Konec dobývání „uranu“ na Vysočině

Ložisko Rožná bylo největším ložiskem uranových rud na Vysočině a zároveň i poslední těžené ložisko uranu v České republice. Otvírka tohoto ložiska byla zahájena v roce 1957 a v letošním roce, kdy vzpomeneme 60. výročí zahájení těžby, končí tato hlubinná těžba uranu. Dobývání probíhalo postupně od povrchu až na úroveň 24. patra, což představuje hloubku 1200 m. Během této doby bylo vydobyto 17,147 mil. tun uranové rudy a vyrobeno 20 492 tun uranu (na celkové těžbě uranu v ČR se toto ložisko podílí 20 %). Důl Rožná I je závodem odštěpného závodu GEAM Dolní Rožínka, státního podniku DIAMO, který prováděl veškeré hornické práce na ložisku Rožná, tj. otvírkové, přípravné, dobývací práce, zajištění důlních děl ústících na povrch a bude provádět práce spojené s likvidací. V následující části článku si ve zkratce shrneme milníky při budování a zajištění báňské záchranné služby na ložisku Rožná.
V době zahájení hornické činnosti na ložisku Rožná byla báňská záchranná služba (dále jen BZS) zajišťována prostřednictvím Závodní báňské záchranné stanice (ZBZS) Chotěboř. V roce 1959, kdy došlo k přestěhování ředitelství uranových dolů z Trutnova na zámek v Dolní Rožínce, byl jmenován referentem Quido Künzel, který vybudoval a v prvních letech řídil BZS v ložisku Rožná. První ZBZS byla zřízena v Dole Rožná I a byla vybavena dýchacími přístroji E246 a CH250. Se zvyšující se těžbou a stavbou nových budov na povrchu bylo nutno zajistit stálou pohotovost BZS i požární ochranu povrchových objektů. Záchranáři proto dostali k dispozici novou budovu v Dole Rožná I. Tato stanice byla vybavena větším množstvím dýchací a oživovací techniky, dvěmi výjezdovými vozidly a motocyklem. Byl jmenován první mechanik a šest řidičů, kteří drželi pohotovostní službu po dvou, nepřetržitě 24 hodin. V této době byla také v provozu ZBZS v Dole Javorník.
V roce 1963 vznikl na ložisku další těžební závod Rožná II a z tohoto důvodu OBÚ v Tišnově rozhodl o zřízení Obvodní báňské záchranné stanice (OBZS) se sídlem v budově areálu Závodu dopravy a mechanizace v Dolní Rožínce. OBZS zajišťovala BZS pro uranové doly Rožná I, Rožná II a RŘ Olší, později (osmdesátá léta 20. století) byla BZS zajišťována i pro provozy podniku Uranový průzkum – závod 04 Nové Město na Moravě a další smluvní strany provádějící činnost hornickým způsobem. Vybavení OBZS bylo v souladu se schváleným Služebním řádem, pouze u důlních závodů R I a R II byla povolena výjimka z platných bezpečnostních předpisů. Vzhledem k dostupnosti a možnosti rychlého zásahu OBZS měly tyto závody k dispozici pouze dobrovolné záchranné sbory. V tomto období měl sbor OBZS 136 záchranářů, z toho 16 záchranářů z povolání. Stálou pohotovost držel velitel pohotovosti, řidič a pětičlenná četa záchranářů. Nejtěžší záchranářskou akcí OBZS Dolní Rožínka se stalo zdolávání požáru dobývky 4P-1475 dne 17. 2. 1986. Požár vznikl při sestřelení umělého stropu. Vzhledem k nepřístupnosti místa požáru pro přímý zásah a téměř nulové viditelnosti v důlních dílech, bylo nutné dobývku prostorově uzavřít těsnými hrázemi. Zpřístupnění požářiště povolilo OBÚ v Liberci dne 3. srpna 1986. Z hlediska vzniklé škody a počtu nasazených záchranářů se jedná o dosud největší důlní požár v uranových dolech v ČR. Vzhledem k včasnému odvolání osob z pracovišť dolu Rožná II nedošlo k žádnému ohrožení zdraví nebo života horníků.
Koncem osmdesátých let se podařilo ve spolupráci s HBZS Ostrava a členy Horské služby ČR vyškolit pět instruktorů horolezecké techniky, kteří se stali základem nově vznikajícího lezeckého oddílu, zachraňujícího postižené za pomoci techniky průmyslového lezectví. V mnoha případech bylo použito této specializace při evakuaci zraněných hlavním blokovým komínem nebo ve vertikálních důlních dílech. V roce 1992 byla OBZS Dolní Rožínka jmenována Revírní báňskou záchrannou stanicí (RBZS) s působností pro okresy Žďár nad Sázavou, Třebíč, Jihlava, Blansko, Svitavy, Havlíčkův Brod a Chrudim. V souvislosti s pokračujícím útlumem těžby uranu byla v roce 1995 RBZS transformována na ZBZS s působností pro pracoviště o.z. GEAM Dolní Rožínka. Stálou pohotovost tvořil velitel pohotovosti a pětičlenná četa. Ve dnech pracovního klidu byla v pohotovosti pouze četa tříčlenná. Nařízením Českého báňského úřadu v Praze byla ZBZS Dolní Rožínka v roce 2002 podřízena Hlavní báňské záchranné stanici v Ostravě. Z důvodu postupného ukončení těžby a úpravy uranové rudy, v souladu s Usnesením vlády ČR č. 50 ze dne 25. ledna 2016, ukončí pracovní poměr v 1. čtvrtletí roku 2017 celkem 152 zaměstnanců, kteří pracují na dobývacích pracích. Ukončení hlubinného dobývání ložiska uranu bude 1. 4. 2017. Dále bude vyražena Dědičná štola do jámy R3 a realizovány práce v Podzemním výzkumném pracovišti Bukov pro SURAO (Správa uložišť radioaktivních odpadů).
V současné době výjezdová technika v ZBZS sestává zejména z požárního vozidla, vozidla důlního výjezdu a vozidla první pomoci. Základ zásahové techniky tvoří kyslíkové dýchací přístroje BG4 od firmy Dräger. Ve vybavení ZBZS je i technika oživovací, vyprošťovací, indikační, lezecká a transportní.