Vytýkacím řízením na Českém báňském úřadě v lednu 2014 ukončila Státní báňská správa řešení závažné provozní nehody ze dne 29.7.2013, kdy ve 23.39 hod. došlo v prostoru těžní věže vtažné jámy, na lokalitě Sever Dolu ČSM, k povrchovému požáru v úrovni plošiny +13,3 m.
V daný den měli pracovníci úseku svislé dopravy mimo jiné ověřit jámové čidlo, umístěné v jámě na těžním zařízení č.1 v horní úrovni plošiny 13,3 m. Při kontrole zjistili, že konzola, na které je čidlo uchycené, je vyhnutá, což bylo důvodem signalizace špatné polohy klece. Konzolu se však nepodařilo mechanicky vyrovnat. Proto se pracovníci rozhodli pro nahřátí konzoly pomocí kyslíko-acetylenové svařovací soupravy (autogen). Při této činnosti došlo k požáru značného rozsahu – současně se silným zvukovým projevem se začaly valit kouře, v jámě padaly jiskry a v prostoru první plošiny vznikla ohňová stěna.
Zaměstnanci spolu s výjezdem HBZS a profesionálními hasiči Hasičského záchranného sboru posléze požár v 0.50 hod uhasili. Merkaptanovou signalizací byli odvoláni zaměstnanci lokality Sever i vzájemně větrně propojené lokality Jih. Zaměstnanci lokality Sever vyfárali na lokalitě Jih. Maximální hodnota kysličníku uhelnatého ve vtažné jámě vystoupala až na 119 ppm, koncentraci, která naštěstí neohrozila zaměstnance dolu ČSM lokality Sever ani Jih na životě a zdraví. Přesto bylo inspekční službě nahlášeno 5 případů nevolností, pravděpodobně z kouřů.
Dalo by se říci, že mimořádná událost dopadla dobře. Ano, dopadla. Ale nemuselo tomu tak být. Požár v úvodní nebo v blízkosti úvodní jámy je pro osazenstvo dolu velice nebezpečný. Důl je ve velmi krátké době zamořen „vtažnými“ větry s obsahem kysličníku uhelnatého a uhličitého, z nichž jeden je smrtelně jedovatý a druhý dusivý. Proto bezpečnostní předpis zakazuje skladovat hořlavé látky v okruhu 60 m od vtažné jámy.
Z průběhu šetření nebylo možné jednoznačně zjistit, co bylo příčinou požáru a zejména nebylo možné zjistit, která hořlavá látka, případně látky, mohly způsobit hoření takové intenzity a rozsahu. Obvodní báňský úřad si proto vyžádal vypracování odborného znaleckého posudku.
Znalecký posudek č. 85/2013 ze dne 31.10.2013 vypracovaný znalcem v oboru požární ochrana, který vyloučil vznik požárů technickou závadou nebo samovznícením. Vyloučil také, že by požár daného rozsahu mohl vzniknout hořením izolace elektrických kabelů nebo tlakových hadic. Konstatoval, že příčinou požáru bylo působení otevřeného ohně na hořlavou látku (např. olej). Zvukové rány pak byly způsobeny prohořením vzduchových hadic.
Po provedeném šetření orgány Státní báňské správy především organizaci vytkly systémovou chybu v prevenci požárů, která umožnila:
• provádět práci s otevřeným ohněm nevyhovujícím zařízením, bez zabudovaných požadovaných bezpečnostních prvků, bez vydaného povolení k práci s otevřeným ohněm a bez stálého dozoru,
• nahromadění resp. přítomnost neznámých hořlavin v prostoru požáru,
• provedení změn na místě mimořádné události, kdy zaměstnanci odnesli všechny pracovní pomůcky a zařízení, včetně svařovací soupravy, jejíž hadice a hořák navíc vyměnili a opravili.
Obvodní báňský úřad pro území krajů Moravskoslezského a Olomouckého uložil organizaci ve správním řízení pokutu ve výši 400.000,- Kč
Autor článku: Ing. Martin Štemberka
