Konec roku 2019 se stal významným mezníkem v životě báňského záchranáře Jaroslava Španihela, který po mnoha letech práce v uhelném hornictví a v báňské záchranné službě ukončil svou aktivní pracovní činnost a odešel do zaslouženého důchodu.
Jaroslav Španihel se narodil 28. 7. 1957 v Rožnově pod Radhoštěm, kde společně vyrůstal se svými rodiči a mladším bratrem Lubošem. V roce 1972 po absolvování základní školy nastoupil na učiliště Tesly Rožnov pod Radhoštěm pro obor obráběč kovů. Po absolvování začal studovat a dokončil střední školu strojní ve Vsetíně. Během studií na školách, krátce i vysoké, se věnoval házené v TJ Rožnov, kde také rozvíjel svůj sportovní talent. V tomto období oddíl házené TJ Rožnov pod Radhoštěm postoupil do České národní ligy (v té době II. nejvyšší liga v ČSSR). Protože láska ke sportu a házené byla silnější než studium na vysoké škole, absolvoval v červenci 1979 sportovní výběr a nastoupil základní vojenskou službu do armádního oddílu Dukla Písek (béčko Dukly Praha). Tuto základní vojenskou službu ukončil v dubnu 1981 přestupem do prvoligového „A“ týmu Baník Karviná. Dřívější ukončení základní vojenské služby bylo podmíněno podepsáním pracovní smlouvy v OKD. A tak se stalo, že nastoupil na tehdejší Důl 1. Máj v Karviné a zároveň hrál I. ligu v házené. Jeho sportovní prvoligová kariéra v „A“ mužstvu skončila v roce 1985, pak ještě nějaký rok působil aktivně v „B“ mužstvu.
V roce 1987 absolvoval na HBZS v Ostravě- Radvanicích záchranářský kurz ukončený slibem báňského záchranáře. V tom okamžiku bylo o jeho dalším profesním růstu a životě rozhodnuto.
Po získání potřebných odborných znalostí, záchranářské praxe, nastoupil v roce 1991 na ZBZS Důl Barbora do funkce zástupce velitele – požárního důlního a později velitele ZBZS. Významnou jeho zásluhou byl rozvoj problematiky plavení popílkové hmoty do dolu, jako prevence záparů a uzavírání vydobytých důlních prostor. Tato jeho znalost a praxe významnou měrou přispěla v roce 1994, při rozsáhlé mimořádné události na Dole Heřmanice (požár ve výdušné jámě HE IV.), k urychlenému a bezpečnému dočasnému uzavření důlních děl (problematika plavení popílku z povrchu nebyla nikdy v minulosti do té doby na uvedeném dole užívána). Tohoto zásahu se účastnil s četami ZBZS Dolu Barbora nejen vybavením strojním ale i metodickým pro členy ZBZS Dolu Heřmanice.
Během své záchranářské kariéry se zúčastnil mnoha záchranářských akcí, havarijních i plánovaných nehavarijních zásahů v působnosti celého OKD. Mezi ty nejnáročnější určitě patřila likvidace mimořádné události po výbuchu na Dole Barbora v roce 1990. V červenci 2000 byl jmenován do funkce velitele ZBZS Dolu 9.Květen v níž působil až do konce roku 2001.
Nový rok 2002 byl dalším dnem kariérního „přestupu“ a to do funkce směnového technika na OKD, HBZS, a.s. v Ostravě – Radvanicích. Zároveň působil jako zástupce a později velitel pohotovostní služby HBZS. V roce 2004 byl jmenován vedoucím oddílu lezců. Za jeho působení v této roli byla HBZS Ostrava dovybavována špičkovou technikou v oboru a významně se rozvinula komerční činnost v oblasti průmyslového lezení nejen pro potřeby dolů OKD, a.s., ale i jiných subjektů v ČR.
Po odchodu Václava Smičky, v roce 2014 do důchodu, převzal Jarda jeho manažerskou funkci – vedoucí útvaru výchovy, výcviku a taktiky Hlavní báňské záchranné stanice Ostrava. Své dlouholeté profesní zkušenosti a znalosti uplatňoval při vzdělávání více jak sedmiset záchranářů a nepočítaně záchranářů-nováčků v oblasti působnosti HBZS Ostrava.
1. ledna 2020 se natrvalo odstěhoval z Ostravska do města jeho narození a mládí, Rožnova pod Radhoštěm. Tam Ti Jardo, přejeme mnoho krásných let v nádherném valašském kraji, měj stále dobrou tvrdohlavou mysl a výbornou náladu. Ať nemrznou švestkové květy a je každý rok dobrá úroda.
Kamarádi záchranáři
