaný v období posledních dvou let, bude třeba na tuto situaci reagovat případným navýšením vozového parku ZDS Odolov o jedno sanitní vozidlo.
Díky pozici Odolovské stanice, tj. mezi okresy Náchod a Trutnov také došlo k velkému nárůstu tzv. primárních převozů, které jsou přidělovány krajským dispečinkem Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje (viz tabulka „Přehled primárních převozů“). S ohledem na tuto významnou spolupráci, jsme zaregistrovali ZBZS Odolov do programu tzv. First-responderů, kde máme zaregistrované dva mobilní telefony, které jsou k dispozici v sanitních vozidlech stálé pohotovosti ZBZS. Všichni záchranáři ZBZS Odolov jsou každoročně odborně školeni pro tu službu zaměstnanci ZZS KHK.
Závěr
ZBZS Odolov zajišťuje pro PKÚ, s. p. celou řadu velmi specifických činností, pro něž je v mnoha případech zapotřebí specializované vybavení, specifický praktický výcvik a dovednosti, které nejsou běžné ani u specializovaných firem. Realizace řady činností je přímo vyhrazena báňské záchranné službě a jiné organizace tyto činnosti vykonávat nemohou.
Po dlouhodobých zkušenostech v oblasti výcviku, pohotovostního režimu záchranného sboru, zásahové činnosti, řešení hraničních, ještě nehavarijních stavů ve vlastní organizaci i v oblasti komerční se kombinace báňské záchranné služby se zdravotně dopravní službou jeví jako výhodná forma nejen po ekonomické, ale i po stránce organizační, která umožňuje při stálých externích tržbách na straně jedné možnost aktivace a přeskupení sil v případě potřeby jak provozní, tak i havarijní. Z ekonomického hlediska je příjem z činnosti ZDS nenahraditelný, představuje každoročně cca 60 % externích tržeb ZBZS Odolov.
Nespornou výhodou této vykonávané činnosti je rovněž fakt, že řidič zdravotně dopravní služby je při výkonu povolání neustále vystavován v podvědomí mírnému stresu z nečekaného zásahu, což je vlastnost, která se nedá nacvičit na žádném trenažéru a v praxi báňského záchranáře je potřebná a nenahraditelná (záchranář lépe zvládá hraniční stresové situace, dovede se rychleji rozhodnout pro správné řešení nastalé situace). Inspekční technik (respektive dispečer) organizuje pravidelně (byť v nekrizových situacích) součinnost sanitních vozů, sleduje jejich polohu a plnění úkolů a tím opět zvyšuje svoji profesní dovednost a připravenost okamžitě reagovat na nenadálý havarijní stav ve vlastní organizaci případně v rámci IZS.
Autoři článku: Martin Dvořák Igor Němec