Vážení čtenáři, práce báňských záchranářů nemusí vždy souviset pouze s probíhající těžbou vyhrazených nerostů, ale je velmi důležitá i v oblastech, kde těžba již neprobíhá desítky let.
Záchranáři musí řešit nejen problematiku opuštěných a starých důlních děl (propady, zajištění, likvidace atd.), ale i stále častěji objevující se problém s výtokem důlních vod. Jeden takový problém bylo zapotřebí vyřešit i v Českém Krumlově, konkrétně v historické části města, ulici Rybářské u řeky Vltavy. Zde vytéká důlní voda štolou ze zatopených dobývek Dolu Arnošt, kde do roku 1958 probíhal průzkum na grafitové zrudnění (podzemí dolu čítá cca 17 km chodeb). V roce 2003 zde došlo k masivnímu průvalu znečištěných důlních vod, s vysokým obsahem železitých sedimentů.
Následně byla úvodní část štoly zrekonstruována (profil LB3 zapažený ŽB pažnicemi) a ve staničení 40 m byla vystavěna tlaková hráz s lutnovým průlezem (Ø 800 mm), uzavřeným z obou stran tlakovými uzávěry. Odtok důlních vod byl zajištěn dvěma trubami (DN 150) umístěnými u počvy důlního díla. Zhruba do roku 2007 byla štola do staničení 40 m pravidelně kontrolována a čištěna včetně odtokového potrubí pracovníky MŽP. Poté bylo v rámci úspor rozhodnuto o ponechání výtoku důlní vody bez kontroly a pravidelného čištění. Téměř po deseti letech od ukončení čištění bylo kontrolou zjištěno, že stav výtokové trasy je velmi znepokojující.
V návaznosti na zjištění nežádoucího stavu výtokové trasy důlní vody bylo v druhé polovině roku 2016 dílo na základě požadavku MŽP v úvodní přístupné části prozkoumáno pracovníky PKÚ, s. p. a bylo zjištěno, že trasa od ústí po tlakovou hráz je zanesena silnou vrstvou železitých sedimentů až po odtokové potrubí do řeky Vltavy na ústí štoly. Zároveň byla potvrzena obava, že odtokové potrubí skrz tlakovou hráz je nepropustně zaneseno usazenými sedimenty a stav hladiny důlní vody za tlakovou hrází bude neznámý. Důlní voda vytékala skrz tlakový uzávěr lutnového průlezu v hrázi a hrozilo tedy provalení většího množství znečištěné vody do přírodní vodoteče, jak tomu bylo již v minulosti.
Po získání všech potřebných povolení a vypracování technologického postupu byla úvodní část štoly (po tlakovou hráz) v polovině roku 2017 vyčištěna báňskými záchranáři PKÚ, s. p. ve spolupráci s firmou PATOK a.s., pomocí sacího bagru. Stav hladiny důlní vody a množství usazených sedimentů za hrází nebylo možné zkontrolovat jiným způsobem, než vydáním příkazu k provedení plánovaného nehavarijního zásahu (dále jen PNZ), jehož úkolem bylo zjistit a zdokumentovat skutečný stav důlního díla za tlakovou hrází. Plánovaný nehavarijní zásah provedli záchranáři ze stanice Odolov společně s dobrovolnými záchranáři ze střediska Kladno. Zásah byl proveden v dýchacích přístrojích Dräger PSS 7000. Průzkumem bylo zjištěno, že za tlakovou hrází je nedýchatelné prostředí (3,5 % kyslíku a více jak 5 % oxidu uhličitého), hladina důlní vody sahá do výše lutnového průlezu a mocnost železitých sedimentů se pohybuje okolo 35 cm.
Průval důlních vod v roce 2003.
Stav trasy odtoku důlní vody úvodní části štoly směrem k tlakové hrázi v roce 2016.
Stav hladiny důlní vody za tlakovou hrázi. Pohled ve směru výtoku důlní vody.
Střídání čet při stavbě hrází.
Pytlová hráz a vyčerpaný prostor
Po zpracování a prezentaci těchto získaných skutečností bylo rozhodnuto o dočasném řešení problémového výtoku důlní vody tak, že za hrázovým objektem bude vystavěna tzv. záchytná hráz, která zajistí usazování železitých sedimentů a přes ní bude vytékat „odsazená“ důlní voda. Aby bylo možné tuto záchytnou hráz postavit, bude nutné postavit ve směru k dobývkám pomocnou pytlovou hráz a prostor mezi tlakovou hrází a pytlovou bude vyčerpán pomocí kalového čerpadla. Záchytná hráz poté bude vystavěna ve vyčištěném prostoru mezi pytlovou a tlakovou hrází. Tento návrh byl projednán se závodním dolu. Tím byl vydán nový příkaz k provedení PNZ, který zadával výše popsané úkoly. S ohledem na zkušenosti získané předešlým PNZ bylo rozhodnuto o použití pracovních dýchacích přístrojů PSS BG4. Všechny úkoly zahrnující PNZ byly řádně splněny, obě hráze byly postaveny a odtokové potrubí skrz tlakovou hráz bylo vyčištěno. Celkový čas odpracovaný v nedýchatelném a velmi stísněném prostředí byl 15 h.
S nejvyšší pravděpodobností se jedná o dočasné řešení, které bude muset být v budoucnu vyřešeno komplexněji. Obdobný problém s výtokem důlních vod, které není možné vypouštět nekorigovaně do přírodní vodoteče, jsme v minulosti již řešili nedaleko Teplic v severních Čechách – štola Karolína v Ohníči. I zde byl problém s výtokem důlních vod vyřešen dočasně. Je tedy zřejmé, že výtok důlních vod bude dříve či později jednou s oblastí, kde bude potřeba využít zkušeností báňských záchranářů.
Záchytná hráz – mezi pytlovou a tlakovou hrázi.
Stav výtokové trasy po ukončení zásahu, včetně vyčištěného výtokového potrubí skrz hrázový objekt.
Stav díla za tlakovou hrází.
Autor: Martin Dvořák, ZBZS Odolov
