V současné době je v Rakousku velmi málo firem, které provádějí hornickou činnost v podzemí.
Mezi větší známé firmy patří Veitsch- Radex GmbH & Co OG, která těží magnezit v Breitenau am Lanch, magnezit dobývá i firma Styromagnesit Steirische Magnesitindustrie GmbH v Oberdorfu, v Mittersillu společnost Wolfram Bergbau und Hütten AG dobývá wolframovou rudu scheelit a firma Salinen AG v několika lokalitách těží sůl. Několik menších důlních provozů těží sádru, vápenec, grafit, baryt, živičnou břidlici a lithium. Velký je ale počet využití starých důlních děl, zejména uzavřených rudných dolů, které jsou provozovány jako hornická muzea (32) nebo využívány pro léčebné účely, případně jako skladiště vojenského materiálu. Všude tam musí být zajišťována báňská záchranná služba, která v minulosti s útlumem hornictví v devadesátých letech omezovala činnost.
Po průvalu vody na mastkovém dole v Lassingu v roce 1998, které si vyžádalo 10 životů a jednoho horníka se podařilo pomocí vrtu po 9 dnech zachránit, si kompetentní orgány uvědomily nutnost znovuvybudování struktury funkční báňské záchranné služby. Rokem 2003 skončila platnost hornopolicejních předpisů pro báňskou záchrannou službu ze sedmdesátých let. Byly vydány nové předpisy, zahájil se výcvik nových záchranářů, vznikly nové záchranné sbory a nakupovala se nová technika. V současné době je v Rakousku 6 báňských záchranných sborů s celkovým počtem 21 čet báňských záchranářů a k jejich pomoci je na celkem 12 důlních podnicích vyškoleno 29 pracovních čet pro poskytnutí technické pomoci v podzemí, kde není nutno použít dýchací přístroje. Členové těchto pracovních čet nejsou vyškoleni jako použivatelé dýchacích přístrojů. V rámci asistence je zapojená jednotka specialistů spolkové armády vycvičených v používání dýchacích přístrojů pro podzemí se sídlem v St. Johan im Pongau, která by také zajišťovala transport záchranářů vrtulníkem ze vzdálených míst do místa zásahu. Vedoucím likvidace havárie je závodní dolu. V případě velké katastrofy, kdy na likvidaci nestačí síly podniku, přebírá vedení zásahu zemský hejtman.
Po ukončení používání dýchacího přístroje BG 174 přešly ZBZS v Rakousku na dýchací přístroj Air Elite s chemicky vázaným kyslíkem, jehož pořizovací cena a náklady na údržbu jsou výrazně nižší než u regeneračních přístrojů na stlačený kyslík. Vysoká je však cena patron, což při nízké zásahové četnosti v tomto případě nehraje velkou roli. V důsledku celkem malého počtu záchranářů na velkém území se klade důraz na spolupráci s ostatními záchrannými složkami, jako hasiči, zdravotníci, lékaři, zdravotní přepravní služba, policie a báňští záchranáři sousedních zemí ,České republiky, Itálie, Slovinska, Německa a Polska, kteří se pravidelně zúčastňují ročních Hlavních cvičení báňských záchranných sborů.
Rakousko je rozdělené do šesti oblastí. V každé oblasti je určený báňský záchranný sbor, který má přidělený obvod působnosti s uvedením firem, ve kterých by v případě nehody zasahoval. V těchto firmách jsou vyškoleni průvodci. Potřebné údaje k vyžádání pomoci jsou přehledně uvedeny na webové stránce www. hauptstelle.at
Hlavní báňská záchranná stanice má sídlo v Döbriachu. Jejím zřizovatelem je Hospodářská komora Rakouska. Činnost je zajišťována vedoucím ing. Michaelem Heilmeierem a asistentkou. Plní zároveň úkoly protiplynové služby. Hlavní náplní je řídit, koordinovat a kontrolovat provádění báňské záchranné a protiplynové služby, dále kontroly havarijních plánů, technického vybavení, a zajišťování školení, vydávání a aktualizace předpisů pro báňské záchranářství, porad podnikům a udržování mezinárodní spolupráce. Rakouská HBZS je členem International Mines Rescue Body (Mezinárodní sdružení báňských záchranných služeb).
Úzká spolupráce mezi rakouskou HBZS a HBZS Ostrava začala po setkání na výročním jednání německých BZS ve Freyburgu v roce 2004 a úspěšně pokračuje dosud. V roce 2005 proběhlo v HBZS Ostrava školení 7 velitelů ZBZS z Rakouska. Postupně byly dojednány dodávky přístrojů BG 174 a pohlcovačů pro rakouské ZBZS a HBZS. Vedoucí zaměstnanci rakouské BZS několikrát fárali v OKD a prohlédli si vybavení našich ZBZS. O BZS v ČR byly konány přednášky na Dnech rakouského báňského záchranářství a od r. 2011 se účastní četa záchranářů HBZS Ostrava na Hlavním cvičení báňských záchranných sborů v Rakousku. Přínosem těchto společných cvičení s mezinárodní účastí je možnost srovnání technického vybavení, výměna zkušeností a navázání osobních kontaktů, čímž se potvrzuje pravidlo, že hornická solidarita nezná hranic a překážkou není ani ne úplně dokonalá znalost cizího jazyka.
Zdroj: Jahresbericht HGRW 2017/2018 (Výroční zpráva Hlavní báňské záchranné stanice a protiplynové služby 2017/2018)
Text: Václav Smička
